Projekt Středoevropského technologického institutu (CEITEC), na kterém se podílí Masarykova univerzita s Vysokým učením technickým v Brně a dalšími vysokými školami a vědeckými ústavy, se posunul o důležitý krok vpřed. CEITEC byl na základě doporučení zahraničních expertů zařazen na seznam výzkumných projektů, které mají velkou šanci získat dotace z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace financovaného Evropskou unií.

Projekt se tak přesunul do fáze přípravy na územní a stavební řízení. Pokud vše půjde podle plánu, stavba tohoto ve střední Evropě ojedinělého vědeckovýzkumného centra excelence pro oblast biotechnologií a pokročilých materiálů by měla začít
v roce 2011.

„Vytváříme jedinečnou kombinaci struktur, která v okruhu pěti set kilometrů nemá obdoby. Nebudeme vytvářet nic, co by tu už bylo, ale naopak vybudujeme integrované výzkumné prostředí v tomto okruhu výjimečné. Usilujeme dlouhodobě také o vytvoření spolupracujícího trojúhelníku Brno–Vídeň–Bratislava,“ vysvětlil rektor Masarykovy univerzity Petr Fiala. Nepůjde tedy o izolovaný lokální projekt – ambicí jeho tvůrců je zapojit vědeckou práci v regionu do evropského výzkumného prostoru. Jedním z důležitých cílů má také být vytvoření podmínek pro spolupráci se soukromým sektorem a přímou aplikaci poznatků v praxi.

Význam mezinárodní spolupráce vyzdvihl i rektor Vysokého učení technického v Brně Karel Rais. „Jedním z prvních kroků v oblasti mezinárodních vztahů je podpis memoranda o vzájemné spolupráci a porozumění mezi Vysokým učením technickým a Technickou univerzitou ve Vídni,“ uvedl Rais. Obdobná smlouva je připravena i mezi Masarykovou a Vídeňskou univerzitou a v nejbližší době bude stvrzena podpisem obou rektorů.

Další harmonogram přípravy projektu počítá s předáním podkladů ministerstvu školství do dubna 2009. „Během příštího roku bychom měli dospět k finální podobě projektu a k rozhodnutí ministerstva, že je návrh schválen a tím připraven k dalšímu posuzování v Evropské komisi,“ uvedl ředitel společnosti CEITEC, s.r.o. Arnošt Marks a dodal, že konečné rozhodnutí by mělo padnout v roce 2010.

Odhad finančních nákladů na celý projekt tvoří podle Markse 8,2 miliardy korun. Z toho více než jedna miliarda připadne na výstavbu budov, přibližně šest miliard pokryje náklady na pořízení přístrojového vybavení a necelou miliardu bude stát nastartování výzkumných projektů.