Absolventi MU stále méně často míří do zahraničí

Již podvanácté se letos uskutečnilo dotazování absolventů magisterského stupně prezenčního studia Masarykovy univerzity s cílem zmapovat jejich přechod do praktického života a získat zpětné hodnocení studia poskytovaného univerzitou. Výzkumu se v červnu – tedy v období kolem státních závěrečných zkoušek – zúčastnilo celkem 1 081 studentů všech devíti fakult MU, což představuje 60 procent ze všech absolventů končících v tomto období vysokoškolské studium.

V čase výzkumu již polovina „čerstvých absolventů“ buďto pracovala, nebo už věděla, kam vbrzku nastoupí. Jedna třetina pracovat chtěla, ale zatím práci nenašla nebo ji ještě nehledala. Zbývající necelá pětina absolventů zatím neuvažovala o tom, že by pracovali, povětšinou hodlají dále studovat v doktorskému studiu, pobývat v zahraničí nebo se věnovat dalšímu vysokoškolskému studiu.

Z absolventů, kteří už prošli stadiem hledání zaměstnání, jen zhruba každý pátý hodnotil proces získávání práce za velmi nebo poměrně obtížný. Při hledání zaměstnání se absolventi spoléhají zejména na své vlastní síly a každý šestý absolvent dostal přímou nabídku zaměstnání od budoucího zaměstnavatele. V posledním ročníku studia totiž poměrně často, nebo dokonce pravidelně pracovalo 59 procent budoucích absolventů a v práci strávili zhruba šestnáct hodin týdně.

Průměrný nástupní plat absolventů MU představuje 19 400 korun a mezi jednotlivými fakultami je značně diferencovaný. Nejvyšší mzdy dostávají zejména informatici a ekonomové a naopak s nejnižšími mzdami se zatím musí spokojit lékaři a pedagogové. Je to do značné míry způsobeno tím, že větší podíly informatiků i ekonomů směřují do soukromého sektoru, kde jsou platy vyšší než v tom veřejném. Zde je absolventům MU nabízen průměrný plat na úrovni 16 tisíc korun, zatímco soukromý sektor nabízí 23 100 korun.

Podíl absolventů, kteří vidí své aktuální (budoucí) zaměstnání jako perspektivní, se postupně vyšplhal na současných 81 procent a ve vystudovaném oboru bude pracovat celkem 85 procent absolventů. Nejvěrnější oboru jsou již tradičně mladí lékaři a právníci.
Postupně klesá zájem čerstvých absolventů o práci v zahraničí. Za poslední čtyři roky se jejich podíl postupně snížil celkem o 13 procent. Absolventi by chtěli pracovat především ve Velké Británii, Německu, Francii, Rakousku a USA a předpokládaná doba pracovního pobytu v zahraničí je obvykle dva nebo tři roky. Za poslední tři roky se také motivace absolventů k práci v zahraničí postupně přesouvá od čistě vyšších výdělků k nefinančním motivacím, jako je např. touha po poznání, rozvíjení jazykových dovedností, získání zahraničních zkušeností atd.

Jako nejobtížnější hodnotí studium na MU mladí lékaři, ti se v průměru na jednu zkoušku učili až čtrnáct dnů, zatímco průměrná doba přípravy na jednu zkoušku za celou univerzitu byla zhruba šest až sedm dnů. Na druhém místě v obtížnosti studia byli přírodovědci a pomyslnou třetí příčku drží ekonomové. Za celou univerzitu hodnotilo studium jako velmi náročné 8 procent absolventů a jako poměrně náročné 44 procent absolventů. Podrobné výsledky průzkumu jsou dostupné na  http://strategie.rect.muni.cz/kvalita/?cs/Institucionalni-vyzkum/Sociologicke-pruzkumy.