Přejít na hlavní obsah

I v demokracii jsou věci, o kterých se nehlasuje

AnotaceSoutezJUDr. Ondřej Moravec je absolventem Právnické fakulty MU, kde v současnosti zde studuje doktorské studium a zaměřuje se na ústavní právo, zároveň pracuje v advokátní kanceláři. S prací na toto téma získal první místo v soutěži IUS et SOCIETAS, kterou vyhlásila Právnická fakulta a Vzdělávací nadace Jana Husa.

Název vaší práce zní Dynamika Ústavy České republiky. Proč právě toto téma?
Za tím, na první poslech zběsilým názvem, se skrývají otázky spojené se změnitelností ústavy, požadavky, které sama ústava na své změny klade, a také otázka politické legitimity takových změn. Tyto otázky jsou neustále přítomné v rozhodovací praxi českého Ústavního soudu. Třeba i v rozhodnutí, které se týká slučitelnosti Lisabonské smlouvy s českým ústavním pořádkem.

To je teď velmi aktuální téma. Jak se díváte na dění kolem přijetí Lisabonské smlouvy?
Probíhající debata je výrazně politicky laděná. Sám jsem moc zvědav na odůvodnění nálezu Ústavního soudu. Ale obavy ze ztráty suverenity nesdílím.

Co pro vás znamená vítězství v soutěži IUS et SOCIETAS?
Asi především ocenění od lidí, kterých si vážím.

OndrejMoravec
Vítěz soutěže IUS et SOCIETAS Ondřej Moravec (druhý zprava). Foto: Martin Kopáček.

V čem tedy tkví hlavní úskalí změn ústavy dle vašeho názoru?
Možná v tom, že je velice těžké najít pevnou hranici mezi účelově motivovanou změnou politických pravidel uprostřed volebního období. Také v tom, že většina má občas tendenci prosazovat svou pravdu jen z titulu své síly. A to nejde, jsou zkrátka věci, o kterých se nehlasuje.

I v demokratické společnosti?
V té už vůbec ne, demokracie se zdaleka nerovná rozhodování většiny.

Jak tedy zajistit, aby se do změn ústavy nepromítaly mocenské vlivy?
Úplně to zajistit nelze. Důležité je, aby v ústavním systému existovaly stabilizující prvky a aby Ústavní soud byl schopen uchránit hodnoty demokratického právního státu bez ohledu na znění samotného textu ústavy.

Právo může běžnému smrtelníkovi připadat nezáživné. Proč jste si vybral právě tento obor?
Vlastně už ani nevím. Baví mě, ale jako poslání svou práci nechápu, pokud se ptáte na toto.

Vy už pracujete v advokátní kanceláři. Co bylo nejtěžší při přechodu z prostředí univerzity do praxe?
Neřeknu nic nového. Právo v životě zkrátka funguje trošku jinak než v knížkách, ale s tím se asi setkávají absolventi všech oborů.

Jaké nejdůležitější vlastnosti musí mít právník podle vás?
Právník obecně musí chápat právo, zbytek závisí na konkrétní profesi. Ty se od sebe vzájemně dost liší. Něco jiného lidé očekávají od advokáta, něco jiného od soudce. Úplně jiné vlastnosti zas musí mít učitel na právnické fakultě. Takže to nejde úplně zobecnit.
Co děláte, když zrovna nepracujete nebo nestudujete? Zbývá vám na něco vůbec čas?
Nic výstředního – sport, knížky, hudba. Ale zbývá mi podstatně méně času než bych rád.

IUS et SOcietas
Cena IUS et SOCIETAS, jejíž první ročník proběhl letos, je určena studentům bakalářského, magisterského a doktorského studia a není omezena pouze pro právnické obory, ale mohou se přihlásit i studenti z jiných oborů a jiných univerzit, jejichž práce se týká tématu. Cílem ceny je každoročně ocenit autory zajímavých esejů, které se zabývají problematikou práva ve společnosti. Cenu vyhlašuje Právnická fakulta MU a Vzdělávací nadace Jana Husa a záštitu nad ní převzal primátor města Brna Roman Onderka. Vítězné práce vybírá porota složená ze zástupců vyhlašovatelů ceny a spolupracujících institucí. V letošním roce první tři místa obsadili JUDr. Ondřej Moravec, JUDr. David Kosař, LLM a Bc. Sylvia Laurincová.

Hlavní novinky