![Image Image](/images/stories/stare/Udalosti/2008_prosinec/konference_IIPS_anotace.jpg)
Evropa dnes spolkne necelých šest set miliard kubických metrů zemního plynu ročně a tato spotřeba během příštích deseti let vzroste na osm set miliard. Přibližně osmdesát pět procent této ropy se do Evropy dováží. „Při takovém objemu spotřeby nelze v žádném případě Rusko zcela vyloučit, ale ani najít dostatečně silného konkurenta. Postupně musíme zapojit do světového obchodu dnes zavrhované země jako je Irák i Írán,“ dodal velvyslanec Ázerbájdžánu Tahir Taghizade. Podobně, asi pětina ropy dovážené do České republiky pochází z Ázerbájdžánu a oblasti Kaspického moře. „Oblast Kaspického regionu je tak z pohledu české zahraniční politiky klíčová,“ prohlásil velvyslanec ČR v Ázerbájdžánu Radek Matula.
Jednou z nejdiskutovanějších otázek proto byla doprava ropy od Kaspického moře k evropským spotřebitelům. Jedinou funkční cestou zatím představuje ruský vodovod Družba. To by se však do budoucna mělo změnit. V provozu je již ropovod BTC z ázerbájdžánského Baku přes gruzínské Tbilisi do tureckého přístavu Ceyhan, odkud je kaspická ropa tankery přepravována například do italského Terstu a dále do českých Kralup nad Vltavou.
![Konference se mimo jiné zúčastnili diplomatičtí zástupci Ázerbájdžánu, Turecka a Kazachstánu. Foto: Petr Preclík. Konference se mimo jiné zúčastnili diplomatičtí zástupci Ázerbájdžánu, Turecka a Kazachstánu. Foto: Petr Preclík.](/images/stories/stare/Udalosti/2008_prosinec/konference_IIPS.jpg)
Konference se mimo jiné zúčastnili diplomatičtí zástupci Ázerbájdžánu, Turecka a Kazachstánu. Foto: Petr Preclík.
„Otázka nových energovodů je důležitá i z důvodu omezení dopravy v tureckých úžinách, kudy dnes propluje dvacet supertankerů denně. Kdyby jeden z nich havaroval, zamořena bude půlka Istanbulu,“ dodal velvyslanec Turecka Koray Targay. Do budoucna se proto uvažuje o postavení nové cesty. Jednou z možností je transport ropy Gruzie přes Černé moře do ukrajinské Oděsy, odkud by se dále vedla ropovodem Družba do Evropy. Projekt, který bude nezávislý na ruské infrastruktuře, představuje plánovaný plynovod Nabucco, který by kaspický plyn dovedl až do Maďarska a odtud přípojkou do Břeclavi. Projekt se však potýká s vážnými finančními, dodavatelskými i politickými problémy. Stále se navíc nedaří naplno do projektu BTC či Nabucco zapojit Turkmenistán či Kazachstán, jejichž dodávky ropy a plynu by pomohly zcela vytížit kapacitu obou energovodů.
Problematickou však zůstává politická situace v regionu. Nedávná rusko-gruzínská válka vážně ohrozila pokračování projektu Nabucco, dosud nevyřešený je i arménsko-ázerbájdžánský spor o Náhorní Karabach. „Podle mě však společný zájem ropu prodávat nebo alespoň transportovat pomáhá stabilizovat neklidný jižní Kavkaz,“ věří velvyslanec Taghizade.
Konferenci zorganizovalo teprve nedávno vzniklé Centrum ázerbájdžánských a kaspických studií při Mezinárodním politologickém ústavu (IIPS). „Považuji právě skončenou konferenci za velký úspěch. Za dobu svého působení v IIPS si nepamatuji podobnou akci, které se zúčastnilo tolik velvyslanců z určitého regionu, ale i zástupců soukromé sféry. Doufáme, že se nám i do budoucna podaří přilákat více ambasadorů,“ uznale poznamenal Břetislav Dančák, ředitel IIPS. Konference se mimo jiné zúčastnili diplomatičtí zástupci Ázerbájdžánu, Turecka, Kazachstánu, představitelé energetických firem Ukrtransnafta, RWE Transgas a Vemex, ale také zástupci z ministerstva zahraničních věcí.