RECETOX oslavil čtvrt století existence

Před pětadvaceti lety vznikla na Přírodovědecké fakultě katedra ochrany a tvorby životního prostředí, v jejímž rámci se vyvinulo pracoviště světové úrovně – Výzkumné centrum pro chemii životního prostředí a ekotoxikologii, zkráceně RECETOX.

Centrum se věnuje problematice znečištění životního prostředí toxickými látkami, jejich výskytu a osudu v prostředí a studiu jejich účinků na člověka a další živé organismy v ekosystémech. „Náš vědecký zájem se především orientuje na takzvané perzistentní organické polutanty, které jsou odolné vůči rozkladu, a proto představují a pravděpodobně ještě dlouho budou představovat problém pro životní prostředí,“ vysvětlil ředitel centra Ivan Holoubek.

U příležitosti 25. výročí svého vzniku uspořádalo centrum RECETOX začátkem prosince v prostorách knihovny univerzitního kampusu panelovou diskuzi, které se zúčastnila celá řada významných osobností české vědy i ze souvisejícího soukromého sektoru. Slavnostního otevření se také dočkala nová laboratoř vysokorozlišovací hmotnostní spektrometrie. Debata panelistů, kterou moderovali zaměstnanci centra RECETOX, se odrazila od hlavního výzkumného předmětu centra, tedy problematiky toxických chemikálií a jejich nahrazování novými typy látek. Moderátoři Alice Dvorská a Michal Bittner diskuzi postupně svedli k otázkám o globálních problémech lidstva a celé planety. Předložili seznam několika nejpalčivější problémů. Vybrali například chudobu, vyčerpání zdrojů, úbytek biodiverzity, špatné postavení žen a dětí nebo AIDS. Zajímalo je, jaký problém by panelisté vyřadili nebo doplnili.

S nesouhlasným názorem vystoupil jako první Jiří Vorlíček z Masarykova onkologického ústavu. „Problém AIDS nevidím jako globální. To je věc, která je hrozbou v Africe, ale jinak je jen novinářskou bublinou. V Česku máme ročně deseti tisíce nemocných rakovinou a proti nim jen několik set lidí nakažených HIV. Když už si vybrat nějakou globálnější nemoc, tak bych zvolil malárii,“ uvedl Vorlíček. S moderátory polemizovala i socioložka Hana Librová z Fakulty sociálních studií MU. „Jako aktuální globální problém bych zlehčila postavení žen. Kdybychom provedli nějaký srovnávací socioantropologický výzkum, tak bychom zjistili, že na tom nejsou o nic hůře, než tomu bylo v minulých staletích, spíš naopak,“ vysvětlila Librová.

Nový problém do seznamu přidala Jana Hajšlová z Ústavu chemie a analýzy potravin VŠCHT v Praze. „Za závažnou považuji otázku výživy. Lidé velmi citlivě reagují třeba na pesticidy a bojují za ekologické zemědělství, ale neuvědomují si, že větší hrozbou je obezita a stále více se rozšiřující cukrovka. Naší ambicí by mělo být vzít práci farmaceutickému průmyslu a přesunout se k vyváženému stravování,“ varovala Hajšlová.