Ukrajinistika slavila patnáct let

Jsou obory, které mají dlouhou tradici, a nepotřebují tedy představovat. Naopak jsou obory poměrně nové, které si svoji pozici stále ještě budují. K takovým patří i ukrajinistika, kterou lze studovat v rámci Ústavu slavistky Filozofické fakulty a jež letos oslavila patnáct let jako samostatný studijní obor.

Poprvé byla ukrajinistika otevřena v roce 1993 a další studenti byli přibíráni v dvouletých intervalech. První skupina studentů byla pouze pětičlenná. „Zpočátku nám scházely jak učebnice, tak vyučující. Postupně se však ukrajinistika rozvíjela a nyní máme padesát dva studentů a obor je otvírán každoročně,“ říká Oxana Gazdošová z Ústavu slavistiky a dodává: „Ukrajinštinu obvykle lidé považují za okrajový jazyk s malým využitím. To ale vůbec není pravda. Do České republiky přijíždí tisíce Ukrajinců, a proto jsou potřební překladatelé, stejně jako slovníky či učebnice. Je obvyklé, že naši studenti již při studiu pomáhají firmám s překlady a tlumočením.“

Absolventi nacházejí uplatnění nejčastěji v komerčním sektoru, kde překládají obchodní smlouvy či tlumočí jednání. Mnoho z nich vykonává profesi soudních tlumočníků. Pro tyto účely absolvují semináře/cykly seminářů zaměřené na právnickou, ekonomickou a politickou terminologii. Stranou pozornosti nezůstává ani překlad ukrajinské literatury, což dokládá antologie současné ukrajinské povídky Expres Ukrajina. Publikace vyšla v loňském roce a na překladu povídek se podíleli také další bývalí i současní studenti oboru ukrajinština (více na str. 12). Podobně tomu bylo také v případě knihy „Pomsta Oleksy Dovbuše. Ukrajinské mýty, pohádky a pověsti“, vydané v roce 2004.

U příležitosti 15. výročí ukrajinistiky se v polovině listopadu uskutečnila v Univerzitním centru ve Šlapanicích mezinárodní konference pod názvem Ukrajinistika – minulost, přítomnost, budoucnost. Vědecké setkání bylo pořádáno Ústavem slavistiky a Českou asociací slavistů a zúčastnili se ho zástupci z ČR, Ukrajiny, Německa, Polska a USA. Konference byla rozdělena na dvě sekce: jazykovědnou a literárně-kulturologickou. Kromě odborné části byl připraven i doprovodný kulturní program. Zahrnoval mimo jiné koncert Mykolou Lysenkem zhudebněné poezie Tarase Ševčenka, jenž se konal v Knihovně Jiřího Mahena, vystoupení cimbálové muziky Vonica a dívčího souboru Sudaruška. Značnému zájmu se těšila i prezentace knihy Hanny Kapustyan Paměť roku 1933 volá mladé, jež je věnována obětem hladomoru na Ukrajině v letech 1932–1933 a 1946–1947.