Několik dní po ustanovení druhé české univerzity se stává jejím prvním rektorem jedna z nejvýznamnějších osobností tehdejší měnové a finanční politiky Karel Engliš. Karel Engliš se narodil v roce 1880, vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a svou vědeckou kariéru začal na brněnské technice, kde byl v roce 1911 jmenován profesorem.
Kromě aktivní profesionální kariéry působil také v politice a v listopadu 1918 předložil jako poslanec návrh na zřízení druhé české univerzity. Engliš se stal jejím prvním rektorem a později také profesorem národního hospodářství a děkanem Právnické fakulty.
Do uzavření vysokých škol krátce působil na Univerzitě Karlově, na niž se v roce 1947 opět vrátil jako rektor. Ovšem jen na několik měsíců. Pod tlakem byl nucen abdikovat na svou funkci. Po roce 1948 byly jeho spisy vyřazovány z knihoven, byl nucen se vystěhovat z Prahy. Umřel v ústraní – v rodné Hrabyni roku 1961.
Jako významná osobnost hospodářské politiky působil v meziválečném období nejprve jako ministr financí a později také jako guvernér Národní banky československé. Mezi jeho hlavní přínosy odborníci řadí, že významně přispěl ke stabilizaci tehdejší koruny, vytvořil novou koncepci státního rozpočtu a zejména, že vytvořil teleologickou národohospodářskou teorii. Ta spočívala v myšlence, že k plnému pochopení ekonomických jevů dojdeme jen, budeme-li v chování všech subjektů hospodářství – státu, podniků, bank, ale i jednotlivců – sledovat určitý účel a cíl, ke kterému by chtěli dospět.
V roku 1994 byla při Masarykově univerzitě v Brně zřízena Cena Karla Engliše, udílená každoročně vynikajícímu ekonomovi.