Vy jste zde na ukrajinistice téměř od počátku. Jak na tu dobu vzpomínáte?
První roky v Brně jsem kromě univerzity nic neznala a neviděla. Bylo nutné toho hodně udělat. Nebyla totiž k dispozici téměř žádná literatura. Během prvních let jsem napsala několik příruček a učebnic, zejména Praktický kurs ukrajinštiny ve dvou dílech, který jsem vytvořila s technickou pomocí naší první absolventky Evy Svatoňové, nyní Reutové. Další důležitý krok představovalo formování knihovny. Když jsem přijela, byla tady jen ukrajinská encyklopedie z roku 1959 a Kobzar od Ševčenka, což je náš známý autor. Tedy prakticky nic. Díky tomu, že jsem předtím pracovala v Akademii věd Ukrajiny a na univerzitě v Kyjevě, měla jsem řadu kontaktů, s jejichž pomocí se mi dařilo shánět chybějící knihy. V současné době funguje výměna literatury s významnými ukrajinskými vysokými školami a Akademií věd Ukrajiny.
Docentka Halyna Myronová pochází z Ukrajiny, kde vystudovala Filologickou fakultu Kyjevské národní univerzity Tarase Ševčenka. Foto: Martin Kopáček.
Vývoj šel v několika směrech a nelze říct jednoznačně, že vše probíhalo hladce. Ale myslím, že jsme za 15 let existence ukrajinistiky udělali dost. Byly rozpracovány teoretické i praktické kurzy. Připravili jsme a vydali učebnice a příručky, podíleli jsme se na vytvoření Slovníku východoslovanských spisovatelů. Uspořádali jsme dvě mezinárodní konference, jichž se zúčastnili odborníci nejen z České republiky a Ukrajiny, ale rovněž z Německa, Polska, Rakouska, Ruska, Slovenska či USA. Mezinárodní vztahy se utužují nejen díky konferencím, ale i prostřednictvím kurzů renomovaných přednášejících z ukrajinských univerzit a institucí. Na základě uzavřených meziuniverzitních smluv pravidelně probíhají výměnné studentské pobyty v Kyjevě a Lvově. Aktivně se účastníme mezinárodních vědeckých konferencí a letních škol – například Kyjev nebo Greifswald.
Pořádáte také akce pro veřejnost?
Ve spolupráci s Knihovnou Jiřího Mahena jsme několikrát zorganizovali kulturně-vzdělávací akce určené především pro veřejnost. Dále každoročně pořádáme ukrajinské večery, na nichž seznamujeme přítomné s materiální a duchovní kulturou Ukrajiny – písně, tance, scénky, divadelní představení. Do současné doby se ukrajinistika značně rozrostla a už máme i své doktorandy, kteří přicházejí s novými podněty a nápady. Jsme hrdí na své studenty a absolventy, kteří se mimo jiné podílejí na překladu umělecké literatury – například knihy Oksany Zabužko, Jurije Vynnyčuka, sbírka ukrajinských pohádek a pověstí, antologie současné ukrajinské povídky. Část absolventů si získala dobré jméno jako soudní tlumočníci a překladatelé.
Jaké máte plány do budoucna?
V nejbližších letech hodláme soustředit síly na tři nejdůležitější oblasti. V prvé řadě máme v plánu vytvořit dvojjazyčné terminologické slovníky, jež na knižním trhu zcela chybí. Můžeme zmínit, že v brzké době vyjde Česko-ukrajinský právnický slovník o rozsahu asi 400 stran, vedle toho probíhá příprava ukrajinsko-českých slovníků zkratek, lingvistické, počítačové a lékařské a sportovní terminologie. Další perspektivní oblast nezbytnou pro zdokonalování studijního procesu představuje rozvoj metodiky výuky a zavádění nových vyučovacích metod prostřednictvím materiálů a příruček, které samostatně vytvářejí mí spolupracovníci. Třetím směrem, kterému věnujeme pozornost, je etnolingvistika – základní předpoklad pro přípravu odborníků v oblasti areálových studií.