Česká republika získala další zápis do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Ruční výroba ozdob z foukaných skleněných perel pro vánoční stromek se zařadila do Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva po bok slováckého verbuňku, masopustních obchůzek z Hlinecka, jízdy králů nebo modrotisku. Na zpracování národní nominace se podíleli také odborníci z Filozofické fakulty MU.
Rukodělná výroba vánočních ozdob ze skleněných perliček se dnes váže především k obci Poniklá, v minulosti byla ale rozšířená v celém Podkrkonoší. ČR díky iniciativě Muzea Českého ráje usilovala o zařazení této tradice na prestižní seznam již delší čas, před dvěma lety ale byla původní nominace kvůli výhradám zahraničních expertů stažena. K jejímu dopracování, s ohledem na předchozí zkušenosti z posuzování nominací pro UNESCO, přizvalo ministerstvo kultury právě odborníky z Centra pro studium nemateriálního kulturního dědictví při Ústavu evropské etnologie Filozofické fakulty MU Daniela Drápalu a Evu Kuminkovu.
Oba mají, zvlášť v době adventu, dobrý pocit ze završení mnohaleté mravenčí práce. „Ta radost je hned několikanásobná. Je to jednak opětovný úspěch naší země, která obstála ve velmi silné konkurenci více než čtyřiceti nominací kulturních statků z celého světa. Masarykova univerzita zároveň prokázala, že se její expertní zázemí dokáže svou dobrou znalostí regionální tradice uplatnit na mezinárodním poli. A především je to uznání všem, kteří se v posledních letech zasadili o zachování tradiční rukodělné výroby při životě. V minulosti poskytovaly skleněné ozdoby obživu desítkám obyvatel horkého regionu a zachraňovaly je od bídy a hladu. Mezivládní výbor svým aktuálním rozhodnutím dal jasně najevo, jak si mezinárodní společenství váží znalosti a zručnosti rukodělných tvůrců z České republiky,“ říká Drápala.
Zapsáním na prestižní seznam však aktivity etnologů zdaleka nekončí. Martina Pavlicová, Eva Kuminková a Daniel Drápala budou s ohledem na členství ČR v Mezivládním výboru UNESCO až do roku 2024 aktivně pracovat v tomto vrcholném orgánu UNESCO. Umožní jim to nejen přenést domácí znalosti nemateriální kultury a péči o ni na mezinárodní pole, ale také uplatnit získané zkušenosti ve výuce a školení studentů MU.