Vědci zkvalitňují metody pro včasné varování

Postupy, systémy a technologiemi, které zkvalitní včasné varování před přírodními katastrofami a krizové řízení při jejich průběhu, se zabývaly téměř dvě stovky předních odborníků z oblasti kartografie, geoinformatiky a krizového řízení na konci ledna v Praze.

Sympozium, které pořádala Laboratoř geoinformatiky a kartografie Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty MU, vyvrcholilo v sestavení tzv. Pražské deklarace. Ta shrnula závěry účastníků jak lépe shromažďovat, propojovat a vyhodnocovat data z pozemních, nadzemních i kosmických stanic pro lepší ochranu obyvatelstva právě před živelními katastrofami.
Redukce negativních následků přírodních katastrof jako jsou například zemětřesení, povodně, nejrůznější havárie, požáry či bouře, ochrana života obyvatel a jejich informovanost o tom, jak se v případě takových katastrof chovat – to vše dnes patří mezi priority všech zemí světa, a to obzvláště po tsunami v jihovýchodní Asii a hurikánu Katrina. Řada států dnes má k dispozici obrovská množství dat, která mohou pomoci při včasném varování před katastrofou a při následném krizovém řízení. Doposud jsou ale tato data vnímána spíše odděleně a společný přístup k aktuálním informacím a jejich sdílení, předávání a kartografická vizualizace v reálném čase nejsou dostatečně ošetřeny. „Jeden vytvoří mapu, jiný pořídí družicový snímek, třetí provede pozemní měření, ale rychlé propojení dat a informací dohromady v podobě scénářů pro téměř okamžitou reakci na situaci ohrožení je stále ještě problémem,“ uvedl docent Milan Konečný, vedoucí Laboratoře geoinformatiky a kartografie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
„Přírodní katastrofy samozřejmě nerespektují hranice států. Nejdůležitější je proto koordinace, propojení a harmonizace postupů mezi jednotlivými zeměmi,“ dodal Alessandro Annoni z Jednotného výzkumného centra při Evropské komisi v Ispra v Itálii, jež se na pořádání sympozia podílelo. Nově budované systémy a přístupy, o nichž se na sympoziu debatovalo, pomohou tyto postupy sjednotit, organizovat sběr dat, zajistit jejich propojení, a interoperabilitu tak, aby byly rychle využitelné v naléhavých krizových situacích všemi zúčastněnými státy. „I Organizace spojených národů v současné době upozorňuje na nutnost vytvoření kultury chování v situacích ohrožení a využití moderních informačních a komunikačních technologií pro jejich řešení. A to lze realizovat jen prostřednictvím vzdělávání a přípravy všech vrstev obyvatelstva,“ upřesnil Milan Konečný.

Proto je důležité vytvořit společnou síť výměny informací, která umožní plánovat postupy před výskytem katastrofy, snížit jejich rizika a eliminovat jejich dosah a rozsah. Přitom jsou jednotlivé postupy strukturovány i co do požadavků na informace poskytované z map nebo satelitních snímků, a to podle typu katastrofy – hovoří se například o rychlém mapování. Tyto aktivity jsou rozvíjeny v rámci GMES služeb (Globální monitoring prostředí a bezpečnosti), jež spadají do kompetence generálního ředitelství Evropské komise „Podnikání a průmysl“ (Enterprise). „Například předpověď záplav sedm dní předem, kterou bychom mohli díky propojení rozmanitých dat získat, nám pomůže významně snížit jejich dopad,“ řekl Annoni.
Sympozium, které poskytlo půdu pro sdílení informací a praktických zkušeností mezi odborníky z devětatřiceti zemí celého světa, bylo oficiální doprovodnou akcí v rámci českého předsednictví Evropské unii. Uskutečnilo se pod záštitou rektora Masarykovy univerzity Petra Fialy a ve spolupráci s ministerstvy vnitra, průmyslu a obchodu, školství a sdružením NEMOFORUM. Více informací ke konferenci je možné najít na webové stránkách konference http://c4c.geogr.muni.cz.