Novou stálou expozici věnovanou světově proslulé osobnosti Gregora Johanna Mendela otevřelo v polovině února Mendelovo muzeum Masarykovy univerzity. V prostorách augustiniánského opatství, kde tento vědec a mnich v jedné osobě učinil své průlomové objevy v oblasti genetiky, se tak 125 let po badatelově smrti objevuje moderní výstava, která má k jeho odkazu přilákat zejména školskou veřejnost.

Současná výstava je výsledkem zavádění nové koncepce, se kterou přišla univerzita v roce 2007, kdy toto nejmladší brněnské muzeum získala pod svou správu. „Zaujmout chceme především středoškolské studenty a rádi bychom prostoru muzea využívali i pro zvyšování zájmů budoucích maturantů o některé přírodovědecké obory, které se v posledních letech potýkají s klesajícím zájmem,“ vysvětlil prorektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek.

Nová expozice nahradila původní výstavu, která byla podle autorů nového projektu příliš odborná a hůře srozumitelná pro laickou veřejnost. „Originální výstava byla skvělá, ale od samého začátku jsem říkal, že byla dost těžká pro člověka, který není zrovna sběhlý v genetice. Proto velmi oceňuji novou koncepci, která pojímá Mendela komplexněji a bude kvalitní službou veřejnosti,“ řekl starobrněnský opat Lukáš Evžen Martinec.

Výstava představuje Mendelův život v pěti navazujících místnostech, kde se návštěvník seznámí s jeho rozsáhlou badatelskou činností i s principem dědičnosti. Foto: David Povolný.

Právě otevřená výstava přináší moderní design a klade důraz na zapojení všech návštěvníkových smyslů. V každém sálu expozice je jeden dominantní objekt – obrovská vitrína ve tvaru hrášku, původní včelíny nebo plechové sochy. Všechny tyto věci by měly sloužit pro zdůraznění jednotlivých životních etap Mendela.  

Návštěvník se postupně seznámí s Mendelovou prací v oblasti šlechtitelství, ovocnářství, včelařství nebo meteorologie a nechybí ani vysvětlení principu dědičnosti, který badatel objevil při křížení hrachu. „Začlenili jsme do výstavy i zvukové efekty – včelí bzučení, hudbu nebo vůně medu a včelího vosku. Hmat využije návštěvník na dotykové monitory, otevírání šuplíků jednotlivých vitrín a na sázení hrášku. Ale nejdůležitější samozřejmě zůstává zrak,“ popsal využití divákových smyslů architekt výstavy Tomáš Pavlovský.

Budoucnost muzea
Univerzita má s Mendelovým muzeem i další plány. „Nemělo by prezentovat jen Mendelovu osobnost, ale nabízet také prostředí pro prezentování našich aktuálních vědeckých výsledků způsobem, který bude atraktivní pro veřejnost,“ nastínil budoucnost prorektor Bek a dodal, že by prostory muzea měly získat také další funkce související například s konferenčním provozem.

„Zdejší prostředí je nesmírně atraktivní pro mezinárodní vědeckou komunitu a daří se nám sem přivádět například nositele Nobelovy ceny, kteří považují za čest zde přednášet,“ uvedl Bek. Opat Martinec s prorektorem Bekem se také shodli, že by chtěli pracovat na dalších rekonstrukcích v areálu opatství. „Chtěli bychom získat prostředky na postupnou obnovu skleníků a také oranžerie,“ svěřil se s plány opat Martinec.

Pamětní kniha univerzity
Výročí letos neslaví jen Mendelovi příznivci, ale také Masarykova univerzita, která vznikla přesně před 90 lety. Součástí oslav je i mimořádné vystavení Pamětní knihy MU v prostorách Mendelova muzea. „Výstava pamětní knihy je ojedinělou příležitostí, jak zjistit, co přál univerzitě při jejím založení náš první prezident nebo co dalšího napsali slavní návštěvníci Masarykovy univerzity v její historii,“ uvedl ředitel muzea Ondřej Dostál. Autory výstavy jsou studenti Filozofické fakulty Marta Březovská a Martin Jonáš. Kniha bude v muzeu k vidění do 12. dubna.