A jaký je výsledek? Senát se podpisem svého předsedy Filipa Křepelky připojil k prohlášení odmítajícímu Bílou knihu. Vedení univerzity je ve vyjádřeních opatrnější a chce při přípravě věcného záměru zákona o terciárním vzdělávání připomínkovat spíše některé konkrétní části. Věcný záměr zákona je na Bílé knize relativně nezávislý a z povahy věci řeší řadu otázek, kterými se kniha vůbec nezabývala.
Část akademické obce, zejména pak akademické senáty se v souvislosti s reformou obávají omezování svých pravomocí. Podle Bílé knihy má totiž vzniknout tzv. Rada terciárního vzdělávání, která by odrážela posílení externích partnerů při řízení univerzity – například podnikatelů či zástupců kulturní sféry, předsedou rady by byl člen vlády. Někteří představitelé akademických senátů se domnívají, že právě tato rada by ohrozila autonomii univerzit. „Zdá se, že za Bílou knihou terciárního vzdělávání se objevují dva motivy – za prvé snaha ministerských úředníků trochu si utrhnout z veřejných peněz a vedle toho také dostat univerzity pod větší kontrolu,“ myslí si předseda Křepelka.
Vedení univerzity v čele s rektorem Petrem Fialou je se současným systémem řízení univerzit spokojeno. „Určité reformy považujeme za rozumné a reformní proces vnímáme jako šanci změnit některé důležité věci – například v oblasti akreditací, úpravy akademických kvalifikací, financování a diferenciace vysokoškolských institucí. Nepovažovali jsme ale nikdy za prioritu změnu systému řízení univerzit. Naopak otevřeně deklarujeme, že stávající systém podle našich zkušeností funguje dobře,“ vysvětluje rektor Fiala.
Kritický je ke způsobu, jak by měl být změněn systém řízení univerzit, i děkan Fakulty informatiky Jiří Zlatuška, který zároveň zastupuje MU v Radě vysokých škol. „Představa, že by vnější aktéři s faktickou neznalostí univerzitního prostředí byli schopni ovlivňovat dění jinak než s výsledkem, který bude sloužit zájmům institucí, jejichž jsou zástupci, je zcela naivní,“ soudí Zlatuška.
Celou debatu o Bílé knize mírní kancléř MU Jiří Nantl, který poukazuje na to, že Bílá kniha byla vládou ČR jen vzata na vědomí, nikoliv přijata, a je nyní de facto ze hry. „Pozornost by se měla věnovat spíše reálné přípravě věcného záměru zákona,“ uvádí Nantl a naznačuje, že z jednání na ministerstvu školství vyplývá, že v oblastech, jako je řízení a samospráva vysokých škol, dozná konečný zákon oproti Bílé knize významných změn, které budou podstatně přijatelnější a budou vycházet z připomínek reprezentací univerzit.
Akademický senát MU přesto cítil potřebu se k Bílé knize vyjádřit. Učinil tak podpisem předsedy senátu Filipa Křepelky pod tzv. Hradecké prohlášení vytvořené Iniciativou pro vzdělanost. Ta žádá, aby při návrhu věcného záměru zákona o terciárním vzdělávání byly zohledněny její výtky vůči Bílé knize.
Křepelkovu podpisu předcházelo hlasování senátu – souhlasilo 24 senátorů, 4 byli proti a 7 se zdrželo. „Vítám, že senát prohlášení podpořil. Kdybychom mlčeli, znamenalo by to, že souhlasíme se způsobem, jakým byla připravována Bílá kniha, a především, jakým je nyní připravován věcný záměr zákona o terciárním vzdělávání. Ten je psán ve spěchu, za zavřenými dveřmi a zřejmě podle dokumentu, který například navrhuje výrazné omezení akademické samosprávy,“ komentuje rozhodnutí předseda Studentské komory AS MU Zdeněk Ručka. Pod výzvu se podepsala i řada předsedů jiných akademických senátů českých univerzit, mezi nimi například předsedové z Univerzity Karlovy či Českého vysokého učení technického.
Hradecké prohlášení kritizuje Bílou knihu jako celek a v obecné rovině, vedení univerzity ale naznačuje, že je potřeba obracet se ke konkrétním bodům. „Text prohlášení má jistý revoluční patos a je to v pořádku, protože tlak na ministerstvo je užitečný, ale vedení univerzity bude muset soustřeďovat svoji argumentaci na poměrně jasnější cíle a podkládat je exaktněji,“ uzavírá prorektor MU Mikuláš Bek.
Nově zvolený senát určil své představitele
Na ustavujícím shromáždění Akademického senátu MU, které se konalo v polovině února, volili senátoři zvolení pro funkční období 2009–2011 své nové vedení.
Do čela byl zvolen staronový předseda Filip Křepelka z Právnické fakulty, pro kterého se vyslovilo 28 senátorů – ke zvolení potřeboval 24 hlasů. Předsedkyní komory akademických pracovníků byla zvolena Marie Nováková z Lékařské fakulty, která získala 17 hlasů – ke zvolení by stačilo 15. Předsedou ekonomické komise byl zvolen Ivan Malý z Ekonomicko-správní fakulty. Studentská komora volila svého předsedu na zvláštních schůzích. Nakonec se jím stal Zdeněk Ručka z Přírodovědecké fakulty – zvolen byl až ve třetím kole, kdy pro něj hlasovalo 12 z 13 přítomných senátorů.