Pět dnů před termínem historicky prvních děkanských voleb od návratu Farmaceutické fakulty na Masarykovu univerzitu představila trojice nominovaných kandidátů své cíle. O post děkana se ucházejí proděkanka pro výzkum a doktorské studium Petra Bořilová Linhartová, současná děkanka a přednostka Ústavu chemických léčiv Radka Opatřilová, a přednosta Ústavu farmaceutické technologie David Vetchý.
Debata se všemi kandidáty na veřejném zasedání akademické obce se konala s ohledem na epidemická opatření online. Budoucího děkana bude fakultní akademický senát volit 16. března, v případě řádného zvolení je rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš připraven jmenovat zvoleného kandidáta do funkce k 1. dubnu.
Všichni nominovaní se shodují v tom, že chtějí fakultu soběstačnou, sebevědomou a plně integrovanou do Masarykovy univerzity, liší se ale v názoru, jak k tomu dospět.
Současná děkanka Opatřilová byla výkonem funkce pověřena loni v létě poté, co se i její zásluhou podařilo celou fakultu přesunout na Masarykovu univerzitu na základě dohody s Veterinární a farmaceutickou univerzitou. Při prezentaci své vize fakulty připomněla, že s tím souviselo enormní množství práce. „Jsme na startovní čáře, abychom začali rozvíjet excelentní pracoviště s mezinárodním přesahem, s kvalitním studijními programy. Jsme připraveni na špičkový výzkum, i když na to zatím nemáme zázemí,“ uvedla Opatřilová. Fakultu nyní čeká akreditace, která podle Opatřilové musí být ambiciózní ale současně realizovatelná s ohledem na její kapacity.
Bořilová Linhartová považuje za klíčové zlepšit financování fakulty, jejíž příjmy nyní z významné části tvoří příspěvek na vzdělávací činnost, což nestačí. „Je třeba získat infrastrukturní projekty, národní i mezinárodní, rozvinout smluvní výzkum, nabízet nové programy a zvýšit počty studentů,“ shrnula Linhartová. Ve spolupráci s Lékařskou fakultou MU a jejím Simulačním centrem SIMU chce například realizovat projekt simulované lékárny. „Prosperity naší fakulty dosáhneme, pokud budeme sdílet společné vize, budeme spolupracovat a bude mezi námi vzájemná důvěra,“ zdůraznila Bořilová Linhartová.
Vetchý chce prosperitu fakulty zajistit zavedením nového studijního programu s pracovním názvem Kosmetika, který je již etablovaný v zahraniční a nabízí velký prostor pro spolupráci napříč fakultami Masarykovy univerzity. „Je tu obrovská možnost získat nové studenty, ale také zvýšit počet studentů v anglickém studijním programu, a využít proto i podporu univerzity a její jméno,“ zdůraznil Vetchý. Neméně důležité je z jeho pohledu i zvýšení výzkumného potenciálu fakulty a rozvoj spolupráce s aplikační a veřejnou sférou.
Další podrobnosti ke všem kandidátům i jejich programová prohlášení jsou dostupná v Informačním systému MU.
Na nutnost navýšit počet studentů fakulty až na dvojnásobek při zachování kvality uchazečů upozornil ve svém úvodním vstupu do diskuse i rektor MU Martin Bareš. „Fakulta si musí uvědomit, že se stala součástí špičkové univerzity, která se chce zařadit mezi 300 až 500 nejlepších univerzit světa,“ zdůraznil Bareš. „Je potřeba se zaměřit na grantovou činnost, kde je prostor pro zlepšování, a jako rektor budu trvat na tom, aby se rychle zvýšil vědecký výkon fakulty,“ dodal rektor.
Farmaceutickou fakultu získala Masarykova univerzita loni zpět po 60 letech. Výuka se zatím stále odehrává ve třech pavilonech v areálu Veterinární a farmaceutické univerzity na Palackého třídě v Brně, které si Masarykova univerzita pronajala na pět let. Do budoucna by se pak Farmaceutická fakulta MU měla stát součástí areálu Univerzitního kampusu Bohunice.
