Téměř čtrnáct tisíc kilometrů cesty z Antarktidy do České republiky mají za sebou členové letošní vědecké expedice Masarykovy univerzity (MU). Na chilské vojenské lodi Lautaro překonala výprava během týdenní plavby přes Drakeův průliv až pět metrů vysoké vlny. Putování domů z nejjižnějšího kontinentu planety zabralo expedici čtrnáct dnů.
Vlastní pobyt na stanici a terénní práce na ostrově Jamese Rosse trvaly 41 dnů. Hlavním úkolem vědců bylo studium ledovců, sněhové pokrývky, permafrostu, potoků a mikroorganismů vyskytujících se na jednom z největších odledněných území v oblasti Antarktického poloostrova.
Experti odebrali velké množství vzorků sněhu a půdy, vody z tajících ledovců i rozmrzlých sladkovodních jezer i mikrobiologických stěrů především z mořských živočichů.
Současně vědci z MU zabezpečovali provoz měřící techniky, která je na místě trvale. Pomocí přístrojů zkoumají změny environmentálních podmínek i nároky rostlin a živočichů vyskytujících se v této části Antarktidy. Data jim také umožňují hodnotit změnu klimatu a její dopady na ústup ledovců, rozmrzání permafrostu a vliv na pobřežní ekosystémy kontinentu.
Na rozdíl od jiných evropských států, které většinu antarktických expedic na poslední chvíli odvolaly, se českým expertům podařilo splnit všechny vědecké cíle, které si naplánovali.
Cesta osmičlenné expedice trvala téměř tři měsíce. Začala 16. prosince 2020. Při cestě na základnu strávili členové výpravy tři týdny v přístavním městě Punta Arenas v Chile v ochranné karanténě, než mohli vyrazit na palubě chilské vojenské lodi Marinero Fuentealba do Antarktidy. Přísná hygienická opatření kvůli pandemii covidu-19 provázela expedici po celou dobu. Do Česka se vrátila 12. března.
