Strategický záměr Masarykovy univerzity, klíčový dokument, kterým se bude řídit její další rozvoj, popisuje také to, jak škola plánuje rozvíjet svou infrastrukturu a jakými principy se chce jako instituce řídit. V následujících letech by mělo vzniknout několik nových budov, ve všech oblastech fungování se pak projeví například snaha o dlouhodobou udržitelnost.
MU plánuje v nejbližších sedmi letech proinvestovat zhruba 7,5 miliardy korun bez daně do výstavby nových prostor nebo rekonstrukcí těch stávajících. Některé projekty jsou už rozběhnuté, jiné teprve začnou.
„V letošním roce dojde především k dokončení velkého rozvojového projektu SIMU+, což je několik simulačních center na jednotlivých fakultách. Loni na podzim už zahájilo provoz největší z nich SIMU LF. Vybudováno bude také nahrávací hudební studio na filozofické fakultě včetně bezbariérové a akustické úpravy a simulační dráha na pedagogické fakultě. V areálu na Poříčí také předpokládáme dokončení menzy a zahájení budování nadstavby pro ateliér výtvarné výchovy,“ vypočítává Richard Hubl z kanceláře kvestorky.
Rozšiřování bohunického kampusu
Investici v přibližném objemu půl miliardy korun si vyžádá rekonstrukce další části fakulty informatiky, dokončená by měla být v roce 2023.
Ve východní části areálu ve Vinařské ulici by měl v budoucnu začít projekt dostavby kolejí, letos pak bude dokončená studie možné dostavby, která zahrnuje i prostory auly a centra výuky cizích jazyků.
Velkou kapitolou jsou plány v bohunickém kampusu. Klíčovou investicí, která vyroste naproti nového SIMU LF, bude pás nových budov určený především pro přechod farmaceutické fakulty do kampusu. To přispěje k její spolupráci a sdílení jak při vzdělávání, tak při společné vědecké práci s týmy z lékařské a přírodovědecké fakulty a z ústavu Ceitec. Dokončení se předpokládá v roce 2025.
V příštím roce by mělo odstartovat dobudování sportovní infrastruktury pro fakultu sportovních studií v podobě víceúčelového sportovního areálu. Počítá se také se vznikem nového univerzitního centra s menzou, to by mělo spatřit světlo světa v roce 2024.
Strategický záměr počítá také s přesunem sídla Ústavu výpočetní techniky, který by měl dostat vlastní prostory.
Kromě těchto velkých projektů čekají univerzitu i menší investice do sta milionů korun. V každém ze sedmi následujících roků je vyhrazeno zhruba 60 milionů korun na projekty, které teprve budou specifikovány podle aktuálních potřeb.
Ekologická výstavba i provoz
U všech zmíněných nových projektů bude MU usilovat o zisk certifikátů ekologické výstavby. Vznik a následný provoz objektů by proto měl být co nejudržitelnější. V rámci kampusu se připravuje velký projekt vybudování nádrží pro hospodaření s dešťovou vodou. Víc se bude sledovat uhlíková stopa či nakládání s odpady.
„Po vzoru předních světových univerzit budeme vytvářet dílčí strategie, podle kterých se budeme řídit a podle kterých bude třeba nakládání s odpadem ještě více udržitelné a systematicky uchopené. Vznikne také Rada pro udržitelný rozvoj MU, složená z předních expertů napříč univerzitou,“ přibližuje některé plánované kroky Hubl.
U nových budov je aplikace „smart“ řešení poměrně snadná, velmi dobře je na tom už nyní celý kampus a některé další univerzitní budovy. Složitější je to obecně u starších budov v centru města.
Nicméně univerzitní budovy už mají z velké části vyměněná okna a zavedené centrální topení, některé z nich jsou napojené na systém sledování energetické náročnosti a dalších provozních dat. Uvažuje se také o ozelenění vhodných ploch, v některých případech třeba střech.
Už nyní má univerzita k dispozici evidenci povrchů u všech svých budov a pozemků. Jen budov je ale zhruba 150, takže i plánovaná opatření a změny jsou během na dlouhou trať. Cílem je pak precizní sledování provozních parametrů všech budov, neustálé snižování jejich energetické náročnosti a zodpovědné chování uživatelů s důrazem na principy udržitelnosti.
Udržitelnost jako princip
Udržitelnost ale není izolovaným tématem spojeným jen s novými budovami. Jde spíše o princip, který by se měl postupně promítnout do všech oblastí fungování univerzity. Dle strategického záměru by se udržitelný rozvoj měl dostat do kultury univerzity jako instituce a měli by s ním být ideálně ztotožněni všichni zaměstnanci a studenti.
„Chceme jasně ukázat, že se stavíme k udržitelnosti čelem. Chceme se koncentrovat na témata, která jsou spojena s rolí univerzity a ve kterých dokážeme něco změnit. V těchto oblastech pak chceme udávat trendy a být pro další instituce v regionu i v celé České republice významným partnerem,“ vysvětlila kvestorka Marta Valešová.
Prostředky, které Masarykova univerzita získává od ministerstva školství na realizaci svého strategického záměru, by měly být použity z velké části právě na aplikaci principů vedoucích k dlouhodobě udržitelnému rozvoji. Bude se tak investovat například do IT nástrojů, které umožní měřit efekty podniknutých kroků, prohloubí se také strategie efektivního veřejného nakupování.
Vedení univerzity však neplánuje snahy o udržitelnost příliš centralizovat, právě naopak. Každý jednotlivý zaměstnanec či student by měl mít možnost svým chováním k udržitelnému rozvoji univerzity přispět. Při velikosti a rozmanitosti instituce je právě společný postup klíčový.
Následujících osm let tak nebude jen ve znamení výstavby a infrastrukturního rozvoje, ale také zefektivňování a snižování ekologického dopadu provozu MU.