Pandemie koronaviru zasáhla do života každého člověka a ještě po mnoho let zasahovat ve svých důsledcích bude. Šanci pandemii co nejlépe zvládnout má společnost díky vědě a vědcům.
Masarykova univerzita uspořádala konferenci, na které představila některé z oblastí, jimž se věnovala a věnuje v rámci řešení zdravotních a sociálních aspektů aktuální pandemie. Promluvili na ní odborníci z MU i dalších institucí.
„Lidé ve vysokoškolském prostoru - zaměstnanci, studenti - k situaci přistoupili velice zodpovědně. Především v první vlně jsme zažili nebývalou míru solidarity a pomoci z jejich strany například prostřednictvím dobrovolnického centra. Druhou rovinou pomoci je pak věda, která společnost dostane z této situace. Příběh vědy v době koronavirové pandemie ukazuje, jak je zásadní, jak prostupuje do každého dne našeho života. Úkolem akademiků je nyní vědu vysvětlovat, nebýt zavřeni za zdmi laboratoří, ale sdílet, co dělají a jaký to má smysl,“ řekl ve svém úvodním slovu rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš. Dodal také, že pandemie ukázala, že globalizovaný svět je zranitelnější, než jsme si připouštěli. Role vzdělávání a propojování oborů se ukázala jako kritická, tak jako zásadní role výzkumu.
Biomedicínské aspekty pandemie
S daty a konkrétními čísly vstoupil jako první do diskuse ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR a vedoucí Institutu biostatistiky a analýz Lékařské fakulty MU Ladislav Dušek. „Největším problémem pro sběr dat a analýzy je ta samotná nová nemoc. České zdravotnictví je sice velmi robustní systém zvyklý sbírat data, ale nikdo nečekal, že to bude potřeba posunout až do exekutivní roviny. Tedy v reálném čase, na základě reálných dat řídit další kroky. Už to umíme, ale byl to sprint na sto metrů, při kterém jsme si zavazovali tkaničky,“ přiznal Dušek.
Virolog Pavel Plevka z institutu CEITEC MU se věnoval především samotnému viru a jeho vlastnostem. Virus SARS-CoV-2 má velký genom, který brání velkému množství mutací. Na druhou stranu ale podle Plevky tím, že se šíří po celé planetě a nakazil velké množství lidí, má příležitost ke tvorbě a uchycení nových variant. Apeloval proto na osobní zodpovědnost lidí: „Když nejste očkovaní nebo máte podezření na infekci, je důležité nechat se testovat a důsledně hlásit kontakty, aby se nám ve společnosti nešířily nové varianty viru.“ Jak lze virus detekovat, jak ho poznáme, co znamená zkratka PCR, to přiblížil ve své prezentaci Filip Pardy, výzkumník v Centrální laboratoři Genomika na CEITEC MU.
Přednosta Ústavu klinické imunologie a alergologie Lékařské fakulty MU a Fakultní nemocnice u sv. Anny Jiří Litzman přiznal, že vývoji vakcíny dával dva roky. „Tak optimistický, jak se to stalo, jsem opravdu nebyl. Technologie jsou fantastické, vědci byli připraveni,“ zahájil svoji přednášku o typech očkování, vakcín a vývoji v této oblasti. Za vývojem vakcíny stojí podle Litzmana enormní pokrok v oblasti molekulární biologie a genetiky.
Jako imunolog také připomněl, že odborníci jsou na vakcinaci hrdí. „Když americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí ukazovalo největší úspěchy veřejné medicíny, tak na první místo za minulé století ukázalo, že to je vakcinace. Ta umožňuje regulaci či vymýcení některých onemocnění. Bohužel je ale i na jednom z prvních míst mezi nebezpečími pro veřejné zdravotnictví, protože jsou lidé, kteří vakcinaci odmítají,“ dodal Litzman.
Na jeho přednášku pak v závěru dopoledního bloku navázal přednosta Kliniky infekčních chorob Lékařské fakulty MU a Fakultní nemocnice Brno Petr Husa a popsal léčbu pacientů s COVID-19. V následné diskuzi se odborníci věnovali také otázce onemocnění Covid-19 u dětí. „Výskyt nemoci u dětí je velmi nízký. Existuje hypotéza, že děti se do 5 let setkávají s jinými koronavirovými infekcemi, takže mají protilátky, které je přibližně do 11 let chrání,“ uvedla Lenka Krbková, přednostka Kliniky dětských infekčních nemocí Lékařské fakulty MU a Fakultní nemocnice Brno.
Petr Husa pak doplnil informaci o tom, co nejlépe funguje při léčbě dospělé populace. „Zásadním krokem léčby v současnosti jsou monokulární protilátky, jejich efekt při podání v začátku onemocnění je jednoznačný a okamžitý. Naopak například nemáme dobré zkušenosti s podáváním rekonvalescentní plazmy. Ostatní léky jsou ve stadiích posuzování, nemáme o nich studie, zatím bych se o nich proto nezmiňoval.“
Několik dotazů od diváků pak směřovalo na problematiku tvorby a detekce protilátek a buněčné imunity proti Covid-19, nebo na detail PCR testování.
Společenské a ekonomické aspekty pandemie
Ve druhém bloku konference se její účastníci zabývali společenskými a ekonomickými aspekty pandemie. Tím, zda v tématech probíraných na úrovni státu, jako je hluboká ekonomická krize, recese, nesoulad ve společnosti projevující se například ve ztrátě důvěry v politiky a rozkladu přátelských vazeb s okolními státy, jsou volena správná řešení.
O ekonomice a krizovém řízení univerzity, o rychlém rozhodování a nutném přenastavení vnitřních procesů univerzity v době pandemie hovořila kvestorka MU Marta Valešová. „Krize nás jednoznačně posílila. Naučila nás využívat technologie, dělat rychlé změny v řízení a vedení samozřejmě i výuce,“ shrnula. Dodala, že ani přes krizi se MU nezastavila se v investicích, rekonstrukcích a novostavbách.
Vedoucí Ústavu pro otázky soudnictví Právnické fakulty MU David Kosař se zabýval vztahem člověka a státu a práva, fungování veřejných institucí v souvislosti s dopady pandemie. „Covid byl nečekaný šok pro celý systém vládnutí. Výrazně posílil vliv moci výkonné, vlády, na úkor moci zákonodárné, tedy parlamentu, soudů. Narostl ale také vliv expertů i vědeckých metod na fungování veřejné správy,“ uvedl svou přednášku Kosař.
Společností jako veřejným prostorem, médii, výskytem fake news, manipulací a skupinami, které mohou ztížit porozumění aktuální situaci, se zabývala vedoucí Katedry politologie Fakulty sociálních studií MU Petra Mlejnková. „Česká republika není v tom jak zpracování a přistupuje k informacím specifická. Trendy, které pozorujeme u nás, se odehrávají v kterékoliv demokracii západního střihu. Máme se kde učit, inspirovat, nemusíme vynalézat kolo,“ uvedla odbornice na problematiku politického extremismu a radikalismu v Evropě v úvodu své přednášky.
Popsat důsledky toho, co se bude v důsledku dít a popsat dlouhodobé ekonomické náklady boje s pandemií, dopady uzavření škol a zdravotní dopady recesí se pokusil Štěpán Jurajda z CERGE-EI.
Jednota, odpovědnost, solidarita, pomoc – slova, která se na Masarykově univerzitě změnila v činy. Změnila se díky dobrovolnictví a aktivitám dobrovolnického centra MUNI POMÁHÁ. Koordinátorka centra Barbora Hauserová zmínila nejčastější reakci těch, kteří se chtějí pomáhat. „Říkají, že pomáhat je normální, běžné a samozřejmé. A radost mám z toho, že vidí dobrovolnictví jako způsob jak sám sebe vzdělat a posunout sebe dál.“
Konference ukázala, že Masarykova univerzita zvládla nápor, který vyvolala pandemie, se ctí. Poskytovala a poskytuje mnoho informací, ať již v oblasti vědy či společenských otázek, široké veřejnosti. Poskytovala zaměstnání svým zaměstnancům, ale především poskytovala vzdělání svým studentům a otevřela cestu ke vzdělání uchazečům.
Online přenos konference a panelovou diskusi moderoval Daniel Stach. Celý záznam konference můžete shlédnout na webu konference