MU je v rámci internacionalizace hodně vepředu. Na které oblasti jste jako prorektor opravdu hrdý?
Máme velmi dobře nastaveno teritoriální portfolio partnerské spolupráce se zahraničními institucemi. I když jednoznačně dominují evropské univerzity, se kterými hojně využíváme výměnný program Erasmus+, jsme v kontaktu i se vzdělávacími institucemi v zámoří, ve Spojených státech, Kanadě a také v jižní části Ameriky. Dobře se nám rozvinula i Asie. Jen na samotném Tchaj-wanu máme hned pět univerzit, kam vysíláme a odkud k nám přijíždějí studenti a akademici. V podstatě v každém koutě planety, kde probíhá kvalitní vysokoškolská výuka, jsme přítomni.
Masarykova univerzita se dobře etabluje i ve spolupráci s Izraelem. Čím to je?
Byli a jsme aktivní ve dvou nastavených formátech. Mám na mysli Masaryk Distinguished Chair a Theodor Herzl Chair. Prvně zmiňovaná spolupráce slouží k vysílání českých odborníků na výzkumné a studijní pobyty do Izraele v délce několika týdnů až měsíců. Tady jsme jako MU stáli u zrodu. Pro úspěch byl důležitý velmi otevřený přístup tehdejšího velvyslance České republiky v Izraeli Tomáše Pojara a ministra zahraničních věcí Karla Schwarzenberga. Přispěla i moje zkušenost s fungováním výměnného programu Fulbrightovy komise.
A druhý formát zahraniční spolupráce?
Po vzoru Masaryk Distinguished Chair jsme uvedli v život i Theodor Herzl Chair, která naopak slouží k posílení přítomnosti izraelských badatelů v Česku. MU je hostující institucí a zodpovídá za administraci a hladký chod této spolupráce.
Jaký je podle vás největší úspěch MU v zahraničí?
Je to nepochybně naše zapojení do aliance Evropských univerzit v rámci konsorcia European Digital UniverCity neboli EDUC. Z České republiky uspěly pouze čtyři univerzity a náš projekt byl vybrán hned v prvním kole výzvy v roce 2019, kdy Evropská komise rozhodla o podpoře sedmnácti konsorcií napříč EU. Považuji to za dobrou vizitku naší kvality a schopnosti vytvářet důležité mezinárodní vazby, ze kterých pak vyrůstají další příležitosti pro rozvoj internacionalizace uvnitř MU. Díky EDUC také cílíme na hlubší propojování výuky v podobě sdílených kurzů, v dnešní době bohužel výhradně v online formě. Propojujeme se ve výzkumných aktivitách, což demonstrujeme získáním společného projektu EDUC Share financovaného z programu Horizon 2020.
Jakou úlohu v EDUC hrají kromě MU její studenti?
Ti jsou nedílnou součástí a participují na vybraných jednáních Řídícího výboru EDUC, kde mohou předkládat své podněty. S potěšením musím říct, že studentské zastoupení Masarykovy univerzity je viditelné a důstojně reprezentuje zájmy celé MU.
Které oblasti jsou pro MU naopak zatím v přípravě, ale už nyní na nich pracujete?
Aktuálně budujeme společné studijní programy se solidními zahraničními partnery. V tuto chvíli přitom není podstatné, zda se bavíme o programech typu „joint degree“ nebo „dual degree“. Mnohem zásadnější je naše připravenost a schopnost zahájit jednání s jinými univerzitami a předložit jim nabídku, na kterou budou pozitivně reagovat. Základem je samozřejmě pestrá paleta již realizovaných cizojazyčných programů na Masarykově univerzitě. De facto se bavíme o anglicky vyučovaných programech. Zde nejsou výsledky na všech fakultách srovnatelné a jsem přesvědčen o tom, že v řadě ohledů bychom mohli vytěžit z našeho univerzitního potenciálu mnohem víc.
Například kde?
Když se podíváme na naši participaci v Erasmus Mundus, tak zjistíme, že v něm nefiguruje ani jeden projekt z Masarykovy univerzity. Vím, že předložit takový projekt není jednoduché, a také vím, že se o to v minulosti některá pracoviště neúspěšně pokoušela, přesto bychom v tomto ohledu neměli rezignovat.
Strategický záměr MU chce i nadále posilovat úlohu internacionalizace jako integrální součásti studijní nabídky?
Už v Akademickém senátu MU jsem řekl, že internacionalizace je vlastně způsob života univerzity. Velmi zjednodušeně chápu tuto aktivitu jako návrat k původní podobě akademického života tak, jak se vyvíjely odedávna univerzity. V minulosti bylo zcela běžné, že studenti putovali za svými profesory na různé univerzity po Evropě a světě a také akademici měnili v průběhu času svá působiště. Domnívám se, že to vyjadřuje samu podstatu pojmu internacionalizace, který se rozprostírá napříč všemi možnými agendami univerzity a není možné jej vyčlenit pouze pod gesci prorektora pro internacionalizaci, případně přiřknout zahraničním oddělením fakult nebo univerzitnímu centru zahraniční spolupráce.
A ta studijní nabídka?
Vrátím-li se ke studijní nabídce, tak se opět dostaneme k osvědčeným postupům z dávnější doby rozvoje univerzit. Studenti mohou naplnit své vzdělávací potřeby v moderním věku, budou-li schopni obstojně komunikovat v cizích jazycích, dnes je očividně takovým jazykem angličtina. Proto považuji za správné, aby byla i v české studijní nabídce zařazena série předmětů, které budou vyučovány v angličtině. Vytvoříme-li dostatek cizojazyčných studijních programů, můžeme očekávat, že se spolu s tímto krokem zvýší ochota zahraničních kolegyň a kolegů působit na Masarykově univerzitě a ti by pak mohli přitahovat pozornost zajímavých uchazečů z různých částí světa o studium u nás.
MU je součástí několika mezinárodních univerzitních organizací. Které byste zmínil jako hlavní a proč?
Naše členství v řadě mezinárodních organizací a sítí univerzit slouží především k posilování zahraničních vazeb a vytváření příležitostí pro rozvoj fakult a pracovišť. Za jednu z nejdůležitějších proto považuji European University Association (EUA), což je největší uskupení evropských univerzit. Členství v EUA nám mimo jiné přináší možnost podílet se na strategických doporučeních pro Evropskou komisi, kam dál směřovat vysokoškolskou politiku v členských zemích EU. Vedle toho jsme od roku 1996 také součástí Utrechtské sítě, která je tvořena 32 evropskými univerzitami a skrze ni se pak dostáváme ke členství v dalších spojenectvích s přesahem i mimo Evropu, například do Střední a Jižní Ameriky, do Austrálie. Zajímavými univerzitními sítěmi jsou ale také Compostela Group nebo Haagská síť. Všechno ale nelze vyjmenovat.
Jak hodnotíte s odstupem času výjezdy našich studentů do zahraničí?
Po letech celkem uspokojivého kontinuálního růstu, kdy jsme byli univerzitou s nejlepšími čísly v oblasti mobility v České republice, jsme bohužel za poslední období svědky stagnace a na některých fakultách i poklesu počtu studentů vyjíždějících do zahraničí. Neděje se tak jen s ohledem na probíhající pandemii, ale tento vývoj jsme zaznamenali již před ní.
Přitom, jak jste výše popisoval, MU má své zahraniční sítě rozprostřené ve světě opravdu široce?
Přesně tak. Možnost vycestovat na řadu míst je tak velká, že bychom hravě uspokojili poptávku drtivé většiny studujících. Aktuálně však máme opačný problém, a tím je menší než žádoucí počet zájemců a následně výjezdů. Opět podotýkám, že se bavíme o období před pandemií, protože současná situace je v tomto ohledu zcela výjimečná.
Jak posílit motivaci studentů, případně v jakých oborech je podle vás nezbytné vycestovat?
Hlavně je nutné odstranit zbytečné překážky, které negativně ovlivňují rozhodování o pobytu v zahraničí. Často se totiž jedná v podstatě o jednoduchá opatření, jejichž aplikace by studentům značně zjednodušila cestu ven. Konkrétním příkladem jsou strategie vedoucí k obhajobám závěrečných prací a státním zkouškám. Z rozhovorů na fakultách vím, že řada akademiků vychází z přesvědčení, že pouze při absolvování jejich konkrétního předmětu (obvykle povinného, ale i povinně volitelného) budou studenti dobře připraveni na absolvování státnic. Nedomnívám se, že to je ideální přístup, protože si myslím, že na státní zkoušku se studenti připravují během celého studia a znalosti mohou získat nejen na Masarykově univerzitě, ale rovněž v zahraničí.
A co se týká těch oborů?
Tady musím odpovědět, že všech. Trochu zjednodušuji, ale užitečnost pobytu v cizím prostředí má důležitý formativní vliv na každého a jeho efekty mají dlouhodobý účinek. Nejedná se přitom jen o samotné vzdělávání v jiném kulturním a jazykovém prostředí, nýbrž o rozvoj dovedností, jejichž využití absolventi ocení třeba až s odstupem let. S nadsázkou mě teď napadá snad vhodný postřeh bývalého národně-bezpečnostního poradce amerického prezidenta a výborného akademika Zbigniewa Brzezinského, který v jednom ze svých textů poznamenává, že při setkávání vrcholných světových představitelů míval mnohdy pocit, jako by šlo o výroční absolventské setkání graduantů, neboť řada ministrů a prezidentů absolvovala stejné prestižní univerzity označované jako „Ivy League“.
Pandemie přinesla posílení online výuky. Jsme v její úrovni srovnatelní s ostatními zahraničními univerzitami ve světě?
Troufám si říct, že ano. Skok do online prostředí byl rychlý pro nás, stejně jako pro většinu univerzit na světě a řekl bych, že jsme v této zkoušce celkem obstáli. Své přesvědčení opírám kromě jiného o řadu nabídek na vytváření společných kurzů ve formátu COIL (Collaborative Online International Learning), což v praxi znamená přípravu online kurzů, které jsou určeny ke spolupráci se zahraničními vyučujícími. Pokud bychom neměli pověst solidně digitalizované univerzity, takové nabídky bychom s největší pravděpodobností nedostávali.
Jaká je budoucnost online výuky?
Úroveň online vzdělávání nesmíme v žádném případě podcenit. Podle mého názoru bude mít do budoucna obrovský vliv na postavení univerzity v evropském i světovém vzdělávacím prostoru. Změny, k nimž nyní dochází, mají na některé sektory posilující vliv a na jiné výrazně poškozující. Chceme-li obstát, musíme reagovat na probíhající změny otevřeně a snažit se co nejrychleji adaptovat na nové podmínky. Dovedu si představit, že pro potenciální uchazeče může být velmi podstatné, zda má univerzita nástroje pokračovat ve vzdělávání i jiným způsobem a zajistit tak kvalitní diplom.
Břetislav Dančák (1973) Před nástupem do funkce prorektora úspěšně vedl fakultu sociálních studií po dvě funkční období v roli děkana (2012–2019). Akademicky působí na katedře mezinárodních vztahů a evropských studií, kde se věnuje geopolitice a energetické bezpečnosti. V letech 2003–2004 byl stipendistou Fulbrightovy komise a realizoval výzkumný pobyt na Columbia University v USA.