Dva průzkumy českého veřejného mínění shodně prokázaly, že horší než průměrné znalosti finanční terminologie má téměř třetina Čechů. Přitom drtivá většina z nich se o svůj finanční majetek stará sama, bez pomoci finančních odborníků. Navíc i ti, kteří své znalosti hodnotili kladně, dodávali, že je nezískali ve škole. Změnit tuto situaci má výuka finanční gramotnosti, kterou by do svých vzdělávacích programů měly postupně zahrnout základní i střední školy.
Zpřístupnit finanční a ekonomická témata učitelům základních a středních škol se proto rozhodl Institut pro finanční trh Ekonomicko-správní fakulty MU, který ve spolupráci s Českou národní bankou organizuje hned několik seminářů Finanční gramotnost v občanské výuce a jiných předmětech. „Výuku finanční gramotnosti rád přirovnávám k přírodopisu. Tak jako se například učíme, že muchomůrka je jedna z nejhezčích, ale také nejnebezpečnějších hub, měli bychom se například učit, že ty nejlákavější nabídky na finančním trhu jsou často ty nejnebezpečnější,“ popisuje Michal Skořepa, jeden z lektorů pořádaného semináře.
Obsahem finanční gramotnosti není jen problematika základních ekonomických souvislostí, mezi které patří nabídka, poptávka, tvorba ceny, inflace, HDP, nezaměstnanost či fiskální a monetární politika, ale také otázky aktiv a pasiv domácností, jejich příjmů a výdajů, finančního plánování či vytváření finančních rezerv. Podobně lze zahrnout také problematiku jednotlivých finančních produktů, základy finanční matematiky, otázky daní a jejich optimalizace.
„Protože jde o nové téma, žádný zaběhlý způsob výuky neexistuje. Navíc jde o téma, které je samo o sobě poměrně abstraktní a pro žáky i učitele obtížné, proto jsme se rozhodli zvolit co nejživější, interaktivní způsob výuky plný třídních her, debat, exkurzí do praxe mimo školu, ale také práce s internetem a médii,“ popisuje metody výuky prezentované na semináři Skořepa.
Podle Gabriely Oškrdalové z katedry financí ESF MU patří mezi nejčastější chyby českých rodin absence finančního plánování. „Ta se pak projevuje například přílišným zadlužováním domácností, chybějící či nedostatečnou finanční rezervou, investováním do aktiv, která neodpovídají výnosově-rizikovému profilu jedince,“ vyjmenovává Oškrdalová jen některé z chyb.
To potvrzují i mnohé výzkumy, které ukázaly, že Češi o své finanční budoucnosti přemýšlejí převážně v krátkodobé perspektivě. Žádné úspory nemá téměř třetina obyvatel Česka, polovině populace by jejich úspory při výpadku příjmů vystačily při zachování životního stylu maximálně tři měsíce.
Na tento problém v současné době reaguje i Ekonomicko-správní fakulta, která kromě zmíněných seminářů nabídne i nově akreditovaný předmět osobní finance. Ten bude vyučován od jarního semestru příštího školního roku. „Nabídka finančních služeb je ovšem dnes již tak rozsáhlá a tak rychle se mění, že škola má šanci dát žákům spíše jen znalost základních pojmů a pravidel racionálního chování na finančním trhu. Je pak už na každém, jestli dokáže tyto znalosti uplatnit v konkrétních situacích, ve kterých se ocitne,“ upozorňuje však Skořepa.