CEITEC MU jako centrum zaměřené na oblast živých věd je schopné nalákat vyrovnaný poměr žen a mužů na pozice PhD student/ka (58 procent žen) a postdoktorand/ka (53 procent žen), ale stále se potýká s nízkým zastoupením žen na pozici vedoucí výzkumné skupiny (19 procent žen), což je nejvyšší vědecká pozice v ústavu.
„V tomto prostředí je stěžejní aktivně řešit nejen celý HR cyklus od náboru, přes kariérní systém, rozvoj, kultivaci pracovních podmínek až po fázi odchodu na jiné pracoviště, ale také zastoupení žen v rozhodovacích a poradních orgánech, prevenci a řešení nevhodných forem chování a celkový systém hodnocení vědecké práce,“ uvedla vedoucí kanceláře ředitele Eliška Handlířová.
Díky externímu genderovému auditu v roce 2016 byli personalisté a vedení CEITECu schopni formulovat první plán rovných příležitostí. Zcela zásadní bylo použití standardních principů projektového řízení.
„Jedny z prvních aktivit se orientovaly na změnu systému reportování dat tak, aby byly odlišené podle pohlaví. Začali jsme data analyzovat a reagovat na případné postupné rozdíly. Po zavedení reportů se například navýšilo zastoupení žen ve vědecké radě z původních 6 procent (1 žena ze 16) na současných 30 procent (6 žen z 20),“ vypočítává Handlířová s tím, že i díky tomu se CEITEC MU letos umístil na druhém místě v soutěži Firma roku: Rovné příležitosti 2020.
Pouhý pohled na data podle ní vedl k přirozenému otevření tématu a aktivnímu zamýšlení se nad rozmanitostí složení vědecké rady a dalších orgánů. Organizační struktura se ve výzkumném centru změnila tak, aby agenda rovných příležitostí byla jasně přiřazená konkrétnímu oddělení, a tím se zajistila udržitelnost a kontinuita. A změnila se také interní pravidla, aby byla transparentní a neobsahovala případnou diskriminaci.
„Obecně je naše zkušenost taková, že podpora transparentnosti sebou vždy nese pozitivní efekt na rovné příležitosti. Všechny tyto činnosti jsou pro zaměstnance a zaměstnankyně v podstatě neviditelné a jejich dopad je možné vidět až v dlouhodobém horizontu,“ zdůraznila Eliška Handlířová.
A naopak přímá podpora vědců a vědkyň je podle ní nejvíce viditelná a nejlépe vnímaná. Ve výzkumném centru CEITEC MU se proto zaměřili na pružné formy zaměstnání od využívání zkrácených úvazků, flexibilní pracovní doby až po práci z domova.
„Vědecké prostředí je těmto nástrojům otevřené, naší rolí tak bylo primárně nastavit transparentní systém, kde všichni vědí, na co mají nárok, kdo o tom rozhoduje a na základě jakých kritérií. Kvalitně nastavený systém podporující flexibilní formy práce se nám loni velmi zhodnotil v náročném covidovém roce, který jsme z hlediska pokračování chodu centra a veškerých administrativních a vědeckých aktivit zvládli velmi dobře,“ pochvaluje si vedoucí kanceláře ředitele.
CEITEC MU zároveň využívá univerzitní návratové grantové schéma Career Restart. To umožňuje získání grantu půl milionu korun na rok po dobu dvou let pro vědkyni či vědce po rodičovské dovolené či jiném přerušení kariéry. Grant tak podle Handlířové usnadňuje návrat mladých a talentovaných lidí k vědecké kariéře a má za cíl přispět k navýšení zastoupení žen na seniorních vědeckých pozicích. Masarykova univerzita takto ročně uděluje šest grantů.
„Naše investice do rovných příležitostí se z velké míry projeví až v dlouhodobém horizontu, ale čerpat z ní bude celá společnost. Výzkumy jasně prokázaly pozitivní vliv podpory diverzity na inovační potenciál vědeckých týmů. Ve svém důsledku je tak podpora rovných příležitostí zároveň i podporou špičkové vědy,“ dodala Eliška Handlířová.