doc. ing. Petr Dvořák, CSc., vedoucí Biologického ústavu LF
Vy jste na Masarykovu univerzitu nedávno přešel z brněnské Akademie věd. Jak si stojí vybavení laboratoří ILBITu v porovnání s vybavením laboratoří na akademii věd?
Toto jsou poněkud nesrovnatelné věci. Jednotlivé ústavy AV ČR jsou dlouhodobě fokusovány na specifické vědní obory a pořizování nákladného přístrojového vybavení je tedy dlouhodobě koncepční. V ILBITu dosud chybí velké investice do zařízení, ktere se pro jednu laboratoř ani nevyplatí pořídit a které se kupují po vzájemné dohodě co nejvíce potenciálních uživatelů. Věřím, že se v celém ILBITu dohodneme a pořizování nákladných zařízení bude do budoucna koncepční.
Co je podle vás největším přínosem ILBITu?
Bylo by špatné, kdyby se do ILBITu přestěhovalo několik brněnských laboratoří pouze s vizí nových, větších prostor, a dále by fungovaly „postaru.“ Podle mého názoru bude hlavním přínosem ILBITu soustředění mnoha dobrých vědců na jednom místě s čilou výměnou informací, metodickou pomocí, mírnou kompeticí a i jinak aktivním vědeckým životem (přednášky, semináře, konference, hosté ze zahraničí atd.). Ve spolupráci mohou vzniknout dobré mezioborové projekty a vynikající výsledky. Proto je nutné neustále si připomínat, co znamená zkratka ILBIT, a podle toho v nových budovách pracovat a nedopustit pomalou přeměnu na klasické univerzitní prostředí s pregraduální výukou a izolací jednotlivých laboratoří, ústavů a kateder.
Máte ke stavbě také nějaké výhrady?
Je až překvapivé, jak málo o laboratořích projektant věděl! I když jsme se jako budoucí uživatelé snažili při plánování pomoci, nebyla to přece jenom naše hlavní práce. Většina budoucích uživatelů byla přesvědčena, že hlavní zásady konstrukce laboratoří jsou projektantům jasné. Asi to nebyla pravda, neboť nyní narážíme na problémy typu absence elektrických zásuvek v některých laboratorních stolech, u stropu končící rozvody deionizované vody, v zimě nefunkční klimatizace, což je absolutně nepřípustné v kultivačních místnostech a příručním zvěřinci v pavilonu A3, nebo nesmyslně projektovaný a provedený rozvod CO2 a další nedostatky. Je poměrně náročné a nákladné tyto věci za chodu napravovat a bude nás to všechny dlouho zaměstnávat.
prof. RNDr. Jaroslav Koča, DrSc., vedoucí Národního centra pro výzkum biomolekul
Jak jste spokojen s novým pracovištěm?
Začnu tím špatným. Toto je rozsáhlá stavba, která byla postavena v poměrně krátkém čase a zvláště závěr byl časově velice náročný, což se podepsalo na řadě drobných věcí, které nejsou zcela dokončené. Ale řekl bych, že toto člověk musí pochopit. Když se podíváme na věci s nadhledem, tak je to opravdu velký krok vpřed, myslím si, že nám to v mnohém pomůže.
Mohl byste říci, v čem konkrétně shledáváte přínos nové budovy?
Nejdůležitější je, že tu máme více prostoru. Náš výzkum je velmi závislý na tom, jak jsme úspěšní v grantových projektech, v kterých se musí riskovat. Může se ale stát, že uspějete v několika grantových projektech najednou a rychle potřebujete najmout lidi a zakoupit potřebnou instrumentaci. K tomu potřebujete prostor. V okamžiku, kdy máte v záloze prostory, můžete být daleko velkorysejší a pak máte větší šanci na úspěch. Kromě toho je velmi důležité, že se zde bude koncentrovat biologický, chemický a medicínský vědecký kapitál. Vědci, kteří dříve o sobě možná ani nevěděli, tady mohou začít spolupracovat. Sice jsme venku z města, ale jsme blízko dálnice a lépe přístupní, ať už z Bratislavy, Olomouce nebo z Prahy. To je také výhoda.
Jak se přestěhování promítlo do přístrojového vybavení vašeho pracoviště?
S vlastním stěhováním jsme nezískali přístrojově nic, ale dostali jsme větší prostory a ty jsou připraveny pro další vybavování. Již nyní připravujeme instalaci zcela nové laboratoře biomolekulárních interakcí, do které chceme během letošního a hlavně příštího roku investovat dvacet milionů korun. To sice nevyplývá přímo ze stavby jako takové, ale díky ní nám to bylo umožněno. Doufám, že takových věcí bude přibývat, zejména v době, kdy se nám otevřou strukturální fondy Evropské unie. Jestli to tak bude, tak příští desetiletí může být velmi příjemné.
Mgr. Ctirad Hofr, Ph.D., odborný pracovník Laboratoře funkční genomiky a proteomiky
Jak hodnotíte význam ILBITu?
Já si myslím, že je to určitě šance pro město Brno a pro Masarykovu univerzitu, aby se zde ještě více zvedla úroveň vědy. Je to i šance pro studenty, aby se seznámili s novými technikami a aby praxe a studium probíhalo v prostředí, které je na evropské úrovni.
Máte tu k dispozici nějaké nové přístroje?
Jeden ze základních požadavků pro laboratorní práci, který je tu zcela splněn, je kvalitní voda, která je potřeba pro přípravu pokusů, což už je zajištěno v hlavním rozvodu. Další výhodou jsou rozvody vakua a technických plynů. Mám zkušenosti ze zahraničí a myslím si, že je to opravdu na vysoké úrovni.
Znamená to, že nemáte žádné negativní připomínky?
Vždy vzniknou nějaké problémy. My jsme byli vždy schopni improvizovat a já věřím, že se nám to podaří co nejdřív zvládnout.
Nevadí vám komplikovaný přesun z města?
Myslím, že tento problém se bude muset nějak vyřešit. V zahraničí je celkem běžné, že doprava mezi jednotlivými částmi univerzity je pro studenty zdarma, ale na to asi ještě nejsme připraveni. Nějaká sleva by tu ale mohla být.