Brněnská pobočka České společnosti chemické letos oslavila již osmdesát let od svého založení. Snaží se nejen o popularizaci chemie u široké laické veřejnosti, ale pořádá i atraktivní přednášky zahraničních expertů pro odbornou chemickou obec.
Počátky České společnosti chemické lze datovat do doby let 1866–1872. Společnost vznikla spojením zájmových a vědeckých skupin. Brněnská pobočka je o něco mladší, přesto letos oslavila osmdesáté výročí svého vzniku. Byla založena profesory Jiřím Baborovským a Bohumilem Kužmou 26. 1. 1929. Dnes má přes dvě sta členů a další nadějné mladé chemiky mezi sebe s ochotou přijímá.
Myšlenka na založení spolku zaměřeného na chemii a chemickou technologii v Brně vznikla ve spojitosti s ustavením chemického odboru na České vysoké škole technické již v roce 1911. Snahy však utlumila první světová válka. Teprve v roce 1918, po vzniku Československa, navrhli členové centrální společnosti změnu stanov tak, aby mohly vznikat i její regionální odnože. V čele brněnské pobočky stanul její zakladatel, profesor Baborovský. V průběhu let se v roli předsedy vystřídalo mnoho významných osobností vědy. Mimo jiné děkan Lékařské fakulty MU profesor František Ninger, děkan Přírodovědecké fakulty MU profesor František Toul, profesor Jaroslav Janák, jenž stál u zrodu a byl později i ředitelem Ústavu analytické chemie Akademie Věd ČR, až po nynějšího předsedu, jímž je ředitel Národního centra pro výzkum biomolekul Jaroslav Koča. Chemická společnost jako největší profesní společnost v České republice má do budoucna mnoho cílů. Všechny směřují k popularizaci chemie. „Chceme se stát platným členem asociace evropských chemických společností Euchem, abychom vytvořili sílu, která může být partnerem Evropské komisi a lobbovat v oblastech, jako je například chemie pro ochranu životního prostředí,“ vysvětlil Jaroslav Koča.
Dále chtějí členové dosáhnout toho, aby si laická veřejnost uvědomila, že chemie není disciplína, která přivádí společnost do problémů – ačkoli jsou si vědomi, že ke znečištění životního prostředí chemie částečně přispěla –, ale že jde o oblast, která přináší lidstvu mnoho dobrého. „Proto vytváříme profesní komunikační portál. Na anglosaských univerzitách bývají součástí odborného i společenského života přednášky významných osobností – to je totiž nejlepší a nejrychlejší způsob jak se zorientovat v neznámé oblasti. Přednášky jsou i u nás, ale informace o nich nejsou dobré. Proto chceme vytvořit jednotný portál, který bude informovat o všech přednáškách v regionu, aby člověk věděl kam jít,“ doplnil Koča.
Chemie má navíc v Brně velmi dobré podmínky pro další rozvoj. Ty byly dány několika skutečnostmi. „Obnovila se chemická fakulta VUT, staví se bohunický kampus, je vystaven ústav analytické chemie, máme Technické muzeum, Moravskou zemskou knihovnu a všechny tyto instituce se v různě velké míře chemii věnují, což je důležitý vstupní kapitál,“ zdůraznil člen a bývalý předseda chemické společnosti, profesor Janák. Navíc je v Brně mnoho zahraničních studentů, jezdí sem celosvětově uznávaní odborníci, chemická společnost pořádá přednášky, letní školy a kurzy, které jsou hojně navštěvované. Všechny tyto indicie proto vedou k přesvědčení, že o chemii v Brně bude opět hodně slyšet.