Výskyt rakoviny ledvin se u nás dlouhodobě zvyšuje. Ročně v České republice onemocní téměř osmnáct set mužů a tisíc žen – v počtu nádorů ledvin tak Česko drží světové prvenství. „Podařilo se nám vyvinout velmi účinnou vakcínu proti vysoce zhoubnému nádoru ledvin, který v pokročilé formě, kdy jsou již v organismu přítomna vzdálená ložiska neboli metastázy, vede k úmrtí do šesti až dvanácti měsíců,“ řekl vedoucí Univerzitního centra buněčné imunoterapie MU prof. Jaroslav Michálek.
Při výrobě vakcíny využívají odborníci buňky z nádorové tkáně, která byla pacientovi vyjmuta při operaci, a bílých krvinek pacienta, jež získají odběrem z jeho krve. Z bílých krvinek je pak třeba izolovat dendritické buňky, které předají cíleně a efektivně informace T-lymfocytům. „Jedině tak je možné účinně stimulovat T-lymfocyty, které cíleně likvidují právě nádorovou tkáň,“ upřesnil Michálek. Každá vakcína tak tedy bude vyrobena pacientovi přímo „na míru“. Pokud se na základě klinické studie, která byla minulý měsíc schválena Státním ústavem pro kontrolu léčiv, potvrdí, že tato nová imunologická terapie pokročilé rakoviny ledvin je účinnější než v současnosti dostupná léčba, bude možné vytvořit nový léčebný standard. Vakcíny se vyrábějí ve speciálních laboratořích, tzv. čistých prostorách Univerzitního centra buněčné imunoterapie v kampusu Masarykovy univerzity.
Vakcíny na další nádorová onemocnění se připravují
Univerzitní centrum buněčné imunoterapie začalo s výzkumem protinádorových vakcín v roce 2003, první vakcíny byly připraveny a podány již v roce 2005 u onkologicky nemocných dětí. Dále se brněnští vědci zabývali vývojem a klinickými studiemi vakcín proti mnohočetnému myelomu a nádorovému onemocnění kůže, tzv. melanomu. „V současné době můžeme říci, že vakcíny podané více než dvaceti onkologickým pacientům byly zcela bezpečné bez závažných vedlejších účinků. U více než poloviny pacientů zaznamenaly velmi dobré léčebné výsledky. Doba sledování očkovaných pacientů je však poměrně krátká a teprve s odstupem několika let bude možné zhodnotit dlouhodobý přínos vakcinace,“ doplňuje Michálek.
V nejbližší době se v Centru chystají vyvíjet nové vakcíny pro další typy nádorových onemocnění. Soustředí se především na takové typy rakoviny, kde standardní léčba selhává a neumožňuje dosáhnout dlouhodobého přežití. Příkladem je vysoce zhoubný mozkový nádor – glioblastom, který vede ke smrti během několika měsíců. Tým profesora Michálka připravil vakcínu na bázi dendritických buněk pro tyto pacienty a v nejbližších měsících by mělo proběhnout schvalovací řízení ve Státním ústavu pro kontrolu léčiv. Předpokládaný začátek vakcinace u tohoto agresivního nádoru je říjen letošního roku.
Univerzitní centrum buněčné imunoterapie
V Univerzitním centru buněčné imunoterapie probíhá vědeckovýzkumná činnost od základního až po aplikovaný a klinický výzkum. V laboratořích pracuje tým dvaceti šesti lidí, na vývoji vakcín se podílejí kromě vědeckých pracovníků z MU také doktorští studenti Lékařské a Přírodovědecké fakulty. Prof. Michálek také vede bakaláře a diplomanty z Přírodovědecké fakulty, kteří se zajímají o propojení základního a aplikovaného výzkumu v oblasti imunologie a biologie směrem k medicíně. Čisté prostory Univerzitního centra buněčné imunoterapie jsou bedlivě střeženy a monitorovány tak, aby byla zajištěna a zohledněna vysoká náročnost na sterilitu a čistotu prostředí, ve kterém se vakcíny připravují. Čisté prostory jsou na akademické půdě v Česku a ve střední Evropě unikátní a splňují veškeré standardy pro výrobu léčivých přípravků, jaké mají farmaceutické firmy.
České grantové agentury podporují Centrum zejména v oblasti základního výzkumu. Financování klinických testů již ale příliš neumožňují. Aby bylo zajištěno převádění výsledků základního výzkumu do klinické praxe, tj. podání nové vakcíny pacientovi, byl založen nadační fond Modrá kotva (www.modrakotva.cz), který pomáhá při shánění finančních prostředků na klinické studie.