Evropské dialogy Václava Havla jsou mezinárodním projektem, který si klade za cíl otevírat a vést diskusi o tématech určujících směřování současné Evropy s přihlédnutím k evropskému duchovnímu odkazu Václava Havla. Účastníky brněnských dialogů přivítal ve Scale děkan fakulty sociálních studií Stanislav Balík: „Tuto debatu naše fakulta spolupořádá z toho důvodu, že toužíme po alespoň drobné malé jistotě v záplavě nejistoty. Termín dialogů včetně jejich tématu jsme začali domlouvat několik týdnů před dalším historickým výronem ruského barbarství. Tenkrát jsem měl, přiznám se, o relevanci tohoto tématu trochu pochybnosti. Dnes ale vím, že debata na téma "Co je to pravda?" má velký smysl," zdůraznil Balík.
Přítomné pak na dálku prostřednictvím videa pozdravil ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek a po něm se slova ujal ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský. Moderátorka debaty Petra Mlejnková vzápětí na pódium pozvala dva hosty, britského spisovatele a akademika Petera Pomeranzeva a Marka Orcho Váchu, jednoho z našich největších odborníků na lékařskou a enviromentální etiku.
Dvouhodinové debatě vévodilo téma pravdy nahlížené z různých úhlů. „Standard pro lékaře, politika nebo tramvajáka, aby od devíti do pěti ve svém profesionálním životě říkal jenom pravdu, se mi zdá nedostižitelně vysoký a ani ne úplně možný. Připouštím, že existuje něco jako bílá lež, která je jiné povahy než ostatní lži. Příkladem toho je ukrajinský prezident Zelenskyj, který před ruským vpádem na Ukrajinu lhal svým vlastním občanům. Říkal jim, že se nic nestane, ačkoli my i Američani jsme věděli, že se stane, a on to věděl také. Dělal to ale z dobrého důvodu, aby nevyvolal paniku po celé Ukrajině, a aby zabezpečil přípravu ukrajinského odporu. A to je podle mě lež omluvitelná," vysvětlil Michael Žantovský.
Marek Orcho Vácha do diskuse přispěl zamyšlením nad tím, zda je možné nastavit etická pravidla hry, které by dodržoval úplně celý svět. V souvislosti s otázkou pravdy se dotkl se i válečného konfliktu na Ukrajině: „Rusko provedlo barbarský a bezprecedentní útok na Ukrajinu a zděšená Evropa si uvědomila, že je konfrontována s agresorem, pro kterého pravda neznamená vůbec nic," uvedl Vácha.
V podobném duchu se vyjádřil také Peter Pomeranzev, který strávil téměř deset let v Rusku a na základě svých zkušenosti napsal knihu s názvem Nic není pravda a všechno je možné. „Putin nikdy nemluví o budoucnosti a vždy jen fantazíruje o minulosti. A vždycky popírá pravdu," řekl Pomeranzev. Kromě vlivu populistů na vnímání pravdy se pak věnoval i tématu dezinformací a fake news.
Závěrečné slovo debaty patřilo Michaelu Žantovskému: „Pravda je strašně křehká věc a není na ní nejdůležitější její stanovení, ale její hledání. A já jsem vděčný všem, kteří po této cestě chtějí kráčet."