O bulvarizaci českých deníků se mluví už delší dobu. Je to přirozený vývoj podobný západním zemím nebo je v tom Česko specifické?
K bulvarizaci dochází v zásadě na dvou úrovních – na úrovni deníkového trhu růstem podílu čtenářů bulvárních titulů, na úrovni obsahu médií proměnou typů událostí, které se do nich dostávají. Ta první rovina je srovnatelná s trendem ostatních zemí Visegrádu, kde hrají prim bulvární deníky. Ve srovnání například s německými tištěnými médii je bulvarizace českých deníků intenzivnější, dochází například k jejich silnější vizualizaci, což je dáno mimo jiné malým českým trhem.
Jak vypadal běžný obsah deníku před před patnácti lety a jak vypadá dnes?
Před patnácti lety české deníky – zejména tři nejčtenější – nekladly tak silný důraz na vizuální prvky, jako je velikost fotografií, titulků, infografiky a na jejich barevnost. Nezabývaly se tolik takzvanými soft news, to znamená zajímavostmi ze světa celebrit, nadčasovými příběhy a událostmi, které můžeme nazvat „perličky“. Výzkum, na kterém jsme pracovali s Jakubem Končelíkem a studenty naší fakulty, také odhalil větší podíl zahraničního zpravodajství v roce 1995, který se pak do roku 2005 snižoval, což je také prvek označovaný za bulvární. A nelze nezmínit nárůst obnažování soukromého života veřejně známých osob. Toto voyerské nahlížení klíčovou dírkou se stalo také frekventovanějším způsobem vyprávění zpravodajských příběhů v českých denících. České deníky jsou dnes také prosycenější odkazy na sebe sama – takzvanou sebepropagací – více se v textech objevuje název vlastního média a inzerování navázaných produktů.
Častá argumentace je, že média jsou taková, jaké je jejich publikum. Je to pravda?
Argument, že média jen odpovídají poptávce publik, je čirý instrumentální alibismus mediálních organizací. Média se snaží – až na ta veřejné služby – především zvýšit zisky a snížit náklady, a to až k samotné hranici ztráty důvěry publik. Bulvarizace může být naopak poslední snahou starých médií zabránit přechodu publik k novým komunikačním platformám a paradoxně tento přechod ještě urychluje – proč číst pomalé tištěné informace deníků, které se tematicky stále více podobají lifestylovým časopisům a jen mají vyšší periodicitu?
Má šanci se ještě udržet seriózní komerční médium?
V současné době v českém prostředí jen velmi těžko, bulvarizační trend je u nás již příliš daleko a strhl posléze i média veřejné služby a začal se výrazně projevovat i v jiných komunikačních a symbolických formách veřejného života.
Co se bude dít s českou mediální krajinou v následujících pěti letech?
V následujících pěti letech zřejmě vzroste pozice mobilních operátorů jako zprostředkovatelů a dodavatelů zábavních obsahů. Budou mít čím dál větší výhodu pramenící z toho, že nás mají „stabilně zasíťovány“. Naopak tištěná média se budou snažit více pronikat do on-line verzí, čímž si budou postupně sama podřezávat větev. Vzestup nových digitálních médií výrazně urychlí jejich menší nákladnost na provoz a jejich ekologičnost. Postupně se tak přestanou užívat i termíny televize, rozhlas, tisk a budeme mít jen „komunikátor“ v různých formách: přenosné, pracovní a sdílené či stabilní. Ale to bude trvat déle než pět let, spíše jednu generaci, nicméně náznaky tohoto trendu jsou již patrné.