Ekonomická krize se na uplatnění absolventů zatím výrazněji neprojevila

„Ekonomická krize se na uplatnění absolventů Masarykovy univerzity zatím nestačila výrazněji projevit,“ říká Jaroslav Nekuda z Ekonomicko-správní fakulty. Ukázal to letošní celouniverzitní průzkum mezi více než tisícovkou čerstvých absolventů.

Letošní graduanti označovali hledání práce za o něco těžší, nicméně podíl těch, kteří je hodnotili jako velmi a poměrně obtížné, se zvýšil jen o čtyři procenta – z loňských dvaceti na dvacet čtyři procent. V nástupních platech absolventů se ekonomická krize projevila pouze částečně. „V meziročním srovnání se jejich nástupní platy sice zvýšily z 19 400 v loňském roce na letošních 19 800 korun, což představuje zhruba dvouprocentní meziroční růst – ten se však projevil značně diferencovaně, nástupní platy se zvýšily jen u absolventů tří fakult (lékařské, právnické a sociálních studií), u zbývajících šesti fakult došlo k mírnému poklesu,“ uvádí Nekuda, který je jedním z autorů výzkumu.

Z výzkumu vyplynulo, že nejvyšší platy dostávají informatici a ekonomové, naopak s nejnižšími se zatím musí spokojit pedagogové. „Je to do značné míry způsobeno tím, že větší podíly informatiků i ekonomů směřují do soukromého sektoru, kde jsou platy vyšší než v sektoru veřejném. Ten absolventům nabízí průměrný plat na úrovni 17 500 korun, zatímco soukromý sektor 23 500 korun,“ doplňuje Nekuda.

Při hledání zaměstnání se absolventi spoléhají zejména na své vlastní síly, každý pátý dostal přímou nabídku zaměstnání od budoucího zaměstnavatele. V posledním ročníku studia totiž poměrně často nebo dokonce pravidelně pracovalo padesát šest procent z dotazovaných a v práci strávili zhruba devatenáct hodin týdně.

V oboru, který vstudovali, bude podle průzkumu pracovat celkem osmdesát osm procent absolventů; nejčastěji jde o mladé lékaře a právníky.

„Z dlouhodobějšího pohledu také klesá zájem čerstvých absolventů o práci v zahraničí, letos jejich podíl představoval 30 procent, zatímco v roce 2004 to bylo ještě 43 procent. Motivace k práci v cizině se za poslední čtyři roky postupně přesouvá od zájmu o vyšší výdělky k nefinančním motivacím, jako je například touha po poznání, rozvíjení jazykových dovedností, získání zahraničních zkušeností,“ uzavírá Nekuda.

V průzkumu, který se uskutečnil již potřinácté, byli dotazováni absolventi magisterského stupně prezenčního studia Masarykovy univerzity. Výzkumu se v období státních závěrečných zkoušek zúčastnilo celkem padesát pět procent ze všech absolventů končících v tomto období magisterské prezenční studium. Podrobné výsledky budou zveřejněny na webových stránkách Poradenského centra Masarykovy univerzity v listopadu.