Uplatnili se především jako dobrovolníci. „Po celou dobu příprav jsme byli v kontaktu s brněnským biskupstvím, které organizovalo celý program. Pomáhali jsme třeba při hlídání silnic, starali jsme se o bezpečnost při koncertu před papežskou mší na letišti v Tuřanech a na řadě dalších míst,“ popsala předsedkyně brněnské sekce hnutí a zároveň studentka Fakulty sociálních studií Zuzana Vykouřilová. Studentské sdružení představovalo pro biskupství oporu hlavně v době, kdy se ještě přesně nevědělo, co se bude všechno dít a kolik lidí bude potřeba. „Stali jsme se jejich partnery, protože jsme mohli přislíbit pomoc mnoha dobrovolníků, i když nakonec ne všechny biskupství potřebovalo,“ dodal studentský kaplan Josef Stuchlý.
Posluchači českých univerzit však nevítali papeže jen v Brně. Někteří zpívali ve Schole brněnské mládeže, která doprovázela mši ve Staré Boleslavi. A Zuzana Vykouřilová se spolu s dalšími představiteli Vysokoškolského katolického hnutí z celé České republiky zúčastnila i Benediktova setkání s akademickou obcí ve Vladislavském sále na Pražském hradě. „Na hodinový program se sešlo asi 800 lidí. Byl to velký zážitek stát od Svatého otce jen takový kousek. Mně osobně se líbilo už jeho přivítání, kdy ho zástupce studentů oslovil v němčině, tedy jeho mateřštině,“ zavzpomínala studentka, která jinak pracuje také v Radiu Proglas. Přítomnost papeže v Česku si však vychutnala bez pracovních povinností. „Po setkání ve Vladislavském sále jsem jen zprostředkovala jeden rozhovor a jinak jsem si ji užívala stejně jako ostatní lidé kolem mě.“
Členy katolického sdružení papežův srdečný vztah ke studentům přiměl i k tomu, že mu napsali dopis. „Navázali jsme na to, že jsme se nedávno i s dalšími studenty zúčastnili v Římě evropského setkání vysokoškoláků. V dopisu jsme se mu jako sdružení chtěli představit, sdělit mu, jak v Brně pracujeme, a pozdravit ho,“ podotkla mluvčí spolku Lenka Kolaříková a dodala, že podle jejích informací se dopis k papeži skutečně dostal.
Dozvědět se z něj mohl také to, že hnutí v Brně působí už od roku 1990 a od roku 1994 se jeho členové scházejí ve Studentském centru na Kozí ulici. Od začátku se v něm organizují různé akce, zpočátku hlavně přednášky, o které byl po pádu komunistického režimu velký zájem. „Dnes se do něj zapojuje poměrně velké množství lidí. Nejvíc se jich většinou sejde na pondělní studentské mši v kostele u jezuitů, kam chodívá kolem 400 vysokoškoláků. Víc se jich tam nevejde,“ přiblížila Kolaříková. Do Studentského centra si studenti můžou zajít jen tak popovídat, posedět do čajovny, zapojit se do charitního programu nebo třeba pomáhat jako dobrovolníci v nemocnicích. „Můžou si najít nové přátele z různých fakult i vysokých škol. Fajn je i to, že lidé, kteří například studují humanitní obory, můžou oslovit svoje vyučující, aby u nás přednášeli. Ostatní studenti se díky tomu dozvědí něco, k čemu by se jinak neměli šanci dostat,“ vyzvedla mluvčí. Kdo by se chtěl o aktivitách Vysokoškolského katolického hnutí dozvědět víc, může navštívit webové stránky www.vkhbrno.cz.
