Univerzita staví v Angole centrum pro volný čas

Nabídnout dětem v Angole volnočasové aktivity a vzbudit jejich zájem o vzdělání. To je hlavní cíl projektu Masarykovy univerzity, jehož součástí je i stavba sociálně pedagogického centra, které se v současné době otvírá v hlavním městě provincie Bié, v Kuitu.

Vybudování zázemí, kde by angolské děti mohly trávit svůj volný čas a učit se prostřednictvím her, představuje jednu ze dvou priorit celého projektu. „Chceme pomoci dětem a mladým lidem, kteří vyrůstají ve složitých podmínkách afrického státu, desítky let sužovaného válkou,“ popsala záměr projektu jeho řešitelka Lenka Gulová. „Proto na jedné straně pracujeme s dětmi a snažíme se vychovávat pedagogy a animátory volného času, kteří se o ně budou starat, až z Angoly odejdeme, a na druhé usilujeme o vytvoření místa, kde by se s dětmi mohli scházet.“

Projekt mají už od jeho počátku na starosti studenti a pedagogové katedry sociální pedagogiky Pedagogické fakulty MU a posluchači portugalštiny z Filozofické fakulty. Financuje ho ministerstvo zahraničí ze své rozvojové pomoci.
Začal už v roce 2006, naplno se však rozvinul v roce 2008. Tehdy bylo otevřeno provizorní sociálně pedagogické centrum a tým pedagogů a studentů začal pracovat s dětmi a mládeží v Kuitu a jeho přilehlých částech. Dosud se s nimi setkávali v provizorních podmínkách, teď budou mít vlastní budovu. „Rádi bychom tam pořádali jazykové, dramatické a hudební kroužky nebo počítačové kurzy. Snažíme se také navazovat kontakty s lidmi, kteří ovládají nějaké řemeslo typické pro Angolu, aby pro nás pracovali a naučili ho i děti,“ popsala plány Klára Jelínková, která má projekt v Angole na starosti. Přiblížila i to, jak bude centrum fungovat v budoucnu. „Budova stojí na pozemku řádu Marištů, kteří jej od roku 2010 přeberou do správy. Uzavřeli jsme i smlouvu s provinčním ředitelstvím školství, které by se mělo podílet na mzdách zaměstnanců, což výrazně pomůže udržitelnosti projektu.“

Při stavbě centra byl kladen důraz na rozvojovost projektu. Subdodavatel stavby, organizace Člověk v tísni, zaměstnává místní stavbaře a staví se z místních materiálů. „Nechtěli jsme do Angoly vnášet české prvky. Naopak jsme usilovali o to, aby se budova co nejvíce podobala místním stavbám, a proto jsme zvolili návrh stavby tvořený kruhovým půdorysem,“ zdůraznila Lenka Gulová.

Postavit centrum a naplnit ho odborníky
Až začne centrum naplno sloužit svému účelu, budou se Češi moci plně soustředit na vychovávání nových učitelů a jejich vedení při práci s dětmi a mladými lidmi. Jejich kurzy už úspěšně absolvovalo pět animátorů a 15 pedagogů volného času. Devět Angolanů navštěvuje kurzy v letošním roce, další zájemci přibudou na podzim.

Určitě se nemusí bát, že se nebudou mít o koho starat. Ačkoliv v Angole mají povinnou školní docházku, rodiče nehlídají, zda děti do školy skutečně chodí, protože sami jsou často analfabeti a není to pro ně důležité. A když už se malí Angolané do školy dostanou, tak se jim často stane, že nedorazí učitel nebo se při jeho stylu výuky téměř nic nenaučí. „Proto se děti věčně někde toulají venku a právě tehdy se uplatňují sociální pedagogové. Pokud za nimi někdo přijde, dá jim hračky a chce se jim věnovat, jsou z toho nadšené,“ vylíčila Klára Jelínková.

Africkým dětem může v životě pomoct už jen to, když jim někdo ukáže, jak správně hrát jednoduché hry, jako je pexeso nebo karty. „Když hrají karty, tak to tam hází hlava nehlava, nedodržují žádná pravidla,“ zavzpomínal student portugalštiny Jan Buďa, který se z Angoly před časem vrátil. Jaké jsou následky? „Děti, které takto vyrůstají, se pak stejně chovají i v dospělosti a uvádějí zemi do chaosu,“ zamyslel se Buďa. Česká pomoc jej však může aspoň částečně zmírnit.