V sobotu 25. března se po celém světě slavil běloruský Den svobody, jeho oslavy jsou ale v Bělorusku zakázané. Výročí připomínající vyhlášení nezávislé Běloruské republiky si Brně připomnělo asi čtyřicet Bělorusů, kteří se setkali před sochou prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Místo setkání si zvolili symbolicky – prezident Masaryk totiž ve 20. a 30. letech minulého století podporoval běloruské demokratické politiky a zasloužil se o vznik stipendijního fondu, díky němuž přijely na české vysoké školy studovat stovky běloruských studentů. Zároveň také chtěli poděkovat Masarykově univerzitě, která před dvěma a půl lety otevřela speciální stipendijní fond pro běloruské studenty.
„Jsem moc rád, že se potkáváme před sochou Masaryka a můžeme poděkovat jemu i univerzitě za veškerou pomoc, které se nám Bělorusům dostalo po první světové válce i v současnosti. Bělorusko a dnes už také Ukrajina procházejí velkými krizemi a moc si vážíme toho, že nás v nelehké situaci podporuje i okolní svět včetně Česka,“ uvedl hlavní organizátor Andrei Kalavur, který studuje na Fakultě sociálních studií MU a v rámci svého doktorského výzkumu analyzuje komunikační strategie Putina a Lukašenka.
Bělorusové na sobě měli vlajky a mezi účastníky bylo i několik Ukrajinců. Během hodinového setkání zazněla běloruská hymna, poté jedna ze studentek předčítala dopis sepsaný speciálně pro brněnské setkání od zástupců týmu Světlany Cichanouské, která v roce 2020 kandidovala v prezidentských volbách.
„I když dnes slavíme 105 let od vyhlášení nezávislého běloruského státu, ve skutečnosti je i dnes Bělorusko okupováno. Na území země jsou cizí vojska a administrativa podřizuje svá rozhodnutí vůli cizí vlády. Rádi bychom poděkovali každému z vás, kdo věnujete svůj čas, energii a prostředky hájení nezávislosti Běloruska, včetně těch, kteří jako velvyslanci běloruské kultury v Brně podporujete a propagujete naši kulturu. Bělorusové jsou tvořivý a hrdinný národ, který si v průběhu své historie prošel mnoha útrapami a těžkostmi, a významně přispěl ke světovým dějinám i kultuře. A proto je naším úkolem učinit z Běloruska svobodnou a prosperující zemi,“ napsala v dopisu Alina Kouvshyk, zástupkyně prezidentské kandidátky Světlany Cichanouské.
Poté účastníci zapálili svíčky a položili květiny k soše TGM. Jednou ze studentek, která přinesla květiny v barvách své země, byla i běloruská studentka Tamara studující prvním rokem všeobecné lékařství na MU. „Jsem moc vděčná za to, že jsem dostala příležitost studovat v Česku. MU mě už dlouho lákala svým moderním zázemím i atmosférou studentského města. A musím říct, že jsem ze studia nadšená. Nejvíc ze Simulačního centra MU, kde jsme už měli výuku první pomoci a částečně i anatomie,“ přibližuje studentka, která si nepřála uvést příjmení.
Také magisterský student Přírodovědecké fakulty MU Siarhei je vděčný, že může v Česku žít svobodný život. V červnu by měl skládat státní závěrečnou zkoušku a poté plánuje nastoupit na doktorské studium a pracovat ve vědeckých laboratořích na CEITECu.
Třetím rokem v Brně studuje i Elizaveta. Ta je jednou ze studentů, kteří od MU získali speciální stipendium. Bez něho by si nemohla dovolit v Brně studovat. „Velmi si této příležitosti od MU vážím a věřím, že ji v budoucnu zúročím pomocí své zemi. Ráda bych pracovala v organizacích pomáhajících Bělorusku a utlačovaným občanům. Nesmíme totiž zapomenout na to, že nebojuje jenom samotná Ukrajina, ale i my Bělorusové. A věříme, že jednou budeme také svobodní a že se staneme plnohodnotnou součástí evropského společenství,“ říká studentka mezinárodních vztahů a evropských studií na Fakultě sociálních studií MU.