Na Bohuslava Martinů vzpomínali i muzikologové v Brně

Na programu různých filharmonií a orchestrů jej letos najdete častěji než kdy jindy, do repertoáru ho zařadila i známá česká operní pěvkyně Magdalena Kožená. Padesáté výročí úmrtí Bohuslava Martinů totiž představuje nejen ve světě hudby významnou událost. Mluvilo se o něm proto i na Mezinárodním muzikologickém kolokviu, konferenci hudebních vědců, která se v polovině října konala v Brně už po čtyřiačtyřicáté.

Kolokvium má za sebou bohatou historii, koná se od roku 1968. „Vzniklo společně s festivalem Moravský podzim, který však tehdy nesl název Mezinárodní hudební festival Brno. Do jeho organizačního výboru patřili i muzikologové z Masarykovy univerzity a ti konferenci prosadili coby část programu festivalu jako takové jeho vědecké vyústění,“ popsala současná tajemnice konference Veronika Vejvodová. Do založení festivalu se v Brně nekonala žádná velká hudební přehlídka. Mezinárodní hudební festival Brno však tento nedostatek odstranil. I muzikologické kolokvium, jehož první ročníky koncipovala významná muzikologická osobnost, profesor Rudolf Pečman, získalo dobrou pověst.

Setkání hudebních vědců měla v komunistické éře velký význam pro udržování kontaktů mezi odborníky z Východu a Západu. „Brněnská konference zajišťovala spojení se světem. Mnoho jiných možností, jak by se potkali, tehdy muzikologové neměli,“ podotkla Veronika Vejvodová.

Letos se příspěvky domácích i zahraničních odborníků točily především kolem tématu hudební země Morava a připomínalo se právě výročí úmrtí Bohuslava Martinů. Ač by se mohlo zdát, že rodák z Poličky neměl s Brnem nic společného, není tomu tak. „Ve 20. a 30. letech mu byla místní divadelní scéna velmi nakloněna, uváděl zde dokonce premiéry některých svých děl. Dostal také nabídku na profesorské místo na zdejší konzervatoři, ale tu nakonec odmítl,“ poukázala na spojitost Bohuslava Martinů s Brnem Vejvodová.

Bohuslav Martinů
Jako o jednom z nejplodnějších, nejvšestrannějších, ale také nejvíce svobodomyslných skladatelů 20. století, tak mluví odborníci o Bohuslavu Martinů, jenž se řadí mezi nejvýznamnější české hudební skladatele a od jehož smrti letos uplynulo už 50 let.

Skladatel, houslista a pedagog Martinů se v roce 1890 narodil v Poličce. Po celý svůj život se snažil v hudbě znovu objevit přirozený „smysl pro prostor“ a „čistotu formy“. Jeho samotného přitom ovlivňovaly nejrůznější vlivy od francouzského impresionismu či Stravinského přes jazz, neoklasicismus a anglický madrigal až po české a moravské lidové písně. Inspirace lidovou hudbou se objevuje například v pantomimickém baletu Špalíček, prvky jazzu pak v Jazzové suitě nebo baletu Kuchyňská revue. Klíčovým dílem Martinů ve 30. letech se stala „opera snů“ Julietta, později přitáhl pozornost publika velkou kompozicí Symfonická fantazie nebo instrumentálními skladbami, jako jsou Paraboly, Inkantace a Koncert č. 4 pro klavír. Zdroj: www.martinu.cz