Jmenovací dekrety předal novým docentům rektor MU Martin Bareš. „Děkuji za představení nově habilitovaných docentů. S radostí jsem zaznamenal, jakého množství vědních oborů se jejich práce dotýká a jak velkou míru autonomie má univerzita v tom, kolik může pěstovat vědních oborů. Nyní bych ještě doporučil vystoupit z komfortních zón přednáškových místností a laboratoří a obrátit se k veřejnosti. Tak, abychom ukázali, že univerzity koncentrují lidské kapacity, které jsou schopny ovlivňovat společnost, zlepšovat kvalitu života a že takzvaná třetí, společenská role univerzity, není jen prázdným výrazem,“ uvedl v úvodním slově rektor Bareš.
Nově jmenovanými docenty jsou:
docent Pavel Dvořák - Oddělení mikrobiologie Ústavu experimentální biologie Přírodovědecké fakulty MU
Pavel Dvořák se habilitoval v oboru Molekulární biologie a genetika. Zabývá se aplikací proteinového a metabolického inženýrství a syntetické biologie v oblasti biodegradace odpadních látek. Jeho habilitační práce se věnuje výzkumu bakteriálních biokatalyzátorů užívaných pro biodegradaci organických odpadů. Práce docenta Dvořáka přispěly k přípravě účinnějších biokatalyzátorů pro degradaci toxických antropogenních odpadních chemikálií a pro biotechnologické zpracování substrátů z odpadní rostlinné biomasy, a to prostřednictvím bioprocesů šetrných k životnímu prostředí. Odborníci oceňují u docenta Dvořáka systematickou práci v bioinženýrství a syntetické biologii a také jeho invenci a metodickou erudici.
docent Zdeněk Farka - Ústav biochemie Přírodovědecké fakulty MU
Zdeněk Farka se habilitoval v oboru Biochemie. Specializuje se na oblast bioafinitních a biokatalytických sensorů, především imunosensorů. V habilitační práci věnuje biosensorům založeným na nanočásticích, a to především s využitím foton-upkonverzních nanočástic v imunostanoveních. Rozvíjí jednak metodickou stránku provádění biosensorových analýz, tak i aplikační využití připravených biosensorů pro stanovení klinicky významných molekul či škodlivých agens jako jsou viry, bakterie či toxiny. Výsledky výzkumu docenta Farky jsou významným vědeckým přínosem a mají velký potenciál pro použitelnost v rutinní analýze v oblasti klinické laboratorní praxe a monitorování.
docent Jiří Orava - Katedra environmentální chemie a technologie Fakulty životního prostředí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem (habilitace na Přírodovědecké fakultě MU)
Jiří Orava se habilitoval v oboru Fyzika kondenzovaných látek. Zabývá se problematikou fyzikálních vlastností amorfních materiálů. Ve své habilitační práci představuje vymezení skelného stavu a vliv tepelné historie na kinetické a termodynamické faktory ovlivňující nukleačně-růstové procesy a strukturní relaxaci ve sklovitých materiálech. Docent Orava významně přispěl k pochopení struktury a kinetiky tenkých vrstev materiálů s paměťovými vlastnostmi, k porozumění obecným aspektům kinetiky fázových přechodů a difúze v metastabilních materiálech a k prozkoumání termálních vlastností nekrystalických materiálů s pomocí ultrarychlé skenovací kalorimetrie.
docentka Lenka Přibylová - Ústav matematiky a statistiky Přírodovědecké fakulty MU
Lenka Přibylová se habilitovala v oboru Matematika - Aplikovaná matematika. Specializuje se na témata týkající se aplikované nelineární dynamiky v mnoha interdisciplinárních oborech jako jsou populační dynamika, neurověda, biochemie a epidemiologie. V habilitační práci se věnuje aplikacím nelineární dynamiky, které souvisejí se synchronizacemi oscilací v různých oblastech vědy – od sezónního vlivu na populační a epidemiologické systémy, přes vysokofrekvenční oscilace v supra-vodivých obvodech, až po modely a simulace neuronálních sítí mozku vykazujících významné vysokofrekvenční charakteristiky sledované v EEG signálech pacientů s fokální epilepsií. Na výzkumu v neurovědě spolupracuje s 1. neurologickou klinikou Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Ústavem přístrojové techniky Akademie věd ČR.
docent Tomáš Kačer - vedoucí Katedry anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty MU
Tomáš Kačer se habilitoval v oboru Dějiny konkrétních literatur (germánské literatury). Zaměřuje se na britskou a americkou literaturu a kulturní studia se specializací na 20. století a vývoj dramatu a divadla. Ve své habilitační práci představuje první soustavné česky psané dějiny americké dramatické literatury od konce 17. století do počátku 20. století. Autor prokázal bohaté znalosti primární a sekundární literatury od dobových recenzí po nejnovější teatrologické studie. Dobře postihl dobový historický, společenský a kulturní kontext vzniku a přijetí studovaných her. Odborníci z oboru spatřují přínos práce docenta Kačera nejen jako shrnutí a úvod do dané problematiky, ale také jako obohacující rozbor.
docent Wei-lun Lu – Seminář čínských studií Filozofické fakulty MU
Wei-lun Lu se habilitoval v oboru Obecná a diachronní lingvistika. Věnuje se korpusové kognitivní lingvistice, studiu metafory a stylistice. V habilitační práci zkoumá variabilitu konstrukce zprostředkovanou jazykovými prostředky kódování srovnatelných reálných situací. Srovnání konstrukcí je prováděno napříč jazyky (např. srovnání angličtiny a čínštiny) a také napříč žánry v rámci téhož jazyka. Cílem je ukázat škálu konstrukčních operací. Uvádí, že konstrukce scény vytvářená pomocí jazykového módu je omezena sadou lingvistických nástrojů dané jazykové komunity, a proto musí být vysoce konvenční a jazykově specifická.
docent Vladimír Maňas - Ústav hudební vědy Filozofické fakulty MU
Vladimír Maňas se habilitoval v oboru Muzikologie. Zabývá se starší hudební kulturou, zejména 15. až 17. století ve středoevropském kontextu. Jeho habilitační práce je interdisciplinární, na danou problematiku nahlíží z pohledu historie, muzikologie i kulturních dějin. Tématem je Nicolaus Zangius, autor duchovních skladeb přelomu 16. a 17. století. Docent Maňas předkládá nejen hudební rozbor jeho díla, ale také charakterizuje atmosféru panující na aristokratických dvorech šlechty. Uvádí rovněž, jaké role zaujímali skladatelé a hudebníci. Odborníci oceňují, že doposud známé prameny k Zangiovi jsou docentem Maňasem nově a invenčně interpretovány. Přínosem práce je také objevení a výklad nových pramenů.
docentka Ludovica Radif - Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci (habilitace na Filozofické fakultě MU).
Ludvica Radif se habilitovala v oboru Klasická filologie. Badatelské zaměření lze souhrnně charakterizovat jako syntézu klasické a italské filologie zaměřenou na recepci antiky ve středověku, v renesanci a období humanismu. Tématem její habilitační práce je recepce Aristofanovy řecké komedie v latinském humanistickém divadle. Docentka Radif předkládá kompletní kritickou edici textu na základě nového zkoumání rukopisu, který se dochoval. Opravila řadu předchozích chybných čtení rukopisu. Dále také zajistila italský překlad latinského textu, jež následně posloužil jako podklad pro divadelní inscenaci. Docentka Radif je ceněna pro své odborné znalosti renesančních autorů a jejich biografií i bibliografií.
docent Jan Čapek - Katedra ekonomie Ekonomicko-správní fakulty MU
Jan Čapek se habilitoval v oboru Ekonomie. Zaměřuje se na makroekonomickou analýzu založenou na datech a na analýzu měnové a fiskální politiky a její účinnosti. V habilitační práci se zabývá měnovou a fiskální politikou a předkládá metodiku zahrnující dynamické stochastické modely všeobecné rovnováhy a strukturální vektorové autoregresní modely. Docent Čapek odhaduje reakční funkce měnové politiky pro Českou republiku, Maďarsko a Polsko. Analyzuje důsledky použití dat v reálném čase, respektive do jaké míry použití dat v reálném čase ovlivňuje výsledky. Dále uvádí komplexní rámec, který umožňuje posoudit účinky různých definic multiplikátorů a voleb realizovaných ve vztahu k údajům, použitému modelu a dalším technickým volbám spojeným se specifikací modelu, které působí na odhady fiskálních multiplikátorů.
docent Štěpán Mikula - Katedra ekonomie Ekonomicko-správní fakulty MU
Štěpán Mikula se habilitoval v oboru Ekonomie. Věnuje se aplikované mikroekonomii, zejména v oblastech ekonomie práce, politické ekonomie a institucionální ekonomie. V habilitační práci předkládá analýzu volebního chování, kdy pomocí přirozeného experimentu identifikoval kauzální vliv dezinformací na skutečné volební chování. Dále se zabývá i otázkami mezinárodní i vnitřní migrace, kdy identifikuje dlouhodobé dopady poválečného vystěhování obyvatel Sudet na rezidenční migraci. Docent Mikula se zaměřuje na tranzitivní ekonomiky a ukazuje, jak průběh institucionálních reforem a dědictví komunismu ovlivnilo mezinárodní migrační toky a ochotu lidí migrovat.
docent Tomáš Plíhal - Katedra financí Ekonomicko-správní fakulty MU
Tomáš Plíhal se habilitoval v oboru Finance. Specializuje se na modelování a předpovídání volatility na finančních trzích s dominantním využitím heterogenních autoregresních modelů. Ve své habilitační práci ukazuje rozdíly mezi prognózami volatility s využitím nízkofrekvenčních a vysokofrekvenčních dat a také prokazuje dodatečný informační obsah implikované volatility pro prognózu realizované volatility. Docent Plíhal se také zaměřil například na důkazy o vlivu oznámení centrálních bank na realizovanou volatilitu akciových trhů v zemích G7 nebo na reakci cen bitcoinu na různé očekávané a neočekávané události. Představuje i souvislosti mezi zásadními světovými událostmi a fungováním zahraničních finančních trhů, například dopad zásahů vlády na celosvětovou volatilitu akciových trhů v období pandemie COVID-19.
docent Jan Kratochvíl - Katedra ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (habilitace na Právnické fakultě MU)
Jan Kratochvíl se habilitoval v oboru Ústavní právo a státověda. V oblasti ústavního práva se zaměřuje na lidská práva. Ve své habilitační práci věnuje aplikaci lidských práv nižšími obecnými soudy, tj. soudy první a druhé instance. Soustředí se tedy na dosud méně prozkoumaná nižší patra soudní soustavy a vhodně tak doplňuje dosavadní stav poznání v této oblasti. Docent Kratochvíl zjistil, že důraz na základní práva už od první instance významně zvyšuje kvalitu soudního rozhodování a snižuje riziko rušení rozsudků vyššími instancemi. Důraz na vzdělání soudců je důležitým faktorem posilujícím životaschopnost demokratického právního státu. Habilitační práci lze využít i v praxi jako praktickou příručku pro soudce obecných soudů.
docentka Štefánia Aulická - zástupkyně přednosty Kliniky dětské neurologie Lékařské fakulty MU a FN Brno
Štefánia Aulická se habilitovala v oboru Neurologie. Specializuje se na epileptologii a dále na neuroonkologii a neurointenzivní péči v dětské neurologii. Ve své habilitační práci se zaměřuje na popis molekulárně-biologických, biochemických, imunologických, zobrazovacích či elektrografických ukazatelů epilepsie. Dále seznamuje se současnými možnostmi využití zobrazovacích metod v diagnostice epilepsie, ale také v pochopení patofyziologických pochodů a jejich detekce u pacientů. Docentka Aulická se věnuje léčebným postupům, které cílí na zánětlivé procesy a které již byly úspěšně či neúspěšně využity v léčbě epilepsie. Vybrané léčebné postupy mají potenciál pro širší využití v klinické praxi jako další způsob léčby epilepsie.
docentka Pavlína Danhofer – zástupkyně přednosty Kliniky dětské neurologie Lékařské fakulty MU a FN Brno
Pavlína Danhofer se habilitovala v oboru Neurologie. Věnuje se výzkumu neurovývojových poruch, především poruch autistického spektra. Ve své habilitační práci uvádí současné aspekty mezinárodní klasifikace epileptických záchvatů a epileptického onemocnění a zabývá se odlišením patogeneze záchvatů od patofyziologických procesů vedoucích k rozvoji chronické epilepsie či epileptických syndromů v různé vývojové fázi dětského věku. Zaměřuje se i na nové genetické metody v diagnostice epilepsií, poruch autistického spektra a dystonií u dětí, cílené především na sekvenování nové generace. Pomocí tohoto sekvenování došlo k objasnění příčiny onemocnění řady pacientů, což mělo následně zásadní terapeutický a klinický dosah.
docent Michal Fedorko - přednosta Urologické kliniky Lékařské fakulty MU a FN Brno
Michal Fedorko se habilitoval v oboru Chirurgie. Zaměřuje se na onkourologii, především na moderní léčbu a sledování pokročilých forem karcinomu prostaty, na intravezikální léčbu nádorů močového měchýře a laparoskopické operační výkony. Ve své habilitační práci se věnuje hledání nových potenciálních biomarkerů u renálního karcinomu a jejich využití při diagnostice, stanovení prognózy a sledování po léčbě. Soustředí se na výzkum zaměřený na hledání neinvazivních markerů získaných z periferní krve nebo zcela neinvazivně z moči. Docent Fedorko předkládá data, která dokládají, že nádory ledvin představují stále velké riziko pro svoji agresivitu a velké riziko mortality. Jedinou účinnou léčebnou metodou, která může vést k vyléčení, je v současnosti pouze chirurgické odstranění nádoru.
docent Jan Křivánek - vedoucí Výzkumné skupiny Jana Křivánka Ústavu histologie a Embryologie Lékařské fakulty MU
Jan Křivánek se habilitoval v oboru Anatomie, histologie a embryologie. Specializuje se na studium homeostázy kmenových buněk a procesů regenerace a reparace, na vývoj nových metod ve vývojové biologii. Ve své habilitační práci se věnuje identifikaci a studiu chování kmenových buněk zubní dřeně v průběhu vývoje zubu zejména pak u tzv. hypselodontních zubů. Jedná se o vysoce aktuální téma vzhledem k potenciálnímu využití kmenových buněk zubní dřeně v rámci tzv. regenerativní medicíny. Docent Křivánek spolu se svými spolupracovníky vytvořil důležité datové soubory, které může odborná veřejnost využít k dalšímu výzkumu, a také přispěl k rozšíření a vylepšení používaných metod v buněčné a molekulární biologii.
docentka Barbora Weinbergerová - Interní hematologická a onkologická klinika MU a FN Brno
Barbora Weinbergerová se habilitovala v oboru Onkologie. Zaměřuje se na myeloidní malignity, oportunní infekce a COVID-19 u imunokompromitovaných hematologických pacientů. Ve své habilitační práci se zabývá problematikou diagnostiky a léčby invazivních mykotických infekcí a COVID-19 u hematoonkologických pacientů. Při léčbě optimalizovala nekultivační metody diagnostiky invazivních mykotických infekcí. Docentka Weinbergerová prokázala redukci mortality u hematologických pacientů při časné terapii remdesivirem a rekonvalescentní plasmou. Podala důkazy o efektivitě neutralizačních protilátek snižujících riziko vzniku symptomatického onemocnění i mortality u infikovaných pacientů (COVIDEM-19).
docent Václav Grubhoffer - Ústav romanistiky Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (habilitace na Filozofické fakultě MU)
Václav Grubhoffer se habilitoval v oboru Historie - obecné dějiny. Specializuje se na problematiku kulturních dějin smrti, dějin těla a dějin šlechty s důrazem na dějiny a životní styl rodu Schwarzenbergů a Eggenbergů. Ve své habilitační práci předkládá první systematickou analýzu fenoménu zdánlivé smrti v českém dějepisectví. Sleduje problém zdánlivé smrti a strachu z ní v jeho proměnách od pozdního středověku a raného novověku až k modernímu 19. století. Habilitační práce se řadí mezi nejlepší publikace na pomezí kulturních dějin, historické antropologie a dějin medicíny. Docent Grubhoffer opírá své líčení o výbornou znalost pramenů, o obdivuhodnou orientaci v řadě oblastí výzkumu (od medicíny přes právo po románovou literaturu). Do českého povědomí uvádí dosud méně známé zdroje především italských autorů.
docent Vít Nováček – Katedra strojového učení a zpracování dat Fakulty informatiky MU
Vít Nováček se habilitoval v oboru Informatika. Specializuje se na řešení problému informačního zahlcení. Ve své habilitační práci zaměřuje na výzkum, jaké techniky umělé inteligence a strojového učení by mohly lidem usnadnit cestu k převratným objevům ve vědách o živé přírodě. Věnuje se problematice automatického vytváření strojově zpracovatelných znalostních bází a hledání nových možných objevů pomocí relačního strojového učení aplikovaného na predikci vztahů v zasíťovaných biomedicínských datech. Docent Nováček předpověděl dříve neznámé interakce proteinů v rakovinných buněčných cestách, které byly posléze pozorovány v živých lidských buňkách.
docent Petr Ocelík - Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií Fakulty sociálních studií MU
Petr Ocelík se habilitoval v oboru Politologie. Zabývá se energetickou politikou a bezpečnostními otázkami. Jeho habilitační práce představuje politický rozměr energetické transformace ve východní Evropě. Užívá diskurzivní a interakční analytický přístup. Zkoumá, jakým způsobem používají aktéři diskurzivní strategie k prosazení nebo zablokování současného energetického režimu a jak se snaží prosadit nebo zabránit změně politiky směrem k dekarbonizaci. Užívá analýzu sociálních sítí jako metodologický rámec práce. Uvádí, že existuje značný potenciál pro integraci teorií politických procesů v rámci širšího kontextu studia energetické transformace.
docent David Skorunka - Ústav preventivního lékařství Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové (habilitace na Fakultě sociálních studií MU)
David Skorunka se habilitoval v oboru Sociální psychologie. Zaměřuje se na výzkum a uplatňování výsledků v praxi v oblasti psychoterapie, sociální psychologie a sociálního lékařství. Ve své habilitační práci prozkoumává význam, roli a funkci narace v různých terapeutických přístupech. Jedná se o koncentrovaný kritický přehled narativní terapie napříč různými školami. Docent Skorunka zjišťuje, že v medicíně jsou ve vzdělávání budoucích lékařů zanedbávána důležitá „příběhová“ témata, jakými jsou umírání, utrpení a ztráta. Odborníci z oboru považují habilitační práci docenta Skorunky za důležitý přínos k našemu lepšímu porozumění toho, jak se vytváří identita lékaře.
docent Michal Smetana - Institut politických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze (habilitace na Fakultě sociálních studií MU)
Michal Smetana se habilitoval v oboru Politologie. Zabývá se výzkumem mezinárodních vztahů a mezinárodní bezpečnosti. V habilitační práci zkoumá základy globálního jaderného řádu, zejména jak jeho hlavní pilíře (nešíření zbraní, kontrola zbrojení, odzbrojování, odstrašování a nepoužívání zbraní) utvářejí a jsou ovlivňovány normami, pravidly, praktikami a představami o vhodném chování v jaderných otázkách. Docent Smetana se snažil vyplnit prázdná místa výzkumu díky inovativní aplikaci teorie morálních základů. Odborníci oceňují hluboký vhled docenta Smetany do empirických dat a také inovativní výzkumnou perspektivu.
docentka Kateřina Zábrodská - Psychologický ústav Akademie věd České republiky (habilitace na Fakultě sociálních studií MU)
Kateřina Zábrodská se habilitovala v oboru Sociální psychologie. Věnuje se profesní pohodě (well-being) akademických pracovníků, sociálně psychologickým aspektům počátků akademické kariéry, akademické identitě a organizační kultuře veřejných vysokých škol. Habilitační práce je výsledkem dlouhodobé empiricko-výzkumné práce zaměřené na pracovní podmínky, šikanu na pracovišti, syndrom vyhoření a well-being zaměstnanců v terciárním vzdělávání. Docentka Zábrodská posuzuje úroveň pracovního well-beingu u vybrané skupiny českých akademických pracovníků, zkoumá výskyt a formy specifických psychosociálních rizik šikany na pracovišti a zjišťuje, jak se organizační kultura na českých univerzitách promítá do pracovního well-beingu.