Co nejlépe koordinovat podporu výzkumu, vytvořit konkurenceschopné prostředí mezinárodní úrovně, otevřít se kvalifikovaným pracovním silám, udržet dlouhodobý a strategický systém financování vysokých škol, podporovat odvážné vědecké projekty, hledat co největší inspiraci v zahraničí. Tyto a další cíle zazněly jako prioritní na česko-slovenské konferenci s názvem Strategické řízení vědy na národní a institucionální úrovni, kterou v pondělí 12. června hostil Středoevropský technologický institut CEITEC Masarykovy univerzity. Akce se zúčastnili předseda Vlády ČR Petr Fiala, za slovenskou stranu generální ředitelka Sekce vývoje, výzkumu a inovací z Úřadu vlády SR Michaela Kršková, zástupci vedení českých a slovenských univerzit, výzkumných ústavů, ministerstev a grantových agentur.
Brněnskou konferenci spolupořádalo i Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Biomedicínské centrum Slovenské akademie věd. Uvedené instituce spolupracují intenzivně již pět let pod hlavičkou mezinárodního sdružení progresivních biomedicínských institucí Alliance4Life. Konference navázala na národní kulaté stoly o vědní politice nazvané Jak pomoci pozitivní změně?, které se v rámci Alliance4Life uskutečnily v roce 2019 v Praze a v Bratislavě. Současně je třetím ročníkem konference Institucionální management ve vědě, kterou organizoval CEITEC MU v letech 2018 a 2019.
„Naší ambicí je propojovat různé oblasti vědní politiky a diskutovat otázky, které s sebou její dynamický vývoj přináší. Chceme vytvořit příležitost pro vzájemnou inspiraci, přinášet smysluplná a hodnotná řešení a rozvíjet kulturu a prosperitu vědeckých institucí v České republice a na Slovensku,“ vysvětlil ředitel CEITEC MU Jiří Nantl.
Flexibilní strategie
Konferenci zahájil rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš, který promluvil o důležitosti strategického vedení z institucionální i národní perspektivy.
„Strategický přístup k řízení vědy je mimořádně důležitý, neboť pomáhá zajistit, že vědecký výzkum a vývoj jsou zaměřeny na klíčové oblasti, které mají potenciál přinést nejvyšší přínosy společnosti, ekonomice a životnímu prostředí. Jedním z kritických aspektů strategického řízení vědy je vymezení priorit. A zde hrají klíčovou roli jak národní vědecké strategie, tak strategie jednotlivých vědeckých institucí. Důležité je, aby tyto strategie byly flexibilní a umožňovaly pružnou adaptaci na nové výzvy a trendy,“ uvedl Martin Bareš. V národním kontextu by podle Martina Bareše měla být strategická agenda vědy orientována na posilování výzkumné a vývojové kapacity země, podporu inovací a transfer technologií, a tím na udržitelný hospodářský růst. To zahrnuje investice do lidských zdrojů, infrastruktury a mezinárodní spolupráce.
„Institucionální strategie by měly podporovat multidisciplinární přístupy, diverzitu a inkluzivitu v rámci vědeckých týmů a také vytvářet prostředí, které podporuje kreativitu a inovace. Věda je zásadním hnacím motorem lidského pokroku a společenského rozvoje. Její potenciál je obrovský a bezprecedentní a jsem rád, že Masarykova univerzita hraje na poli české vědy tak významnou roli, čehož je tato konference důkazem,“ doplnil rektor Martin Bareš. Rovněž upozornil na nutnost co nejdříve přizpůsobit vysokoškolské vzdělávání populační křivce a provést řadu změn v oblasti vzdělávání. „Za tři až čtyři roky se mnoho studentů ze silných ročníků na středních školách přelije na vysoké školy a my tuto generaci musíme nejprve vzdělat. Pak z nich teprve mohou být výzkumníci,“ přiblížil Martin Bareš.
Podpora vědy řízená státem
Zejména o prioritách vlády v oblasti vědy a výzkumu, financování a nových výzvách pro vědu hovořil ve svém projevu na konferenci premiér Petr Fiala. Za klíčovou vládní prioritu přitom označil vedle vědy a výzkumu i související podporu vysokých škol.
„Aby naše země zůstala úspěšná, musí změnit své myšlení a více se otevřít. Jak kvalifikovaným zahraničním pracovníkům, tak novým poznatkům a nápadům. Abychom v budoucnu uspěli, musíme udělat řadu změn v řízení a financování vědy, ale také v celém systému vzdělávání. Je potřeba, aby stát vytvořil co nejvhodnější podmínky, nikoliv vědu řídil. Nemyslím si totiž, že se dá věda řídit, ale dá se dobře řídit její podpora. Usilujeme o to, aby v Česku působili špičkoví vědci a ve vědeckém výzkumu patřilo Česko mezi deset nejlepších zemí na světě,“ řekl Petr Fiala. Dále naznačil, že vláda připravuje nový zákon o podpoře vědy a výzkumu. „Ten nahradí dvacet let starý, několikrát novelizovaný a již nevyhovující zákon. Nový zákon by měl především výrazně snížit byrokracii a zlepšit podmínky pro přenos poznatků do praxe. V jiné novele zase chceme vylepšit podmínky pro doktorské programy,“ naznačil Petr Fiala.
V dopolední části konference dále vystoupila přednostka Mezinárodního centra klinického výzkumu ve Fakultní nemocnici u sv. Anny (ICRC FNUSA) a Lékařské fakulty MU Irena Rektorová. Slovenskou stranu na akci reprezentovaly generální ředitelka výzkumné a inovační autority Úřadu vlády Slovenské republiky a současně tajemnice Rady vlády Slovenské republiky pro vědu, techniku a inovace Michaela Kršková a ředitelka BMC SAV Silvia Pastoreková.
„Na Slovensku díky reformám z Plánu obnovy navrhujeme nejkomplexnější změnu přístupu k financovaní a hodnocení vědy, výzkumu a inovací za poslední dvě dekády. A to od povinnosti využívat zahraniční hodnotitele nebo panely přes předvídatelné a stabilní institucionální financování kvality až po zjednodušení a zkvalitnění grantové podpory napříč inovačním cyklem. Výměna zkušeností s českým výzkumným prostředím je pro nás neocenitelným zdrojem inspirace v tomto procesu,“ uvedla Michaela Kršková.
Odpolední část konference patřila panelovým diskusím. Představitelé českých a slovenských univerzit a výzkumných ústavů v nich debatovali se zástupci příslušných ministerstev, rad vlád pro výzkum, vývoj a inovace a grantových agentur. Mezi témata patřily reforma hodnocení vědy, sdílené infrastruktury či profesionalizace managementu vědy v prostředí výzkumných institucí a univerzit.