Latinská Amerika je velmi pestrá i díky domorodým etnikům a jejich kulturní a jazykové rozmanitosti. Domorodé jazyky však postupně začíná vytěsňovat španělština či portugalština v případě Brazílie. Důvod je zřejmý – vlivem globalizace mladá generace stěhující se do měst používá španělštinu mnohem více, a domorodé jazyky tak pozvolna zanikají. Velké množství původních jazyků už tímto způsobem nenávratně zmizelo a nezbylo po nich vůbec nic. Většina domorodých etnik totiž mnohdy nemá vlastní písmo, a tím pádem ani literaturu.
Aby se aspoň některé domorodé jazyky podařilo zachovat, vznikne díky tříletému grantu s podporou 9,4 milionu korun vícejazyčný portál EPSULA (Educational Portal for Sustainable Cultural Diversity in Latin America). Projekt koordinuje Centrum jazykového vzdělávání Masarykovy univerzity (CJV MU) a spolupracuje na něm s dalšími šesti univerzitami z Ekvádoru, Salvadoru, Španělska a Finska. Portál pomůže nejen uchovávat jazyky pro budoucí generace, ale zároveň bude sloužit také jako zdroj výukových materiálů primárně určených studentům španělštiny a turistického ruchu. Navíc bude představovat i cennou databázi pro jazykovědce či antropology.
Nápad vytvořit portál měla před třemi lety lektorka MU Athena Alchazidu, která se celý život specializuje na Latinskou Ameriku. „V té době jsme také spolupracovali s kolegy z univerzit v Ekvádoru a Salvadoru na společném virtuálním kurzu a spolupracovali jsme také na různých projektech, v rámci nichž vznikla řada audio- a videonahrávek z domorodých komunit. Velmi dobře jsme si tehdy s kolegy uvědomovali, jak nesmírně cenné jsou tyto materiály vzhledem k tomu, jak rychle jazyky mizí, a od toho už to byl jen krok k nápadu promyslet specializovaný projekt,“ vysvětluje koordinátorka projektu Barbara Staffolani z Centra jazykového vzdělávání.
Zapojení univerzit z Ekvádoru a Salvadoru
Do projektu jsou zapojeny dvě univerzity z Ekvádoru a dvě ze Salvadoru. Všechny čtyři latinskoamerické univerzity budou v následujících měsících navštěvovat domorodá etnika a zaznamenávat nejen jejich jazyk, ale také každodenní rutinu, tradice a zvyky, náboženské obřady i ústní slovesnost, mýty a příběhy předávané z generace na generaci. Nasbírané záznamy se poté převedou do psané podoby a přeloží do španělštiny, aby byl zachován i význam sdělení.
„Díky projektu tak vznikne unikátní soubor autentických dokumentů mapujících hmotné i nehmotné dědictví původních obyvatel. A musím říct, už se velmi těším na výsledek. Latinskou Ameriku navštěvuji již pěknou řádku let, pokaždé je to úžasný zážitek pozorovat život místních obyvatel a sledovat je při práci. Třeba v případě etnika Shipibo Koniba se lidé dokážou úžasně zkoordinovat. Je to až neuvěřitelné. Představte si dvě ženy paralelně pracující na společné výšivce či nástěnné malbě. Na začátku stojí proti sobě, každá z jedné strany, ale umí se sladit tak dokonale, že se jejich vzory uprostřed potkají - a to na milimetr přesně. Vše jen díky melodii, kterou si při práci zpívají. I takové poklady díky projektu budeme zaznamenávat,“ vysvětluje Athena Alchazidu z CJV.
Partnerské univerzity budou natáčet hned několik domorodých etnik. Ta, která žijí na území Ekvádoru a Salvadoru, se od sebe velmi liší. Například téměř osmnáctimilionový Ekvádor se vyznačuje velkou kulturní a etnickou diverzitou a na jeho území žije celkem čtrnáct původních etnik. Ekvádorští partneři mají prozatím v plánu zpracovat materiály vztahující se k pěti z nich. Naproti tomu v šestimilionovém Salvadoru jsou pouhá tři domorodá etnika, tudíž tam se projekt pokusí zachytit všechna.
Projekt pomůže i s udržitelným cestovním ruchem
Zpracované nahrávky poté latinskoameričtí partneři poskytnou evropským partnerům z Česka, Finska a Španělska a ti z nich budou na online portálu EPSULA vytvářet vzdělávací moduly, metodické i pracovní listy a další výukové materiály určené především pro latinskoamerické instituce.
„Tyto materiály budou sloužit nejenom univerzitám, ale také dalším institucím, například cestovním agenturám, neziskovým organizacím a dalším subjektům podporujícím udržitelný rozvoj v odloučených lokalitách, hlavně pomocí cestovního ruchu. Naším cílem totiž je, aby se díky projektu vytvořilo větší propojení mezi místními komunitami a organizacemi a orgány veřejné správy tak, aby vznikl funkční model rekvalifikačních kurzů a školení pro práci s latinskoamerickým kulturním dědictvím v místech, kde se vytrácí know-how a kde jsou příležitosti pro obyvatele velmi limitované,“ vysvětluje koordinátorka projektu Barbara Staffolani.
Projekt si tak mimo jiné slibuje i to, že pomůže zlepšit problémy sociálního vyloučení příslušníků etnik, kteří se přestěhovali za prací do velkých měst, kde ale často kvůli problémům se začleněním končí u alkoholu a drog. Těmto jedincům chce projekt pomoci s rekvalifikací a posléze je zapojit do udržitelného turismu a zaměstnat je jako průvodce pro turisty navštěvující domorodé komunity.
Projekt bude mít také přesah do Brna a na Masarykovu univerzitu. Některé materiály získané během projektu představí příští rok výstava uspořádaná společně s Moravským zemským muzeem na téma „Tisíc tváří Amazonie“ v areálu Pavilonu Anthropos. Vzdělávací a osvětové programy chystá MU i ve spolupráci Moravskou zemskou knihovnou a dalšími kulturními institucemi. V plánu je rovněž série popularizačních přednášek, workshopů a besed ve spolupráci se Cervantesovým institutem v Praze.
S autentickými materiály se setkají i samotní studenti MU. Lektorky CJV mají v plánu je začlenit do výuky v kurzech zaměřených na plurikulturalitu, reálie zemí Latinské Ameriky, případně i v předmětech španělštiny jako cizího jazyka.
Projekt EPSULA odstartoval březnovým kick-off meetingem v Santa Aně, druhém největším městě Salvadoru, kam zamířili i čtyři zástupci z Masarykovy univerzity. V příštím roce přijedou partneři do Brna, kam budou pozvány také české a rakouské cestovní kanceláře, a závěrečné setkání v roce 2025 bude v Ekvádoru. Po skončení tříletého projektu by ale partneři chtěli, aby pokračoval a aby portál EPSULA uchovával nejenom jazyky a kulturu z Ekvádoru a Salvadoru, ale i z dalších zranitelných komunit Latinské Ameriky.
„Věříme, že náš projekt má velký potenciál pro rozvoj, a naši iniciativu vítají i samotní zástupci etnik. Velmi je těší, že se o jejich kulturu a způsob života zajímáme a chceme je zachovat pro další generace,“ vysvětluje hlavní koordinátorka projektu Barbara Staffolani.
