S výjimkou dvou (Zdeňka Pecky z Českých Budějovic a Kristýny Solomon z Olomouce) noví docenti na fakultách a pracovištích Masarykovy univerzity působí. „Museli jste hodně pracovat, odříkat si, dávat přednost vědecké práci před osobními zájmy,“ ocenil prorektor MU Jiří Hanuš, který dekrety předával. Šíře zastoupených oborů podle něj „dokládá pestrost naší univerzity“, která kromě špičkové vědy staví na výuce a vztazích s hodnotami úcty, sebeúcty, tolerance i schopnosti uznat omyl. „Docentem je nejen ten, kdo na vysoké úrovni pěstuje vědu, ale předává poznatky nové generaci,“ řekl k tomu prorektor Hanuš. Novým docentům popřál, aby se řídili svým svědomím a pěstovali ho. „Dnes se můžete radovat, zodpovědnost na vás padne až zítra,“ zakončil poznámkou, která vyvolala úsměv lidí shromážděných v refektáři – přátel a rodinných příslušníků nových docentů včetně několika dětí.
Právě na rodinu, děti a blízké, kteří „strádali při sepisování publikací a nakonec i habilitačního spisu, a přesto prokázali dost pochopení pro nečekané problémy s počítačem, datovým úložištěm, velkými přesčasy a jinými překážkami všedního dne“, se s poděkováním obrátila Alena Damborská, která na promoci promluvila jménem nových docentů. Poděkovala také univerzitě, kolegům a všem lidem, kteří se zabývali habilitačním řízením. Nová akademická hodnost, jejíž název má původ v latinském slově docere (učit), „nás zavazuje motivovat naše studenty a studentky a snažit se v nich podnítit zájem o studium a vědeckou práci. Společně s tím na nás dále leží odpovědnost za rozvoj poznání, hledání nových neotřelých řešení, která povedou k dalšímu rozvoji vědy a společnosti. A tak jako jsme i my byli dříve studenty, jsme nyní v roli těch, kdo nás před lety vyučovali, a nyní na nás leží odpovědnost v hledání nových talentů a motivovaných následovníků, kteří za dalších patnáct, dvacet let budou v podobné pozici, jako jsme dnes my,“ uvedla neurovědkyně Alena Damborská ve své promoční řeči.
docentka Alena Damborská
Docentka Damborská se habilitovala v oboru Neurovědy. Zabývá se klinickým využitím skalpové elektroencefalografie v psychiatrii.
Ve své habilitační práci se zaměřuje na elektrofyziologické koreláty klidové duševní činnosti u vyšších mozkových funkcí člověka. U depresivních pacientů prokázala abnormálně zvýšenou funkční konektivitu vycházející z pravé amygdaly, což podporuje názor, že amygdala hraje důležitou roli v neurobiologii deprese. Elektrofyziologické vzorce objevené týmem docentky Damborské, které jsou spojovány s depresí nebo s bipolární poruchou, mají potenciál v budoucnu zlepšit diagnostiku a terapii afektivních poruch.
Alena Damborská působí na Psychiatrické klinice Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a ve Výzkumné skupině Ivana Rektora Středoevropského technologického institutu.
docent Zdeněk Dvořák
Docent Dvořák se habilitoval v oboru Chirurgie. Zaměřuje se na problematiku rekonstrukce hlavy a krku, především na rekonstrukci komplexních defektů nosu a lymfatickou chirurgii.
Ve své habilitační práci seznamuje odbornou veřejnost s problematikou rekonstrukce nosu od historie, anatomie, embryologie po encyklopedické shrnutí možností rekonstrukční operativy. Docent Dvořák stanovil algoritmus řešení ztráty kožního krytu nosu a provedl srovnání přesnosti měření jednotlivých rozměrů rekonstruovaného nosu různými metodami. Dále vypracoval reálně nastavený dotazník kvality života, který přispívá k objektivizaci subjektivního hodnocení zlepšení kvality života pacientů.
Zdeněk Dvořák působí jako přednosta Kliniky plastické a estetické chirurgie Fakultní nemocnice u sv. Anny Brno a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.
docent Jiří Kos
Docent Kos se habilitoval v oboru Lékařská chemie a biochemie. Zabývá se syntézou nových bioaktivních organických sloučenin, hodnocením jejich fyzikálně-chemických vlastností a biologických účinků.
Ve své habilitační práci se věnuje syntéze nových bioaktivních sloučenin a hodnocení jejich fyzikálně-chemických vlastností a biologických aktivit. V práci jsou prezentovány přípravy rozsáhlého souboru sloučenin hlavně ze skupiny anilidů a derivátů kyseliny skořicové. Sloučeniny byly zpravidla připravované novějšími syntetickými postupy prostřednictvím mikrovlnné syntézy, která je rychlá a ekonomická oproti většině konvenčních syntetických postupů používaných v organické syntéze. Výsledky výzkumu docenta Kose ovlivňují poznatky o antimikrobiálních sloučeninách a mají potenciál přinést nové sloučeniny využitelné v terapii rezistentních kmenů.
Jiří Kos působí na Biochemickém ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.
docentka Radka Lordick Obermannová
Docentka Lordick Obermannová se habilitovala v oboru Onkologie. Specializuje se na problematiku nádorů zažívacího traktu.
Ve své habilitační práci se věnuje klinickému výzkumu v oblasti gastrointestinálních nádorů, a to zejména nádoru jícnu a žaludku. Zaměřila se na studium inovativních biomarkerů, které umožnují cílenou terapii či adaptaci léčebného postupu. Docentka Lordick Obermannová předkládá nové využití stávajících diagnostických metod nebo postupů, laboratorních markerů a zobrazovacích metod dostupných v klinické praxi jako prostředku k definování případných nových biomarkerů.
Radka Lordick Obermannová působí na Klinice komplexní onkologické péče Masarykova onkologického ústavu v Brně.
docent David Bednář
Docent Bednář se habilitoval v oboru Životní prostředí a zdraví. Zaměřuje se na vývoj nových bioinformatických nástrojů dále využitelných v oblasti enzymologického a medicínského výzkumu.
Ve své habilitační práci předkládá výsledky svého výzkumu zaměřeného na vývoj metod a výpočetních nástrojů pro inženýrství a analýzu proteinů. Ve své práci používá in silico přístupy k vysvětlení enzymologických aspektů a také k designu mutací, které mohou pozitivně ovlivnit vlastnosti proteinů. Docent Bednář klade důraz na vývoj nových algoritmů a přibližuje různé analýzy založené na struktuře a sekvenci širší vědecké komunitě či nezkušeným uživatelům. Proto aplikoval srozumitelné pracovní postupy spojené s vysoce intuitivním grafickým uživatelským rozhraním.
David Bednář působí jako vedoucí pracoviště Molekulární modelování a bioinformatika Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
docent Zdeněk Stachoň
Docent Stachoň se habilitoval v oboru Kartografie, geoinformatika a dálkový průzkum Země. Věnuje se kartografické vizualizaci s důrazem na kognitivní otázky a také odborně historické kartografii.
Ve své habilitační práci se zabývá návrhem a konfigurací nástrojů pro použití v experimentálním kartografickém výzkumu, dále oblastí kartografické vizualizace a studiem rozdílů ve vizuálním vnímání i komplexních prostorových úloh. Výsledky výzkumu docenta Stachoně byly následně použity k rozvoji teoretických poznatků v kartografii, obecněji pro praktické využití při tvorbě map a konkrétněji pro použití v geografické podpoře při krizovém řízení. Možné aplikace spočívají v generování kartografických vizualizací podle charakteristik konkrétního uživatele (mapová gramotnost, znalost prostředí, kulturní zázemí atd.).
Zdeněk Stachoň působí na Geografickém ústavu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a na Katedře informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.
docentka Markéta Šámalová
Docentka Šámalová se habilitovala v oboru Fyziologie rostlin. Zaměřuje se na několik oblastí fyziologie rostlin, zejména na systémy genové exprese u rostlin.
Ve své habilitační práci se zabývá různými aspekty experimentální molekulární biologie, zahrnuje témata související s molekulárními metodami používanými v rostlinných vědách a lidskými i rostlinnými patogeny. Ve své vědecké činnosti docentka Šámalová uplatňuje širokou škálu metodických přístupů s cílem zhodnotit roli vybraných proteinů v metabolismu rostlin a hub a zkoumat biomechanické vlastnosti buněčných stěn. V této oblasti patří k předním odborníkům v České republice.
Markéta Šámalová působí na Oddělení experimentální biologie rostlin Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a ve Výzkumné skupině Jana Hejátka.
docent Pavel Caha
Docent Caha se habilitoval v oboru Český jazyk. Věnuje se směru generativní gramatiky, a to nanosyntaxi.
Ve své habilitační práci se zabývá různými empirickými a teoretickými otázkami morfologie se zvláštním zaměřením na češtinu. Cílem je poskytnout empiricky adekvátní a teoreticky hlubokou analýzu daného souboru dat. Docent Caha předkládá hypotézu, že tvoření slov (morfologie) se řídí stejnými pravidly jako tvoření frází a vět (syntax). To znamená, že morfologie i syntax jsou plynule integrovány do jediné složky gramatiky. Habilitační práce docenta Cahy slouží pro většinu badatelů jako úvod do nanosyntaxe.
Pavel Caha působí jako zástupce vedoucího Ústavu českého jazyka Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.
docent Zdeněk Pecka
Docent Pecka se habilitoval v oboru Dějiny konkrétních literatur (germánské literatury). Zabývá se moderní rakouskou literaturou, v poslední době oblastí digitálních literárních forem v německojazyčné literatuře.
Ve své habilitační práci předkládá tezi digitálního prostředí jako nového prostoru pro vznik literárního vyprávění a na vybraných příkladech ukazuje, jak se tomu děje na poli současné rakouské literatury. Virtuální prostor vede podle docenta Pecky jak k fragmentaci či nestabilitě vyprávění, tak k transmediálnímu charakteru tvorby. Kolegové z oboru oceňují práci jako reprezentativní, diachronně i synchronně vyváženou a přehledně strukturovanou analýzu rakouské digitální literatury, jež se opírá o výsledky současného bádání.
Zdeněk Pecka působí na Katedře germanistiky Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
docentka Kristýna Solomon
Docentka Solomon se habilitovala v oboru Dějiny konkrétních literatur (germánské literatury). Specializuje se na německou středověkou literaturu, zejména pak na její přesahy do českého prostředí.
V habilitační práci předkládá srovnávací studii tří středověkých textů o Tristanovi a Isoldě. Zkoumala tato díla spjatá s Čechami v jejich vztazích k pretextům při hlavním zaměření na ideové transformace analyzovaných textů, a to metodou intertextuality. Jádrem habilitační práce docentky Solomon je studium naratologických a tematických aspektů v německy psaných předlohách a následně ve staročeském textu. Závěry analýzy docentky Solomon o staročeském „Tristramovi“ se mohou stát podnětem pro bohemistické bádání o eposu, jemuž česká literární věda zatím nevěnovala dostatečnou pozornost.
Kristýna Solomon působí jako proděkanka pro akreditaci a doktorské studium Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a také na Katedře germanistiky tamtéž.
docent Daniel Vázquez Touriño
Docent Vázquez Touriño se habilitoval v oboru Dějiny konkrétních literatur (románské literatury). Zaměřuje se na divadelní tvorbu, a to zejména na tvorbu mexickou.
Ve své habilitační práci předkládá analýzu děl a autorů (dramatiků), kteří tvořili v prvních desetiletích 21. století pod patronací Národního fondu pro kulturu a umění mexické vlády (FONCA). Současné mexické divadlo vstoupilo do globalizovaného, interkulturního a neoliberálního prostředí, což znamená vnucené znejistění možnosti jevištní produkce. Monografie docenta Vázqueze Touriña představuje inovativní, komplexní a velice podrobnou analýzu segmentu současné mexické dramatiky.
Daniel Vázquez Touriño působí na Ústavu románských jazyků a literatury Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.
docentka Lucie Jarkovská
Docentka Jarkovská se habilitovala v oboru Pedagogika. Zaměřuje se na genderové aspekty vzdělávání a výchovy.
Tématem její habilitační práce je sexuální výchova v současném vzdělávacím procesu. Dané téma uchopuje sociologicko-pedagogickou perspektivou a díky analýzám, které předkládá, obohacuje akademické vědění o poznatky, jakým způsobem jsou kurikulum a konkrétní školní praxe v oblasti sexuální výchovy formovány kulturními vlivy i politicko-sociálním vývojem. Docentka Jarkovská poukazuje na to, že sexuální výchova jako modernistický koncept má též svá úskalí. Je předmětem boje zájmových skupin a uplatňování moci odborníků a všeobecně dospělých nad dětmi.
Lucie Jarkovská působí na Institutu výzkumu inkluzivního vzdělávání Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity.
docent Matej Lexa
Docent Lexa se habilitoval v oboru Informatika. Specializuje se na bioinformatiku, především na analýzu biologických sekvencí.
Ve své habilitační práci zkoumal řadu cest v oblasti analýzy biologických sekvencí, vytvářel a navrhoval nové algoritmy nebo opravoval známé algoritmy, aby je bylo možné použít v nových aplikacích na biologická data. Všechny algoritmické podněty docenta Lexy byly obratem implementovány buď v prototypech výzkumného softwaru, nebo v pokročilejších softwarových balíčcích a vhodnými cestami zpřístupněny výzkumné komunitě. Práce docenta Lexy prokazuje jeho odborné znalosti v různých oblastech výzkumu bioinformatických přístupů k analýze sekvencí DNA.
Matěj Lexa působí na Katedře strojového učení a zpracování dat Fakulty informatiky Masarykovy univerzity.
docent Petr Novotný
Docent Novotný se habilitoval v oboru Informatika. Zabývá se pravděpodobností v různých podobách, jedná se o teorii pravděpodobnostní verifikace, verifikaci pravděpodobnostních programů a bezpečné pravděpodobnostní plánování a učení.
Jeho habilitační práce představuje jeho přínos v oblasti kódové a návrhové bezpečnosti pravděpodobnostních systémů. Práce se zabývá podrobnější verzí problému ukončení, která se ptá, zda můžeme stanovit dolní mez času ukončení. Pro řešení tohoto problému práce zavádí nový pojem „stochastický invariant“. Docent Novotný je vynikajícím vědcem v oblasti teoretické informatiky, který je schopen rozvíjet nové myšlenky s relevantní motivací a přísným matematickým obsahem, doprovázené případnými implementacemi.
Petr Novotný působí na Katedře teorie programování Fakulty informatiky Masarykovy univerzity.
docent Martin Komzák
Docent Komzák se habilitoval v oboru Kinantropologie. Věnuje se zdravotním aspektům sportu, výzkumné činnosti v této oblasti, léčení sportovních úrazů a postižení.
Ve své habilitační práci se zaměřuje na téma nestability kolenního kloubu, jež je limitujícím faktorem pro sportovní činnost jak vrcholových sportovců, tak i široké sportující veřejnosti. Neřešení nestability po poškození předního zkříženého vazu vede k rozvoji časných artrotických změn. Habilitační práce docenta Komzáka přináší nové významné vědecké poznatky v oboru ortopedie, neboť srozumitelně porovnává jednotlivé možnosti náhrady předního zkříženého vazu a ukazuje další cesty vývoje této metody.
Martin Komzák působí na Katedře pohybových aktivit a zdraví Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity.