Výzkumníci Klára Šeďová a Daniel Kráľ z Masarykovy univerzity odhalují, proč by se vědci měli chránit před tímto typem publikačního podvodu, který je dlouhodobým a stále aktuálním fenoménem.
„Poprvé jsem o predátorských časopisech slyšel asi před dvaceti lety. Možná je to i déle. Jde však o problém, který se stále vyskytuje,“ vysvětluje vědec Daniel Kráľ z fakulty informatiky, jehož odborností je informatika a matematika. Dále dodává, že predátorské časopisy by se daly připodobnit k falešným univerzitám, kde je možné si koupit akademický titul bez skutečného studia. „Autor pošle svůj text do redakce predátorského časopisu, a ta ho velmi rychle zveřejní. Naopak v renomovaných vědeckých časopisech může doba podání a zveřejnění textu trvat i několik let kvůli důkladnému recenznímu řízení a několika kolům požadavků na přepracování rukopisu,“ doplňuje Klára Šeďová z filozofické fakulty, která se specializuje na výzkum vzdělávání.
Boj s predátory
Rozlišit mezi predátorským časopisem a renomovaným vědeckým periodikem je pro vědce často obtížné, a to jak pro nováčky, tak zkušené badatele. Mnohé predátorské časopisy mají dobře navržené webové stránky a zdají se být na první pohled důvěryhodné. „Predátorské časopisy chtějí získat peníze za publikační poplatky, nejde jim o to přinášet texty, které obohatí stávající poznání, což je motivace seriózních vědeckých časopisů,“ upozorňuje Šeďová. Kráľ souhlasí a dodává: „Tyto praktiky cílené na vědce nejsou nové. Často jako vědci dostáváme e-maily s pozvánkami na konference na exotických místech, o kterých ve vědecké komunitě nikdo nikdy neslyšel. A není překvapivé, že tyto konference také vyžadují vysoké registrační platby.“
Recenzní řízení: poplatek za kvalitu
Poplatky spojené s publikací vědeckých článků jsou běžnou praxí v akademickém prostředí a stejně je tomu i u predátorských časopisů. „Recenzenti, kteří jsou sami odborníky ve stejném oboru, mají za úkol identifikovat případné nedostatky v textu svého kolegy. Tento proces je klíčovou součástí vědeckého výzkumu a pomáhá zvýšit kvalitu publikací,“ zdůrazňuje Kráľ. V predátorských časopisech tento postup často chybí. Na světlo světa se tak mohou dostat zavádějící nebo nepřesné vědecké informace, což může poškodit vědeckou komunitu jako celek.
Bez vědecké kontroly
Otázka kvality publikovaných prací v predátorských časopisech není jednoznačná. Podle Šeďové nemusí být všechny texty automaticky podřadné: „Paradoxně ne všechny články v predátorských časopisech jsou nekvalitní. Některé z publikovaných prací mohou být samy o sobě dobré, ale v těchto časopisech často zkrátka chybí důkladná kontrola metod a výsledků, která je běžná v renomovaných vědeckých periodikách.“ Kráľ dodává, že poznat takový časopis není snadné: „Predátorské časopisy nemají na svém obalu napsáno: 'Jsme predátorský časopis!' Tyto nabídky mohou působit lákavě a občas 'získají' skvělé texty i od renomovaných vědců.“
Publikovat, kde to mám rád
Vědci by měli být opatrní při výběru časopisů pro publikaci svých prací a vyhýbat se těm, co neposkytují transparentní a kvalitní recenzní proces. Podle Šeďové je důležité, aby vědec publikoval v časopisech, které dobře zná a je si jist jejich kvalitou: „Já jsem vždycky chtěla ve svém oboru publikovat v časopisech, co sama ráda čtu.“ Kráľ souhlasí: „Vědci znají trendy ve své oblasti a mají povědomí o respektovaných periodikách. Nicméně je vždy lepší se v případě pochybností poradit s kolegy nebo knihovníky.“ Na Masarykově univerzitě například poskytuje Knihovna univerzitního kampusu MU službu hodnocení časopisů, kde mohou vědci ověřit, zda je daný časopis důvěryhodný či nikoliv. Tato služba je dostupná celé Masarykově univerzitě zdarma.
Knihovníci v boji proti predátorským časopisům
Kromě správy knižního fondu se pracovníci knihoven Masarykovy univerzity aktivně angažují v podpoře vědy a výzkumu, včetně boje proti tzv. predátorským časopisům. Tyto publikace vydávají vědecké články, které nedosahují potřebných vědeckých standardů. Prostřednictvím vzdělávacích webinářů a individuálních konzultací se knihovníci snaží identifikovat tyto časopisy a varovat vědce před riziky spojenými s publikací v nich.
A jak konkrétně? Poskytují poradenství a provádějí specializovaný screening, který pomáhá určit, zda je časopis predátorský. Pro ty, kdo mají pochybnosti o serióznosti časopisu, knihovníci nabízejí posuzovací systém. Ten pomáhá určit, zda je časopis rizikový nebo nikoli. Konečné rozhodnutí o publikování však zůstává na autorovi, knihovníci však takto poskytují cennou podporu v rozhodovacím procesu.
Specializovanou službu pro prevenci predátorských praktik zajišťuje Knihovna univerzitního kampusu a je k dispozici pro celou Masarykovu univerzitu.