„Jsem rád, že se univerzitě poslední roky daří dosahovat růstového rozpočtu. Není to jednoduché, když vezmeme v potaz okolnosti, kterým jsme v nedávné minulosti čelili, ať už to byly ceny energií nebo v současné době napnuté veřejné finance. V tomto ohledu vnímám schválený rozpočet, který je se svými 11,8 miliardami korun nejvyšší ve více než stoleté historii Masarykovy univerzity, jako malý zázrak a kus dobře odvedené práce, který umožňuje další rozvoj naší instituce,“ uvedl rektor Martin Bareš.
Hospodářský výsledek z roku 2023 ve výši 84,5 milionů korun bude rozdělen do Fondu provozních prostředků, Fondu odměn, Rezervního fondu a Fondu reprodukce investičního majetku. Rozdělení hospodářského výsledku i rozpočet schválilo jednomyslně všech 44 zúčastněných senátorů a senátorek.
Rozpočet jak investiční, tak neinvestiční je koncipován jako neztrátový. Neinvestiční rozpočet ve výši 9,11 miliard Kč tvoří ze 40 % institucionální podpora na vzdělávání a na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace, dále pak externí granty i vlastní zdroje a doplňková činnost.
„Zatímco příspěvek na vzdělávací činnost z kapitoly státního rozpočtu pro vysoké školy stagnuje, daří se nám získávat více zdrojů v dlouhodobém koncepčním rozvoji vědy, kde došlo k mírnému nárůstu institucionální podpory zhruba o 4 %. Jsme úspěšní v získávání externích grantů, za nimiž stojí úspěch jednotlivých fakult, a můžeme počítat i s vlastními výnosy,“ řekla kvestorka MU Marta Valešová.
Plánovaná výše investičního rozpočtu činí přibližně 2,7 miliardy korun. Do nárůstu investic o přibližně 1,6 miliardy se promítá zejména probíhající výstavba MUNI BioPharma Hubu a také náklady na přístrojové vybavení laboratoří z OP Jan Amos Komenský. „Přes miliardu korun bychom měli letos prostavět při rozšiřování kampusu, z velké části jde o prostředky z Evropské unie, díky kterým se může univerzita významně rozvíjet,“ doplnila kvestorka.
Střednědobý výhled neinvestičního rozpočtu MU do roku 2026 činí 89,7 miliard korun. I tento výhled dostal během zasedání od senátorů stoprocentní zelenou.
Prorůstový rozpočet MU pro rok 2024 znamená jednoznačný úspěch. „Příspěvek státu na vzdělávací činnosti činí 28 procent našeho rozpočtu, institucionální podpora na rozvoj vědy pak 12 procent, což znamená, že zbývajících 60 procent neinvestičních výnosů získává Masarykova univerzita ze soutěžních grantů a z vlastních zdrojů,“ připomněl rektor Martin Bareš a dodal: „Investovat do budoucího rozvoje se vždycky vyplatí. Musíme být aktivní v projektech, vlastní činnosti, sdílet technologie, prostory i hledat další úspory uvnitř. Každopádně mám radost, že ač jsou někdy zájmy fakult rozdílné, umíme se dohodnout, a to považuji za to nejcennější, co si z posledních několika let můžu odnést,“ zmínil v závěru zasedání rektor Martin Bareš.
Ve stávajícím složení zasedl Akademický senát MU naposledy, na setkání 3. června v závěru akademického roku 2023/2024 se už sejdou senátoři a senátorky, kteří vzešli z řádných voleb do Akademického senátu Masarykovy univerzity pro volební období od 23. května 2024 do 22. května 2027. Senátor Damir Solak v krátkém shrnutí připomněl, že za dobu jeho působení od května 2021 prošlo senátem 74 senátorů a senátorek, celkově se senát sešel čtyřiadvacetkrát, úřadoval ve 3 místnostech a přijal 188 usnesení.
Za práci akademickému senátu poděkovali v závěru předseda AS MU Josef Menšík a jeho místopředsedkyně a zároveň končící předsedkyně Studentského senátu MU Natália Antalová, která oslovila i následovníky: „Ráda bych vám vzkázala, že zvolením to nekončí, chtěla bych, abyste se aktivně podíleli na chodu univerzity. A pamatujte, že slušnost je možná mírnější, ale rozhodně ne slabší.“