Evropská unie, její granty a projekty & MUNI

Česká republika je již dvacet let členem Evropské unie (EU). A toto členství poskytuje i Masarykově univerzitě značné příležitosti pro růst a rozvoj, což přispívá k její akademické excelenci a inovativnímu výzkumu na mezinárodní úrovni.

Klíčovou roli v podpoře vědeckého pokroku, řešení globálních výzev a posilování konkurenceschopnosti Evropy hraje rámcový program Evropské unie pro výzkum a inovace Horizont Evropa. Jde o největší a nejambicióznější program svého druhu v historii EU. V průběhu let se výše podpory pro Masarykovu univerzitu i názvy výzev měnily (FP6, FP7, Horizon 2020), faktem ale je, že Masarykova univerzita drží v počtu úspěšných žádostí pozici nejúspěšnější instituce z ČR. Poslední a navazující program Horizont Evropa byl spuštěn v roce 2021, potrvá do roku 2027 a jeho celkový rozpočet je 95,5 miliardy eur.

Magazín M nyní přináší přehled zásadních grantů a projektů, na které získala MUNI finanční podporu z Evropské unie.

ERC granty

Od roku 2013 získala naše univerzita 13 ERC grantů (European Research Council grants). Jsou to prestižní grantová schémata financovaná Evropskou unií určená pro podporu špičkového základního výzkumu prováděného v Evropě. Poskytují se jednotlivcům a vyznačují se značnou volností a flexibilitou v nakládání s finančními prostředky. ERC granty nejsou dostupné pro všechny výzkumníky a konkurenční boj o jejich získání je velmi silný. Pro úspěšné získání grantu je nutné předložit inovativní a ambiciózní výzkumný projekt s vysokým potenciálem pro dosažení průlomových výsledků. Na MUNI se současnému řediteli výzkumného ústavu CEITEC Pavlu Plevkovi a vedoucímu Katedry ústavního práva a politologie právnické fakulty Davidu Kosařovi podařilo získat tento grant hned dvakrát.

TEAMING

Cílem tohoto grantového programu je vytvořit nebo modernizovat centra excelence ve výzkumu a vývoji v zemích, které jsou označovány jako „rozšiřující země“ (Widening Countries). Jsou to členské státy EU a přidružené země, které mají nižší výdaje na výzkum a vývoj ve srovnání s průměrem EU. Program Teaming for Excellence se snaží snížit rozdíly ve výzkumných kapacitách mezi členskými státy EU a podpořit excelenci ve výzkumu a vývoji v těchto zemích.

MUNI má aktuálně dva podpořené projekty z tohoto grantového schématu. V roce 2020 byl zahájen mezinárodní projekt CETOCOEN Excellence (koordinátorka projektu Jana Klánová). Výzkumné centrum RECETOX v rámci projektu posiluje mezioborovou spolupráci napříč univerzitou a tvoří dlouhodobé partnerství s předními evropskými výzkumnými institucemi, jako je University College London a ETH Zurich, síť evropských biobank BBMRI a ICRC při Fakultní nemocnici u sv. Anny.

Od roku 2022 je to CREATIC (koordinátorka Regina Demlová), kdy MUNI navázala partnerství s Fraunhoferovým institutem pro buněčnou terapii a imunologii, Univerzitou v Lipsku a Kodaňskou univerzitou za účelem vytvoření centra excelence výzkumu a vývoje zaměřeného na léčivé přípravky pro moderní terapii (ATMP). Strategickým cílem projektu je využít grant ve výši 15 milionů eur na 6 let k vytvoření špičkového zařízení pro výzkum a vývoj zaměřený na nediagnostikovaná neléčitelná vzácná onemocnění, dětské pacienty s vysoce rizikovými nádory a dospělé onkologické pacienty.

TWINNING

Granty Twinning jsou nástrojem Evropské unie pro institucionální budování či růst a sdílení odborných znalostí mezi členskými státy EU a partnerskými zeměmi. Program Twinning umožňuje spolupráci mezi veřejnými správními orgány členských států EU (partner země poskytující pomoc) a jejich protějšky v partnerských zemích (země přijímající pomoc).

MUNI získala pět grantů z rámcového programu Horizon 2020 (4x CEITEC, 1x RECETOX), v aktuálním schématu Horizont Evropa získali financování z tohoto programu Petr Holub z ÚVT a Tomáš Brázdil z fakulty informatiky na projekt s názvem BioMedAI, vědecký tým Zinaidy Bechné, který díky grantu bude moci zřídit klastr pro výzkum bezpečnostní spolupráce ve střední a východní Evropě (CENTREPEACE), a Bohuslav Binka s projektem Hopeful and resilience perspective in climate change education to inspire action competence (HARP), který si klade za cíl řešit mezery ve vzdělávání o změně klimatu v celé Evropě a prosazovat robustnější, inkluzivnější a akčně orientovaný přístup k řešení eskalující klimatické krize.

ERASMUS+

Umožňuje mezinárodní výjezdy a podporuje mezinárodní spolupráci. Přináší inovace do vzdělávání a v účastnících podporuje všeobecný rozvoj dovedností. Zpřístupňuje českým organizacím nenahraditelné zkušenosti ze zahraničí a pomáhá jim navázat cenné mezinárodní spolupráce. Masarykova univerzita je aktivním účastníkem programu Erasmus+. Má širokou síť partnerských univerzit v celé Evropě, která studentům a pedagogům umožňuje účastnit se programů mobility a spolupracovat na mezinárodních projektech.

„Členství naší země v Evropské unii je pro Masarykovu univerzitu zcela jednoznačným přínosem, protože právě finanční prostředky Evropské unie stojí za klíčovým rozvojem strategických projektů a excelentní infrastruktury naší instituce. Členství České republiky v Evropské unii vnímáme jako zásadní podporu pro náš rozvoj, a to nejen v ekonomické oblasti, ale třeba také v oblasti internacionalizace, kdy naši studenti mohou studovat v rámci nejrůznějších programů na zahraničních univerzitách, což přispívá k formování jejich osobnosti a také přináší nepřenositelnou zkušenost do života, a kdy zahraniční studenti zase naopak mohou poznávat Českou republiku a Brno,“ uvádí k přínosu Evropské unie rektor Martin Bareš.

INVESTICE

Investice do infrastruktury

Masarykova univerzita se i při budování infrastruktury a za předpokladu spolufinancování mohla spolehnout na finance z Evropské unie. Vybudovala výzkumné zázemí, díky kterému se jí nyní daří získávat další a další výzkumné projekty z programů financovaných také Evropskou unií a stávat se koordinátory projektových konsorcií.

Stavby

Univerzitní kampus Bohunice, CEITEC, SIMU, MUNI BioPharmaHub.
Rekonstrukce budov: filozofická fakulta, fakulta informatiky, pedagogická fakulta, ekonomicko-správní fakulta.

„Jen v případě největší investice v dějinách Masarykovy univerzity, kterou je dodnes Univerzitní kampus Bohunice, činí souhrn veškerých stavebních investičních finančních prostředků od roku 2002 skoro 13 miliard korun (přesně 12 809 657 000 korun), přičemž podíl evropských peněz činí v případě kampusu 51 % (přesně 6 519 643 000 korun). Za zmínku určitě stojí, že na celkové částce se Masarykova univerzita podílela, ať už z vlastních zdrojů či například formou půjčky od Evropské investiční banky (EIB) 22 %, tedy částkou necelých tří miliard korun (přesně 2 851 854 000 korun). I proto kampus dodnes splácíme. Podobné je to i v případě dalšího strategického projektu univerzity a druhé největší investice v historii naší instituce, kterým je budoucí MUNI BioPharmaHub. Zde je aktuálně předpokládaná cena vyčíslena na 4 266 000 000 korun, přičemž peníze z evropských zdrojů by měly činit 2 973 000 000 korun. Mělo by jít takřka o 70 % z celkové předpokládané ceny stavby, na níž se Masarykova univerzita podílí částkou z vlastních zdrojů ve výši 855 milionů korun, což činí zhruba 20 % z celkové předpokládané ceny,“ upřesňuje kvestorka Marta Valešová.

Přístup k financování z EU – možnost žádat o granty z programů EU a financovat tak špičkové výzkumné projekty a také podporovat mobilitu studentů a akademiků.
Spolupráce s partnery z EU – možnost sdílet znalosti a zkušenosti a rozvíjet inovativní potenciál a myšlenky ve spolupráci s univerzitami a výzkumnými institucemi.
Přístup k výzkumné infrastruktuře EU – možnost využívat či nabízet výzkumnou infrastrukturu, velká výzkumná centra a laboratoře.
Sdílení osvědčených postupů – možnost účastnit se či být součástí sítí a platforem EU, které úspěšné metody sdílejí ve výuce, výzkumu a správě.
To a ještě mnohem víc přineslo dvacet let členství Česka v Evropské unii Masarykově univerzitě.