Hlavní výhodou mezenchymálních kmenových buněk je, že nezávisle na kyslíku umějí obnovit kapilární síť a zároveň tlumit imunitní a zánětlivou odpověď organismu na místech, kde by to jinak už nebylo možné. Napomáhají tak opravě těžko zhojitelných tkání. „Klinicky se dají tyto buňky využít především v rámci regenerativní medicíny při léčbě popálenin,“ vysvětluje řešitel projektu a vedoucí univerzitního centra Jaroslav Michálek.
Vědci ale uvažují o tom, že by kmenové buňky mohly sloužit u řady dalších zdravotních problémů – např. při léčbě autoimunitních onemocnění, kdy imunitní systém pacienta napadá vlastní tkáně, nebo při léčbě tzv. diabetické nohy. „U pacientů s cukrovkou dochází k defektům, zpravidla na noze. Je to otevřená rána a zdroj infekce a pacienti často končí amputacemi. Postup využívající mezenchymálních buněk by zřejmě mohl pacienty zcela zachránit,“ nastiňuje budoucnost Michálek.
Vedoucí kliniky Pavel Brychta vidí v kmenových buňkách velkou budoucnost a naději pro lepší kvalitu života pro tisíce pacientů. „Jen počet závažných popálenin se v České republice pohybuje v řádech tisíců. Chronickými ranami ale trpí více než jedno procento populace. Jejich dlouhodobá léčba dnes představuje nejen ohromnou zátěž pro ně samotné, ale je také ekonomicky poměrně náročná. Každá nová metoda, která by mohla tento proces urychlit a vylepšit, je proto velmi vítaná,“ uvádí Brychta.
Projekt zaměřující se na léčbu popálenin je plánovaný na dva roky, podle Michálka by ale už letos mohlo dojít k prvním klinickým zkouškám. „Pokud během prvního půlroku připravíme léčebný protokol, který schválí Státní ústav pro kontrolu léčiv, pravděpodobně už ve druhé polovině roku začneme s klinickým podáním pacientům.“