Červený diplom získá 10 procent nejlepších studentů z každé fakulty

Stanovení začátku plynutí celkové doby studia, zakotvení způsobů výuky a online zkoušení, ukončení studia pro nemožnost splnit podmínky postupu do dalšího semestru i nový postup pro výpočet výsledku studia „prospěl s vyznamenáním“ – to vše tvoří součást nového Studijního a zkušebního řádu Masarykovy univerzity.

V novém Studijním a zkušebním řádu (SZŘ) došlo vedle legislativně technických změn i k úpravám textovým. Proč?
Novému předpisu se velmi podrobně věnovali také právníci a vedle obsahových změn jsme dbali i na jazykové hledisko, aby terminologie ve všech předpisech (nejen SZŘ, ale i Řádu kvality studijních programů a dalších předpisech) byla jednotná, což v minulosti vždy nebývalo a mohlo v některých případech působit nejednoznačně. Nepředpokládám úplně, že běžný pedagog či student všechny tyto předpisy detailně zná, nicméně terminologie je nyní sjednocená a k nejasnostem by docházet nemělo. Hlavní změny se ale dotýkají především věcí obsahových.

Některé obsahové změny se už v praxi u pregraduálního studia zavedly, avšak dosud neměly oporu v předpisech. Co konkrétně?
Určitě se to týká online výuky. Přístup k ní se během covidu proměnil velmi razantně. Na rozdíl od nižších stupňů škol, kde ministerstvo muselo kvůli zavedení distanční výuky upravit zákon, jsme online výuku mohli zavést z vlastního rozhodnutí, ale zároveň jsme vedli citlivou debatu s akreditačním úřadem. Pokud bychom neměli online výuku ve vnitřním předpisu, mohl by ji úřad vyhodnotit pro prezenční výuku jako méně vhodnou. Vše jsme proto s úřadem konzultovali a zakotvili v SZŘ metody, kdy je synchronní online výuka možná; výuku asynchronní, studování nahrávek a podobně, je třeba vnímat jen jako doplňkovou – podobně jako např. samostudium učebnic.

Jak je to s dobou započetí studia?
Už dřív se praktikovalo, že není rozhodující měsíc, ať už červen, červenec nebo září, který si fakulty zvolí pro zápis do studia, ale že začátek plynutí celkové doby studia začíná až se začátkem akademického roku, eventuálně semestru, do kterého se student zapisuje. Ani v minulosti jsme nezapočítávali do doby studia měsíce, pokud byl zápis např. v červnu, kdy se reálně ještě nestuduje. Kvůli jednoznačnosti a předvídatelnosti jsme nicméně tento výklad zakotvili přímo ve studijním řádu.

Co znamená u zápisu omezení na maximální výši 60 kreditů za semestr?
Stávalo se, že si někteří studenti zbytečně zapisovali nereálně velké množství kreditů, a protože to pak nešlo časově skloubit a na předměty nemohli chodit, odhlašovali pak ve velkém mnoho předmětů v rámci úvodních týdnů semestru, kdy je to ještě možné. Omezení už fungovalo dříve, ale jen na registraci, a nikoliv na zápis. Proto jsme dospěli k této korekci, aby se nestávalo, že fakulty rezervují posluchárny pro velký počet studentů, kteří se nakonec z předmětu odhlásí, což by bylo neefektivní s ohledem na vytížení učitelů, ale též z pohledu udržitelnosti a energetické náročnosti.

Jaké změny se týkají ukončení studia?
Máme poměrně vysokou studijní neúspěšnost, podobně jako ostatní vysoké školy, a máme poměrně velké množství studentů, kteří z různých důvodů prakticky nestudují. Někdo se třeba netrefí s volbou oboru, ze studia se neodhlásí a čeká na další rok, kdy chce zkusit štěstí znovu na jiném studijním programu. V té době sice čerpá daňové výhody (možná i neúmyslně), ale na druhou stranu se mu započítává doba studia do celkové odstudované doby právě i v čase, kdy nestuduje. A když mají studenti neúspěšných začátků více, může se stát, že pak při nástupu do nového programu už musí platit poplatky. Naším záměrem bylo, abychom v případech, kdy je zcela zřejmé, že studující nemohou úspěšně ukončit semestr a nesplní podmínky pro postup do dalšího semestru, mohli začít ukončovat studium již v okamžiku, kdy se o této situaci dozvíme. Například, když student nechodí na povinné semináře, nesplní tak ani povinnost docházky, a logicky pak nemůže nasbírat dostatečné množství kreditů. Je to i ochrana studujících, aby se jim ukončovalo studium co nejdříve. Mají sice právo podat si žádost o ukončení studia kdykoliv, ale ne každý to včas řeší.

Druhá úprava se pak týká především neplacení poplatků u placených studijních programů v cizím jazyce. Stává se, že zahraniční student nezaplatí, i když hodlá studovat, tím však blokuje kapacitu pro další vážné zájemce. A vymáhání poplatků je obtížné, proto jsme se rozhodli pro toto motivační a jak doufáme, též efektivní, nastavení.  

Hodně se diskutovalo také o přítomnosti třetí osoby u ústní zkoušky.
Je to novinka, kterou SZŘ zavádí. Je záhodno, aby ústní zkouška neprobíhala v režimu jeden/jedna na jednoho/jednu. Přítomny by měly být třetí oči – z důvodu ochrany obou stran, aby nedošlo k neférovému přístupu nebo k nepodloženým nařčením. Přítomen může být typicky další zkoušený, který si připravuje odpovědi, ale protože víme, že ne vždy je to možné, také jsme metodicky zpracovali, jak situaci řešit náhradním opatřením – nahrávkou nebo zápisem o průběhu zkoušky. Ideální je ovšem zkoušení ve větším okruhu osob, kdy je přítomen jiný student, případně asistent nebo jiný vyučující.

Kdo přítomnost třetí osoby žádal víc – studenti nebo pedagogové?
Nemohu říct, že by tuto variantu vítali všichni s nadšením, na druhou stranu po diskusi jsme zvolili, jak věřím, rozumné nastavení, které nepřinese žádné zásadní komplikace. Jak jsem uvedl – zafunguje i jako ochrana proti nařčení, a z našich předchozích zkušeností vyplývá, že bylo potřeba něco podobného zavést.

Za zmínku stojí i nový způsob hodnocení státní závěrečné zkoušky a výpočet výsledku studia. Jaká budou nyní kritéria?
Dospěli jsme k názoru, že z hlediska objektivity a srovnatelnosti v různých komisích nedává u státní závěrečné zkoušky smysl hodnotit známkami. Je důležité zejména ověřit, jestli student dosáhl potřebných kompetencí v průběhu studia ve svém studijním programu. Pokud ano, hodnotíme prospěl, pokud ne, bohužel neprospěl. Necháváme si i prostor pro ohodnocení excelentního výkonu při obhajobě závěrečné práce nebo u závěrečné zkoušky.
Zpřísnili jsme také podmínky pro získání červeného diplomu, protože dosud byl kritériem průměr 1,5, ale ukázalo se, že toto není ideální přístup – někde mají studující známek nepoměrně méně, někde se hodnotí mírněji a jinde jsou naopak měřítka velice přísná. Po debatách jsme dospěli k základní podmínce, že červený diplom získá 10 procent nejlepších studentů z každé fakulty, přičemž žádný z předmětů nesmí mít hodnocen jako neúspěšný. Současná kritéria ocení ty nejlepší, přitom ale hodnota červeného diplomu, kterých bylo v poslední době příliš mnoho, nebude devalvována.

Nový SZŘ platí od září 2024, kdy podle něj budou hodnoceni první studující?
Máme dvě přechodná ustanovení – změny týkající se zápisu budou platit až od jarního semestru a studující, kteří budou konat státní závěrečné zkoušky do konce tohoto září, budou hodnoceni ještě podle předchozího SZŘ. Jinak je náš SZŘ závislý na podobě zákona o vysokých školách, tudíž budou zřejmě následovat další úpravy, které budou zohledňovat aktuálně připravovanou novelu zákona. Něco už jsme předjímali, ale ne všude je zřejmé, v jaké podobě bude zákon nakonec přijat. Případné další změny tak budeme řešit dalšími novelami.