Pohnutá historie a progresivní směřování knihovny na právnické fakultě

Soudržný pracovní tým knihovnic a skvělá spolupráce s akademiky je tím, co přispívá k dobrým nápadům a rozvoji Ústřední knihovny Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Čím si knihovna prošla, jak pestré jsou její fondy a co nabízí svým uživatelům, o tom hovořila její vedoucí Petra Georgala. 

Právnickou fakultu, která vznikla společně s univerzitou v roce 1919, má většina Brňanů spojenou s monumentální prvorepublikovou stavbou od architekta Aloise Dryáka na ulici Veveří. V roce 1932 se v budově poprvé začalo vyučovat, ale už roku 1939 byl osud fakulty a její knihovny víc než pohnutý. Můžete připomenout, na jaká místa se knihovna stěhovala? 
Do roku 1945 byla budova sídlem úřadovny gestapa, které si část fondu knihovny ponechalo pro vlastní potřebu, část byla převedena na německou techniku. Po válce se právnická fakulta vrátila, ale v roce 1950 byla zrušena a do budovy se přestěhovala vojenská akademie. Fond právnické knihovny převzala Státní vědecká knihovna, dnešní Moravská zemská knihovna, a uložila ho v depozitáři na zámku v Brtnici. Podmínky uskladnění zde byly velmi špatné, místní pamětníci popisovali, že se knihy dokonce pálily na poli. V roce 1969 byla právnická fakulta obnovena a sídlila na Zelném trhu v bývalé záložně, kde je dnes Hotel Grandezza. Knihovna byla v přízemí a její součástí byl obří trezor, ve kterém se studovalo. Sem byl přestěhován i necelý knižní fond z Brtnice. V roce 1990 se fakulta vrátila na Veveří, ale knihovna zůstala na Zelném trhu.

Pravidelný provoz knihovny byl v budově na Veveří zahájen v roce 1996, ale její současná podoba je výsledkem pozdější rozsáhlé rekonstrukce. Čím se může pochlubit?
Ústřední knihovna Právnické fakulty Masarykovy univerzity díky velkému úsilí tehdejší děkanky Naděždy Rozehnalové byla po rekonstrukci otevřena v roce 2015. Nyní máme až 250 studijních míst, 2 týmové studovny a 4 individuální studijní boxy. Ve fondu je 130 tisíc svazků, naší chloubou je historický fond, čítající 33 tisíc svazků, některé jsou jedinečné nejen v České republice, v Evropě, ale i ve světě. Knihovna je po rekonstrukci prostorná, světlá, s moderním osvětlením, rozsáhlým knižním fondem, a i proto k nám uživatelé rádi chodí. Součástí interiéru knihovny je obraz, který nám daroval akademik právnické fakulty a úspěšný malíř Stanislav Sedláček. Je na něm Zelný trh v době, kdy tam sídlila právnická fakulta.

i

Jaké obory jsou v knihovně zastoupeny?
Náš knižní fond je rozdělený na právní (právo římské, obchodní, občanské, mezinárodní, sbírky zákonů a jiné) a neprávní, což jsou obory, které s právem souvisí – dějiny, ekonomie, filozofie, sociologie a politologie. Ve fondu neděláme jazykové rozdíly mezi zahraniční a českou produkcí, jak je u fakultních knihoven zvykem, lišíme se ale tím, že knihy k prezenční výpůjčce máme zařazeny zvlášť.

Mívali jste 300 druhů časopisů, nyní se jejich počet snížil. Proč?
Nákup tištěných periodik se omezil na polovinu, protože se výrazně zdražilo zejména předplatné zahraničních časopisů. Knihovny Masarykovy univerzity však mají předplacenou například oxfordskou databázi, díky které jsou odborná periodika dostupná elektronicky přes Open Access. Mezi tištěnými časopisy nám nic zásadního nechybí, ale přáli bychom si mít například Kriminalistický sborník. To je titul, ve kterém se rozebírají kriminalistické postupy a využívají konkrétní příklady z praxe, doplněný dokumenty a fotografiemi. Bohužel nesmí být z rozhodnutí ministerstva vnitra dostupný ve veřejných knihovnách, což se nás týká, protože máme i externí uživatele. 

Co je historický fond a jak ho právnická knihovna získala?
Historický fond jsou knihy z poloviny 16. století (nejstarší je De Verborum obligationibus lectura z roku 1546) do roku 1950. Tento fond obsahuje knihy latinské, francouzské, německé – psané švabachem, české a staročeské. Fond je ukončen rokem 1950 proto, že se výrazně změnilo československé právo. Základ historického fondu tvoří dary osobností, které zde působily, například knihovny Františka Weyra, Jaromíra Sedláčka a Vladimíra Kubeše, kteří stáli i u vzniku právnické fakulty, a některých členů Jednoty českých právníků.

Tento vzácný fond je přímo v knihovně?
Z velké části ano, ale některé knihy jsou vzhledem ke svému stáří archiváliemi, na které se vztahují zákonem dané podmínky uskladnění a zabezpečení. Protože momentálně nemáme místnost, která by technické parametry uskladnění splňovala, došlo mezi právnickou a filozofickou fakultou k domluvě, že je můžeme uskladnit v jejich prostorách. Náš archivní fond do roku 1800, který má zhruba 600 knih, je prozatím uložen v depozitu knihovny na filozofické fakultě.

i

Jako jedni z prvních jste začali budovat digitální knihovnu, kterou může využívat nejen univerzita, ale i veřejnost. Kdy vznikla? 
Asi v roce 2012 jsem šla za tehdejším proděkanem pro vědu a výzkum Josefem Kotáskem, že bychom chtěli digitalizovat vybrané historické knihy. Byl tomuto návrhu velmi nakloněn a dojednal, že mi s výběrem titulů, které máme skenovat a uveřejňovat, pomohou na Katedře dějin státu a práva. Naši poradci Ladislav Vojáček a Jaromír Tauchen byli pro věc neobyčejně nadšení, a i díky nim jsme digitální knihovnu spustili už v roce 2014. Protože nemáme ve svých řadách knihovníka zaměřeného na digitální a IT technologie, od začátku spolupracujeme s Knihovnicko-informačním centrem při Ústavu výpočetní techniky. Digitální knihovna momentálně nevypadá tak, jak bych si ji představovala, volně dostupný systém DSpace, který nám udělal velkou službu v začátku, je už zastaralý, doufám, že přejdeme na novější.

Co nabízíte studentům mimo výpůjčních služeb?
Každý rok nabízíme seznámení s knihovnou – jak pracovat se čtenářským kontem, jak vyhledávat, rezervovat, co jsou elektronické informační zdroje. I když je to určené primárně prvním ročníkům, může se zúčastnit kdokoliv. Zájemci se kvůli omezené kapacitě mohou přihlásit přes formulář.

Věnujete se i vzdělávání?
Ano, pro studenty vedu multidisciplinární workshopy zaměřené na práci se zdroji, citační manažery a vykazování publikační činnosti. Praktickou výuku mám i v rámci jednoho kreditovaného předmětu pro doktorandy. Zde jim vysvětluji, jak si založit ORCID, jak publikovat v Open Access, co mohou najít v databázi Scopus, Web of Science, jak má vypadat citace a bibliografický záznam a tak dále. 

i

Jakých akcí se účastní právnická knihovna a co připravuje? 
Jde o každoroční Setkání knihovníků právnických knihoven ČR a SR, což je velmi přínosná oborově zaměřená akce, do které se postupem let zapojily také knihovny právnických institucí (soudy, policejní akademie a další). Je nás přibližně 25 knihoven a organizací s profesním zaměřením na právo, a je velká výhoda, že se mezi sebou známe a můžeme si během roku vzájemně pomáhat. V organizaci se střídáme, vloni jsme byli v Košicích, letošní 24. ročník se konal v Praze a příští rok se setkání bude po deseti letech opět konat v Brně na právnické fakultě. Pravidelně se účastníme akce Bibliotheca academica, která je určena ke sdílení zkušeností knihovníků na univerzitách a ve vědeckých knihovnách, na fakultě organizujeme Noc s Andersenem pro děti a vnoučata zaměstnanců a účastníme se Dne brněnských knihoven. A letos jsme s kolegyněmi poprvé uspořádaly Pochod knihovníků, kterého se mohl zúčastnit kdokoliv ze 140 zaměstnanců knihoven Masarykovy univerzity. Zkusily jsme zjistit, jestli o tuto akci bude zájem, i když se může konat jen o prázdninách, kdy jsou dovolené a provoz knihoven je omezený. Neformálního knihovnického „teambuildingu“ do Bílovic nad Svitavou se nakonec zúčastnilo 45 kolegyň a kolegů a podle nadšení z toho bude pravidelná akce.

Čím je pro vás osobně knihovna na právnické fakultě mimořádná? 
Když jsem v roce 2011 přestoupila z „rodinného prostředí“ knihovny na fakultě sociálních studií do právnické, měla jsem pocit déja vu. Tím, že na fakultě není příliš velké množství zaměstnanců a víceméně se mezi sebou známe, tu panuje soudržnost. Musím vyzvednout, že mám výborný tým v knihovně. Přestože jsme samé ženy, máme mezi sebou velmi dobré pracovní i osobní vztahy. Při náročném dvanáctihodinovém provozu s malým počtem zaměstnanců, je nás 11, to oceníte. Za mimořádnou považuji spolupráci s našimi akademiky. Nikdo z nás v knihovně nemá právní vzdělání, proto je velkou výhodou, že s nimi můžeme konzultovat specifické problémy odborného zařazování nových knih. Rádi nám poradí, i když se zeptáme přímo v knihovně u pultu. A je to i naopak, oni od nás s předstihem získají informace o nově zakoupených knihách, nebo pro ně přednostně skenujeme tituly do digitální knihovny. Příjemná atmosféra a spolupráce mezi knihovnou a akademiky není na fakultách obvyklá, toho si na právnické fakultě vážím.