Připomenout hrůzy holocaustu a také vyvolat debatu o válečných zločinech nedávné minulosti i současnosti se rozhodla brněnská sekce studentské organizace ELSA působící na právnické fakultě. Na začátku března proto v Brně uspořádala mezinárodní konferenci, jíž se zúčastnili například soudci mezinárodních trestních tribunálů, které se zabývají postihováním válečných zločinů ve Rwandě nebo bývalé Jugoslávii.
„Původně jsme plánovali konferenci jen o nedávných válečných zločinech, ale připojili jsme jako jedno z hlavní témat i holocaust, protože jde o zřejmě největší válečný zločin v celé historii lidstva. Rovněž je podle našeho názoru nutné brát v úvahu nejen současnost, ale také minulost,“ vysvětlil jeden z organizátorů konference Lukáš Pruška z mezinárodní studentské organizace ELSA. Dodal také, že Jugoslávii i Rwandu považuje mnoho lidí za vzdálené a odtažité konflikty, zatímco zločiny 2. světové války se odehrávaly i na českém území, a působí proto bezprostředněji.
Jedním z hlavních témat konference se staly tzv. nenávistné projevy neboli hate speeches. Ty podněcovaly právě v případě nacistického Německa, ale třeba také při rwandské genocidě páchání válečných zločinů. Zůstávají ale stále velmi aktuálním tématem nejen v zahraničí, ale také v České republice, jak připomněla jedna z účastnic konference Kateřina Novotná z Právnické fakulty Masarykovy univerzity s odvoláním na nedávný rozsudek o rozpuštění Dělnické strany.
Podle soudce z Mezinárodního trestního tribunál pro bývalou Jugoslávii Fausto Pocara jde však o velmi problematickou a obtížně postižitelnou oblast. Není snadné posoudit, v jakém okamžiku se projev ocitá na hranici zákona a kdy se restrikce stává nepřípustným omezováním svobody projevu. Ostatně i v případě rozpuštění Dělnické strany podle soudců Nejvyššího správního soudu ČR sehrálo hlavní roli až provázání s násilnými organizacemi, nikoliv nenávistné projevy.
Na téma tohoto typu projevů mluvila vedle Pocara také Kateřina Novotná. Ta navíc upozornila na to, že se těžko stanovují nějaká univerzální pravidla, jak se k nim postavit „V různých zemích existují různé pohledy na to, co se smí říkat,“ vysvětlila Novotná.
Jak zaznělo na konferenci, například ve Spojených státech je možné hlásit se k odkazu nacistického vůdce Adolfa Hitlera. Tedy jen do té doby, než se prokazatelně ukáže úmysl zastrašovat konkrétní obyvatele. Jinak jde o pouhé naplňování práva na svobodu projevu.
V Evropě to podobně funguje například při kritizování náboženských skupin, ale například verbální napadání etnických skupin už může být porušováním zákona.
Účastníci konference také varovali před často se opakující efektem dehumanizace v nenávistných projevech. Ten se projevuje zejména přirovnáním nějaké skupiny obyvatel k objektům, se kterými jsou obecně spojené negativní emoce, např. k odpadu či červům. Taková rétorika je známá nejen od nacistů, ale právě také z Rwandy, kde došlo na jaře 1994 k rozsáhlé genocidě velké části obyvatelstva. „Možná právě tato dehumanizace by se měla stát pomyslnou červenou čarou pro to, co by ještě mělo být pod ochranou v rámci svobody projevu a co už ne,“ uvedla na konferenci Novotná.