Úterní večer 22. října v čítárně Filozofické fakulty Masarykovy univerzity patřil částečně i hudbě a fotografii, ale především poezii Víta Slívy. K místu, kde se akce konala, se váže autorův hluboký osobní vztah. Je tomu víc než padesát let od chvíle, kdy na fakultě ukončil své studium češtiny a latiny. „Rád bych celé naše čtení věnoval také svým učitelům řečtiny, Hartmanovi a Bartoňkovi,“ uvedl básník.
Setkání otevřela audionahrávka zhudebněné básně Štědrý den ve vlaku ze sbírky Bubnování na sudy, oceněné Magnesií Literou za poezii v roce 2003. Návštěvníci se zaposlouchali do místy velmi neklidné melodie v podání violoncellisty Josefa Klíče, koncertního mistra Janáčkovy opery v Brně, a tesklivých Slívových slov „bezcílná a sáhodlouhá bývá zimní noc“.
Letos publikovaná sbírka básní Kyblík se skládá z jedno-, dvoj- a víceveršových skladeb. Nejčastějším typem je čtyřverší, ovšem jedna skladba má dokonce řádků třicet dva. Než se Slíva pustil do recitace vůbec první básně, předem varoval: „Nelekněte se, je to skutečně báseň.“ Jednalo se o dvojslovný počin s názvem Podzim, který zněl „Tratoliště žluti“. Od přednesu již publikované tvorby se v další části večera autor přesunul k připravované sbírce s řecko-českým a „pohansko-křesťanským“ názvem Eti mian machén / Ještě jednu bitvu. Ohledně doby vydání má Slíva jasno. „Mělo by to být co nejtěsněji před mou smrtí,“ sdělil s ironickým podtónem. Podle básníkových slov půjde o poslední sbírku už jen pro samotný název, který je dosti symbolický: „Poslední bitva bude pak se smrtí“.
Básník se v mnohém inspiruje křesťanstvím, antikou a v nemalé míře řečtinou a řeckou kulturou. První oddíl s názvem Mezi ženami je odkazem na modlitbu Zdrávas Maria. Tato část patří ženám jeho života od dětství až po současnost. Z druhé části představil také báseň Rekviem za studenty, kterou napsal jako reakci na loňskou tragédii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze přímo ve dnech 23. a 24. prosince 2023. Druhou a poslední audionahrávkou večera byla část kantáty kytaristy a hudebního skladatele Lukáše Sommera, kterou Slíva na jeho přání otextoval. Skladbu pojmenoval Pražský betlém a dějově ji umístil do kostela Panny Marie Sněžné na pražském Novém Městě. Vít Slíva, srdcem hrdý Brňan z Králova Pole, žertem pronesl: „Vážím si Prahy, ale nemám ji rád.“
Slívovou vášní je i focení: „Fotografuju asi od třinácti let, začalo to sovětským fotoaparátem Zorkij.“ Po dlouhé době se rozhodl vydat fotoknihu, která však kvůli vysoký nákladům bude sloužit výhradně rodinnému archivu. Na této akci se tak naskytla unikátní příležitost zhlédnout něco ze Slívovy tvorby. Snímky často odkazovaly na důležitá místa umělcova života. Autorské čtení neplánovaně probíhalo bez výtvarníka a básníka Petra Veselého, který měl přečíst své rukopisné básně a se svým komentářem promítnout „obrazy v obrazech u Josefa Lady“. Jako „chabou náhražku jeho přítomnosti“ Slíva přednesl báseň Jundrovská, která je právě Veselému věnována.
Následná debata umožnila prostor pro dotazy. Zájemci a zájemkyně se ptali na Slívovu zálibu ve focení, obdiv k Vladimíru Holanovi, ale třeba i na začátky jeho básnické tvorby. „Provokovalo mě, že tomu nerozumím. Věřím tezi, že bez tajemství není velké básně,“ pronesl Slíva v reakci na vzpomínku z prázdnin po deváté třídě, kdy četl Holanovo Na sotnách.
Autorská čtení na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity se konají od konce září až do začátku prosince. V rámci série literárních večerů S knihou na kaFFe aneb Co se píše a čte na filozofické fakultě tam zavítal spisovatel a dramatik Milan Uhde, historička starověku Jarmila Bednaříková a spisovatel Jiří Šesták, který četl ze své knihy Kristus jde na sever. Samotný cyklus odstartoval místní absolvent filmové vědy Dan Krátký s dílem analyzujícím prvních šest filmů s Godzillou Král monster!
Připraveny jsou ještě tři večery. Na téma politických dějin v českých zemích během druhé světové války promluví historik Jiří Němec s titulem Odcizené dějiny. Básnířka Anna Štičková a překladatelka Sylva Ficová, autorky překladu antologie tří amerických básnířek Nebyla jen Sapfó, mimo jiné vysvětlí, jak přeložit rýmovanou i nerýmovanou poezii. Poslední prosincové setkání bude především o pivě, Filip Vrána uvede svého „průvodce“ po zaniklých i stále funkčních pivovarech a hospodách. Na každém z autorských čtení je možné si zakoupit publikaci za zvýhodněnou cenu.
Autorka článku je studentkou fakulty sociálních studií a členkou studentské redakce Magazínu M.