SYRI spojuje tři klíčové české vědecké instituce. Masarykovu univerzitu, Univerzitu Karlovu a Akademii věd ČR. Celkem má 150 výzkumníků z oblasti společenských věd, kteří mají velmi pestré zaměření. Jsou mezi nimi sociologové, politologové, filozofové, ekonomové, psychologové, odborníci na vzdělávání a další. Právě fakt, jak široké spektrum odborníků se podílí i na aktuálně zahájeném výzkumu mládeže, je jednou z deviz institutu, jehož práci Masarykova univerzita koordinuje.
Význam institutu podtrhl i rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš, který konferenci zahájil. „SYRI propojuje výzkumníky a výzkumnice z oblastí, které spolu dříve sice spolupracovaly, ale ne tolik, jak bychom si přáli. Mám radost, že zrovna tento projekt, který propojuje oblasti přírodních, sociálních, humanitních věd má Masarykova univerzita čest vést a že společně můžeme vytvářet nové směry, které, věřím, rezonují ve společnosti,“ uvedl k práci institutu Martin Bareš.
„SYRI se ukazuje jako těleso se silným výkonem. Ve své misi má dvě poslání. Dělat špičkovou vědu a komunikovat ji směrem ke stakeholderům. A to se nám daří. I když je finální meta ještě daleko, myslím, že mohu hovořit o úspěchu. Naši vědci skutečně komunikují svoje výzkumy, hovoří s politiky a zainteresovanými stranami, předávají jim svá zjištění,“ vyzdvihla význam SYRI vědecká ředitelka institutu Klára Šeďová.
Zároveň představila i nový unikátní výzkum, ve kterém se budou snažit odborníci ze SYRI zjistit, jak česká mládež vnímá současnou společnost a co ji vlastně trápí. „Chceme zjistit, jaké společenské problémy jsou pro dospívající relevantní. Jak oni sami cítí, že by tyto problémy mohli ovlivňovat, případně do nich sami vstupovat,“ nastínila Šeďová. Do výzkumu mladých se zapojily hned tři výzkumné skupiny SYRI. Tedy třetina všech týmů, které institut má. „Z prvních rozhovorů, které už máme za sebou, zatím vyvstávají dva nejpalčivěji vnímané okruhy problémů. Tím prvním je dostupnost bydlení pro mladé lidi a celkově finanční nejistota při vstupu do dospělosti a osamostatňování. Tím druhým je environmentální a klimatická krize,“ dodala Šeďová.
Tématem výroční konference také byly nerovnosti ve společnosti, kdy se toto téma podle odborníků vzpírá jednoduchému vědeckému uchopení, protože nerovnosti jsou podmíněné celou řadou různých faktorů. Při přednáškách se představilo také několik vědců MU, například Roman Chytilek z fakulty sociálních studií, který vede výzkumnou skupinu zaměřenou na Právo a vládnutí. Cílem SYRI je mimo jiné předávat vědecké informace směrem k lidem, kteří mohou věci měnit. Chytilek jako příklad představil seminář o slučování obcí, který se uskutečnil v září na půdě Poslanecké sněmovny. Vědci SYRI přednesli hned několik pohledů na téma, o kterém se sice hodně mluví, ale o efektech se málo ví. Cílem semináře bylo tuto mezeru zaplnit. Konfrontovány byly politologické, sociologické a ekonomické pohledy.
