Přednášku velvyslance Bijana Sabeta na téma Česko-americké partnerství v dobách globálních otřesů na Fakultě sociálních studií MU pro studující zorganizovala Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií.
Bijan Sabet působí jako americký velvyslanec v České republice od roku 2023 a od jmenování do své funkce v roce 2022 navštívil Masarykovu univerzitu již potřetí. Předávání znalostí a vjemů studentům pro něj není novinkou a mezi jeho zájmy a pracovní zkušenosti patří kromě jiného i zaučování studentů a mladých profesionálů. Tyto zkušenosti se odrazily i na úterní přednášce, kde si získal plnou pozornost všech zúčastněných.
„Je skvělé být zpátky na Masarykově univerzitě. Je to přesně rok, co jsem naposledy navštívil tuto úžasnou instituci, a jsem nadšen, že jsem opět mezi vámi,“ vyjádřil v úvodu Sabet, podle něhož je kromě úlohy reprezentanta amerického prezidenta a vedení velvyslaneckého týmu v Praze jednou z hlavních priorit trávit čas se studenty a mladými lidmi po celé České republice.
Popsal, že na americké ambasádě v Praze pracuje asi 250 zaměstnanců, z nichž mnozí jsou české národnosti. Jejich společným cílem je prohlubování a posilování vztahů mezi USA a Českou republikou. „Jde o širokou škálu aktivit od posilování obchodních vztahů přes koordinace v oblasti obrany a bezpečnosti. Společně pracujeme i na prosazování sdílených hodnot, jako jsou lidská práva a demokracie, vytváření partnerství, ale i na podpoře kulturních výměn a umělecké spolupráci mezi našimi zeměmi,“ přiblížil společné americko-české úsilí Sabet. Velvyslanec je přesvědčen, že tato spolupráce bude pokračovat a země si udrží fantastické vztahy i s novou administrativou pod vedením prezidenta Trumpa.
Uvedl, že třetina amerických velvyslanců pochází ze soukromého sektoru, což je i jeho případ. Sabet významnou část svého života strávil prací s podnikateli, s technologickými start-upy a věnoval se také oblasti vzdělávání. Podle něj právě mladí lidé utvářejí příběh a zpochybňují stávající perspektivy. Jsou to studenti, kteří i v minulosti stáli v popředí společenských změn. V současnosti podle Sabeta studenti poukazují na velmi důležitá témata, jako jsou například výzvy k řešení klimatických změn nebo problémy společenské spravedlnosti. „Tato a další témata demonstrují sílu, s níž mladí lidé mají schopnost změnit svět a tvarovat naši budoucnost,“ vyjádřil své přesvědčení Sabet a většinu zbývajícího času přednášky ponechal pro otázky studentů. Ti tento prostor plně využili.
V diskusi tak velvyslanec třeba prozradil, v čem vidí silné stránky česko-amerických vztahů. „Máme společnou historii, která sahá až do dob první republiky, a tento vztah pokračuje,“ řekl Sabet a vyjádřil americký obdiv k Václavu Havlovi, jenž podle něj sehrál důležitou roli nejen v České republice, ale i v USA. „Inspiroval celou generaci, aby měla silné česko-americké vztahy,“ zmínil Sabet. Neskrýval také hrdost nad současnými česko-americkými vztahy, které podle něj nikdy nebyly silnější. Ačkoli za základní kámen těchto vztahů považuje v mnoha ohledech i sdílenou obranu a bezpečnost, ve skutečnosti jsou podle něj srdcem i duší dobrých vzájemných vztahů hlavně vazby a vzájemné vztahy mezi občany obou zemí. „Myslím si, že to je to lepidlo,“ přiblížil Sabet.
Studující rovněž zajímalo, jestli nově zvolený prezident Donald Trump naplní svá předvolební tvrzení a odmítne poskytnout asistenci zemím NATO, které neinvestují dostatek ze svého HDP na obranu. Velvyslanec odpověděl, že je těžké v současnosti spekulovat o budoucnosti a politických změnách nové administrativy, a nerad by předbíhal dění. Osobně ale věří a je přesvědčen, že závazek USA vůči NATO je neochvějný. „Myslím, že Putin počítá s tím, že spojenci budou unavení, a věřím, že to není luxus, který si můžeme dovolit. Všichni musíme zůstat angažovaní,“ vyjádřil se a dodal, že někdy politici ve svých volebních kampaních říkají věci, které nejsou politikou, a že mezi politikou a politiky je rozdíl. Na to, co bude, je potřeba si počkat.
Dále se studující tázali, který sektor je pro česko-americké vztahy nejdůležitější, a jak by v něm Česká republika mohla přispět k dalšímu prohloubení vztahů. Podle Sabeta byl bilaterální obchod mezi ČR a USA v loňském roce odhadnut na přibližně 12,5 miliardy dolarů a očekávání pro rok 2024 jsou podstatně vyšší. Americkým společnostem v ČR se daří velmi dobře a nadále expandují a prosperují. Třeba Amazon v posledních letech zaměstnal více než 1500 Čechů a americké společnosti v ČR masivně investují. Podle Sabeta to dokazuje, že technické znalosti v ČR jsou mimořádně silné a spolupráce se osvědčila, o čemž svědčí i expandování českých společností v USA, které je vyšší než kdy předtím. Další příležitosti rozvoje vzájemných vztahů spatřuje Sabet třeba v českých start-upech.
„Vidím spoustu ohromných talentů třeba v AI, zdravotnictví, letectví, ale i obraně a mnohé nové mladé podnikatele, kteří chtějí budovat nejen regionální, ale i globální společnosti,“ podělil se o své postřehy Sabet s tím, že je těžké omezit příležitosti jen na jeden konkrétní úsek. Velký potenciál zdůraznil právě v nových oblastech kybernetického kvanta a AI.
Jeden ze studentů se Sabeta zeptal i na nejoblíbenější a nejméně oblíbený moment v jeho kariéře velvyslance v České republice. „Nevím, jestli mám nejméně oblíbený moment, protože pro mě všechno, co jsem tady prožil, je životním dobrodružstvím. Všechno od práce až po zábavu bylo skvělé,“ přiznal Sabet, jenž si s úsměvem vzpomněl třeba na cyklovýlet v Čechách či turistiku na jižní Moravě.
V závěru diskuse položil otázku i rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš, kterého zajímal názor Sabeta na roli Masarykovy univerzity v posilování česko-amerických vztahů. Velvyslanec označil roli univerzit v česko-amerických vztazích jako velmi důležitou, neboť univerzity zvyšují úroveň debat a diskurzu a jejich podpora výměn a mobilit je zásadní. „Byl bych rád, kdyby více fakult i studentů absolvovalo cestu tam a zpět, aby docházelo ještě k větší spolupráci v nových oblastech výzkumu,“ uzavřel Sabet. Získávání investic i vysoce kvalifikovaných pracovníků je podle něj právě výsledkem spolupráce mezi akademickou obcí, soukromým sektorem a vládou.
Autorka je studentkou fakulty sociálních studií a stážistkou redakce Magazínu M.