MU se stala nejúspěšnější vysokou školou ve výzvě Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK) zaměřené na společenské a humanitní vědy. Se svými projekty v ní uspěly ekonomicko-správní a filozofická fakulta, fakulta sociální studií a institut SYRI. Hodnotící komise programu doporučila v této výzvě k financování 13 projektů z celkem 38, MU pak uspěla se čtyřmi z celkem pěti podaných projektů.
„Je to potvrzení skutečnosti, že humanitní a společenskovědní výzkum má na naší univerzitě excelentní úroveň. V tvrdé konkurenci nám pomáhá i to, že jsou naše fakulty a ústavy schopné efektivní vzájemné spolupráce a díky tomu umíme na špičkové úrovni řešit i vysoce komplexní problémy, jimž v dnešní době čelí člověk a společnost,“ uvedl prorektor pro rozvoj, legislativu a informační technologie Radim Polčák.
Z výzvy OP JAK s podtitulem Člověk a lidstvo v globálních výzvách současnosti, která byla zaměřena na podporu potenciálu společenských a humanitních věd, by měl každý z úspěšných projektů MU obdržet podporu ve výši téměř 150 milionů korun. Všechny projekty budou realizovány do konce roku 2028.
Druhou a třetí příčku v celkovém hodnocení všech podaných projektů obsadil projekt z fakulty sociálních studií s názvem „Na všechno sami: příležitosti a rizika individualizace společnosti“, respektive filozofické fakulty s názvem „Celý život s jazykem: povaha a ontogeneze jazykové komunikace (LangInLife)“. Podporu získaly také projekt institutu SYRI „Výzkum periferií pro posílení odolnosti české společnosti“ a projekt z ekonomicko-správní fakulty „Stárnutí populace a související výzvy pro zdravotní a sociální systémy (AGEING-CZ)“.
„Aktuální výsledky této výzvy ukazují, že Masarykova univerzita umí připravit a obhájit velké strategické projekty v oblasti vědy a výzkumu. S ohledem na skutečnost, že stále více výzev se vypisuje na projekty spíše většího rozsahu, vnímám tento úspěch také jako potvrzení, že nastavená cesta systémové projektové podpory na MU ve spolupráci mezi centrální a fakultní úrovní je správná,“ uvedl kvestor David Póč.
Výzkum individualismu i jazyka
Druhý nejlépe hodnocený projekt „Na všechno sami“ zaštiťuje Anna Ševčíková z Institutu pro psychologický výzkum fakulty sociálních studií. Odborníci v něm chtějí realizovat výzkum s interdisciplinárním přístupem, který umožní porozumět příležitostem a rizikům spojeným s individualizací akcentující individuální hodnoty, potřeby a preference, ale také navrhnout strategii pro minimalizaci jejich dopadu a využití příležitostí ke zvýšení individuální i společenské odolnosti.
Jazykový projekt filozofické fakulty vede její proděkan pro výzkum a projektovou činnost Pavel Caha. Výzkum s názvem „Celý život s jazykem“ se zaměřuje na jazyk jedince, který je pro každého člověka nezastupitelným prostředkem komunikace s okolím. Zkoumá, jak si jazyk osvojujeme v dětství, jak funguje u dospělého a jakým výzvám čelí jedinec v důsledku stárnutí. Výzkum založený na kombinaci lingvistiky, psychologie a neurověd umožní adekvátně a účinně reagovat na globální výzvy současné společnosti spojené s jazykem.
Institut SYRI získá finance na výzkum periferií. Projekt pod vedením vědecké ředitelky SYRI Kláry Šeďové bude zkoumat prostorové/regionální nerovnosti ve společnosti, a to v ekonomice, vzdělávání, přístupu ke zdravotnímu systému, zaměří se také na vzdělanostní nerovnosti či na nerovnosti mediálních reprezentací.
Poslední z úspěšných projektů, který povede Jakub Hlávka z Institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace ekonomicko-správní fakulty se zaměří na stárnutí populace. To totiž vytváří ekonomická, fiskální i sociální rizika. Mezi cíle projektu patří kvantifikovat dopady stárnutí populace na zdravotní a sociální systém, identifikovat způsoby a faktory, které vedou ke snížení přetížení veřejných systémů, jako je zdravotní péče, a také identifikovat způsoby a faktory vedoucí ke zvýšení zaměstnávání a zaměstnatelnosti starších lidí.
Kromě těchto projektů si mohou odborníci z MU připsat úspěch také v pěti dalších projektech, v nichž je univerzita partnerskou institucí.
Patří k nim projekt Univerzity Karlovy – „Zahraniční vměšování cizích mocností v kontextu současných geopolitických a technologických změn (INTERFER)“, na kterém se podílejí výzkumníci z Ekonomicko-správní fakulty MU a Fakulty sociálních studií MU (FSS MU), Univerzity Palackého v Olomouci – „ReDiKid: Odolné dítě v digitálním světě“ s účastí vědců z FSS MU, projekt Psychologického ústavu Akademie věd ČR – „Zprostředkovaná společnost“, do kterého jsou zapojeni odborníci z Filozofické fakulty MU, FSS MU a institutu CEITEC MU.
Součástí dalších dvou projektů z dílny Univerzity Karlovy, a to „Centrum pro otázky nerovnosti a otevřené společnosti (CONOS)“ a „Společnost v pohybu: příležitosti a rizika nových forem mobility pro českou společnost a ekonomiku“, budou odborníci Masarykovy univerzity z právnické fakulty, respektive z přírodovědecké fakulty a fakulty informatiky.