Ne zrovna obvyklý způsob, jak podnítit změnu v zákonech, momentálně zkouší skupina studentů sociální pedagogiky z pedagogické fakulty. Vytvořili představení ve formě legislativního divadla, jímž chtějí upozornit na špatnou situaci dětí, které opouštějí dětské domovy a často končí na ulici nebo ve vězení. „Metoda je založena na pokusu proměnit diváky v účastníky divadelního představení. Všichni zúčastnění se snaží navrhnout změny v zákonech, které by pomohly změnit situaci modelových postav,“ přiblížila koordinátora projektu Lenka Ondráčková.

Legislativní divadlo vymyslel divadelník a zároveň radní města Rio de Janeiro Augusto Boal. Spočívá v tom, že lidé v hledišti se nejdříve podívají na představení, které pokaždé končí špatně – hlavní postava úplně podlehne svým problémům. „Divák nezažívá katarzi a o to větší chuť by měl mít situaci nějak napravit,“ zdůvodnila Ondráčková. Až inscenace skončí, je už pak na lidech v hledišti, aby navrhli řešení, která by špatný konec odvrátila. Díky jejich podnětům se například Boalovi v Brazílii povedlo zavést program na ochranu svědků v soudních procesech.

Studentská skupina, kterou vede Lenka Remsová, to však má o něco složitější. Nikdo z nich se na přípravě zákonů přímo nepodílí, takže se musí postarat o to, aby inscenaci viděl někdo, kdo tuto moc má. „Zatím se nám to podařilo jen částečně. Na premiéru se přišla podívat paní, která se problematikou dětí opouštějících dětský domov zabývá u ombudsmana, jedna z brněnských radních nebo paní soudkyně,“ popsala odborná vedoucí projektu Remsová.

Lidé, kteří mají možnost vytvářet zákony, jsou však jen jednou ze tří skupin, na něž se představení orientuje. Další, kdo by měl mezi diváky zasednout, jsou představitelé neziskových organizací a sami lidé, kteří se chystají po pobytu v dětském domově postavit na vlastní nohy. Jen z rozmanitě složeného publika mohou totiž vzejít řešení, která budou v praxi fungovat.
Nefungující systém péče o děti, které odchází z dětských domovů, symbolizují v představení šedivé postavy. Foto: Archiv Lenky Ondráčkové.

Jádro divadelního představení studentů sociální pedagogiky tvoří příběh dívky jménem Magda. Magda se má naučit žít bez neustálého dohledu tet, které jí nahrazovaly rodiče. Jenže se jí to nedaří, což dobře ilustruje situace, kdy všechny své peníze místo toho, aby si je šetřila třeba na nájem, vydá za vlastní mobil. Důležitou roli hraje i postava pracovníka neziskových organizací, který se snaží v Magdině domově změnit systém, jak se jeho obyvatelé chystají na velkou životní změnu. Stejně jako Magda ve svém pokusu osamostatnit se neuspěje ani „neziskovák“. „Ještě před vznikem představení jsme jezdili na různé workshopy a do dětských domovů, takže jsme získali opravdu konkrétní příběhy a zkušenosti. Z nich jsme potom scénář sepsali,“ podotkla Lenka Remsová.

Tolik žádané reakce z publika na první uvedení legislativního divadla v Česku se různily. „Čekali jsme, že se trochu víc zapojí děti z dětských domovů, ale ty se možná styděly před ostatními. A jedna paní ředitelka se dokonce zvedla a nesouhlasila s tím, že by se u ní v domově pracovalo stejně špatně jako v příběhu,“ přiblížila Remsová, již o to víc potěšili ti, kteří projevili svůj názor. „Jeden divák si dokonce stoupl na jeviště na místo neziskováka a předvedl, jak by změnil systém. Děti reagovaly spíš na konkrétní situace a nepřímo dávaly Magdě rady, ať neutrácí a myslí na později.“

Představení, které vzniklo z financí z evropského programu Mládež v akci i díky podpoře Masarykovy univerzity, se zatím odehrálo dvakrát a podle Remsové i Ondráčkové by to nemělo být naposledy. „Chceme udělat nějaké představení spíš pro mladší diváky, aby se nestyděli reagovat, a dostat na něj také víc lidí, kteří ovlivňují tvorbu zákonů, aby se skutečně změnily,“ řekly.

Další informace o celém projektu jsou na webových stránkách http://legislativni-divadlo.webnode.cz/.