Možná MUNI POMÁHÁ dobře znáte, možná o univerzitním dobrovolnickém centru slyšíte poprvé. Já jsem patřil do té druhé skupiny, o to větší radost mi ale „pokec“ udělal. Ale nepředbíhejme. Na místo jsem dorazil deset minut před šestou. První. Ostatně – nikdy nechodím pozdě, ani moc brzy, přicházím tehdy, kdy chci (jako Gandalf).
Následně dorazily organizátorky setkání: manažerka dobrovolnického centra Daniela Vonbauer a koordinátorka Lucia Vlášková. „Hlavním cílem Pokecu je potkat se, poznat se a tvořit komunitu. Sdílet všechno dobré, ale často i náročné, co dobrovolnictví přináší. Propojovat se, navazovat nová přátelství,” přiblížily smysl setkání.
Seznámili jsme se, a to už začali přicházet další účastníci. Karolína, Eliška nebo Adéla a Vojtěch, kteří jsou studentskými koordinátory a koordinátorkami a významně přispívají k chodu centra. Pro poslední dva jmenované to byl jejich premiérový večer v dobrovolnickém centru.
Nakonec se nás sešlo osmnáct. „O MUNI POMÁHÁ jsem se dozvěděl od spolužáka Ondry, který je senátorem na naší fakultě. Řekl mi, že centrum má i komunitní zázemí, a že je to příležitost dělat pravidelně něco smysluplného,“ uvedl student informatiky Peter.
Potenciálních zájemců o dobrovolnictví bylo na setkání hned několik. Jedním z nich byla Adéla Linková, která studuje psychologii na filozofické fakultě. „Pro mě bylo nejzajímavější dozvědět se, jak funguje doučování v Klubíku přímo od dobrovolníků, kteří doučují. Chci tomu totiž také věnovat svoji pozornost. Takže slyšet vše z první ruky bylo pro mě přínosem,“ konstatovala studentka, která již během covidu pomáhala s hlídáním dětí zdravotníků na základních školách a pak v rámci svého oboru vedla relaxace na psychoterapeutickém oddělení ve Fakultní nemocnici Brno.
Skupinové doučování v rámci projektu Klubík je jednou z hlavních aktivit centra. Mezi další patří zprostředkování dobrovolníků a dobrovolnic jiným organizacím, jednorázové akce nebo volnočasové asistence pro děti s autismem i pro lidi s fyzickým handicapem.
Pro zapojení se do aktivit MUNI POMÁHÁ se rozhodl i Vojtěch Bebčák, který studuje politologii a bezpečnostní strategie. Na setkání ho překvapilo, kolik lidí z různých oborů potkal. „Prostřednictvím dobrovolnictví se potkávají lidé, kteří se zajímají o IT, finance, speciální pedagogiku. Je to neuvěřitelně pestrý tým,“ hodnotil Vojta.
Jak už to bývá, v dobré společnosti čas utíká rychle. Myslím, že jsme se skvěle bavili, hodně se nasmáli. Asi bychom tam seděli i déle, ale otevírací (nebo spíš zavírací) doba podniku byla jasně stanovená.
Moje doporučení? Pokud hledáte příležitost, jak přiložit ruku k dílu, zapojit se do dobrovolnictví, dozvědět se více informací nebo se jen setkat s fajn lidmi, vřele „Pokec s MUNI POMÁHÁ“ doporučuji.
A málem bych zapomněl – 13. března slaví Dobrovolnické centrum MUNI POMÁHÁ páté narozeniny! Koordinátorský tým na ně zve všechny, informace budou k dispozici na webu MUNI POMÁHÁ.
Autor článku je členem studentské redakce Magazínu M.