Už deset let se 11. únor připomíná jako Mezinárodní den žen a dívek ve vědě a Masarykova univerzita už popáté udělila granty Career Restart, které podporují návrat vědkyň (i vědců) po přerušení kariéry.
Mezinárodní den má připomínat zásadní úlohu žen ve vědeckém světě a podpořit jejich zapojení do výzkumu. Mezi bariéry, které kariéru žen ve výzkumu narušují, patří plnění dalších životních rolí, ať už mateřské či v péči o blízké. Dlouhodobé přerušení vědecké práce totiž často znamená ztrátu kontaktu s nejnovějším vývojem v dané oblasti, ale také do té doby vybudované reputace.
Masarykova univerzita návrat výzkumnic, ale i výzkumníků, zpět k vědecké kariéře podporuje systematicky, a to i finančně. Před pěti lety univerzita podpořila interními granty Career Restart prvních šest žadatelek. Dosud jich bylo uděleno 55, z toho 54 ženám – vědkyním. Celková výše podpory dosud činí 55 milionů korun.
„Granty Career Restart se staly stálicí v nabídce podpory Grantové agentury Masarykovy univerzity. Když jsme je před pěti lety vyhlašovali poprvé, byla to na české poměry ojedinělá příležitost, na rozdíl od zahraničních univerzit, kde je podpora postupného návratu k vědecké kariéře po jejím přerušení běžnou praxí. Již v prvním roce byl u nás o grant zájem a těší mne, že každým rokem roste. Jsem velmi ráda, že jsme tímto způsobem mohli pomoci desítkám žen – vědkyním při návratu po mateřské či rodičovské dovolené a umožnili jim postupné slaďování péče o rodinu s vědeckou kariérou,“ uvedla prorektorka pro výzkum a doktorské studium MU Šárka Pospíšilová.
Career Restart znamená finanční podporu ve výši půl milionu korun ročně po dobu maximálně dvou let. Grant má sloužit k tomu, aby se vědecké pracovnice a pracovníci mohli vrátit k výzkumu po delším přerušení kariéry a pomáhá také zvýšit procento jejich zastoupení v samostatných vědeckých pozicích.
Nejsou to ale jen finance, které mají pomoci ženám ve vědě či obecně na Masarykově univerzitě. V souladu s cíli Evropské unie vytvořila univerzita už druhý Plán genderové rovnosti a informace o této problematice, včetně nabídky vzdělávání, podpory či důležitých dat, najdou zájemci na univerzitním webu.
Podle aktuálních údajů ke konci roku 2024 pracovalo na univerzitě přes 7000 zaměstnaných, z toho 54 procent žen. Akademických pracovníků, spolu s odbornými pracovníky ve výzkumu a postdoktorandy bylo přibližně 3850, žen v těchto kategoriích pak přibližně 1650, tedy 43 procent.
Career Restart 2025
V závěru loňského roku vybrala hodnotící komise Grantové agentury Masarykovy univerzity (GAMU) 15 žen – vědkyň ze šesti fakult a institutu CEITEC MU, které předložily konkrétní projekty, jimž se budou při svém návratu k výzkumné práci věnovat.
Granty Career Restart od GAMU obdržely: Kateřina Koros Bartošová, Kristýna Brzobohatá a Lucie Mazalová z filozofické fakulty, Soňa Bukovčáková a Monika Kubíčková z CEITEC MU, Lucie Galčanová Batista a Alena Kluknavská z fakulty sociálních studií, Veronika Kajurová z ekonomicko-správní fakulty, Monika Kratochvílová a Lenka Paštěková z lékařské fakulty, Oxana Truhlářová z pedagogické fakulty a z přírodovědecké fakulty Dana Buriánková Fialová, Štěpánka Kelarová, Katharina Neusser a Jitka Vives.
Chtějí se věnovat řadě rozdílných projektů od vývoje pokročilých mikroskopických technik, přes prevenci agresivního chování na základních školách až po zkoumání genetické heterogenity bakterií, které jsou původcem syfilidy.
Kateřina Koros Bartošová z Psychologického ústavu filozofické fakulty se ve spolupráci s Policií ČR a základními školami zaměří na otázky prevence agresivního chování. Chce vytvořit screeningový nástroj pro učitele základních škol, který má pomoci při výběru žáků se zvýšeným rizikem agresivního chování. Součástí výzkumného záměru je mimo jiné studie zaměřená na zmapování příčin a projevů rizikového chování na základních školách.
Lucie Galčanová Batista se vrátila na Katedru environmentálních studií fakulty sociálních studií, kde se dříve zabývala například výzkumem suburbanizace, stárnutí, či jednočlenných domácností. Grant chce využít k zapojení se do výzkumných a pedagogických aktivit na katedře, včetně přípravy návrhu interdisciplinárního výzkumného projektu a také na podporu při dokončení habilitační práce.
Soňa Bukovčáková z výzkumné skupiny Karla Říhy v CEITEC MU se zaměřuje na výzkum nejmenšího známého eukaryotického organismu, řasy Ostreococcus tauri. Konkrétně chce studovat unikátní metodu buněčného dělení tohoto organismu.
Kristýna Brzobohatá z Ústavu archeologie a muzeologie filozofické fakulty se zaměří na analýzu starobylé DNA, kterou se chce pokusit získat z historických anatomických preparátů. Tento inovativní přístup může být zdrojem nových informací v oboru molekulární paleopatologie.
Dana Buriánková Fialová, která působí na Ústavu experimentální biologie přírodovědecké fakulty, bude vyvíjet metodologie pro analýzu starověkého zubního kamene s cílem maximalizovat informace získané z jednoho vzorku. Historický zubní kámen je totiž jedinečný zdroj informací o stravě, zdraví, nemoci, migraci a návycích člověka.
Veronika Kajurová z Katedry financí ekonomicko-správní fakulty bude zkoumat souvislost mezi faktory ESG, tedy ohodnocení firem v oblasti udržitelnosti, finanční výkonnosti a zelenou měnovou politikou.
Štěpánka Kelarová působí na Ústavu fyziky a technologií plazmatu přírodovědecké fakulty a chce se zaměřit na přípravu a charakterizaci nových povlaků pro průmyslové a lékařské aplikace, včetně například transparentních povlaků zvyšujících mechanickou odolnost plastů a vodivých uhlíkových vrstev pro flexibilní elektroniku.
Alena Kluknavská z Katedry mediálních studií a žurnalistiky fakulty sociálních studií se ve výzkumu zaměřuje především na populistickou rétoriku a analýzu textu v oblasti politické komunikace. Věnuje se také antagonismu v politické a veřejné komunikaci a vazbám na polarizaci, emoce a neslušnost v diskurzu.
Monika Kratochvílová z výzkumné skupiny Michala Masaříka působící na lékařské fakultě využije grant, podobně jako další držitelky, především na zajištění hlídání dítěte, aby se mohla naplno zapojit do řešení stávající projektů výzkumné skupiny.
Monika Kubíčková působí v Centrální laboratoři interakce a krystalografie molekul v CEITEC MU a chce se věnovat inovacím ve výzkumu membrán a membránových proteinů. Chce také do svého portfolia začlenit metodu Mass Photometry, která bude nově dostupná v nabídce sdílené laboratoře.
Lucie Mazalová se bude po svém návratu na Ústav klasických studií filozofické fakulty věnovat projektu s názvem Argumentační strategie v reformační kritice Antikrista. Chce zmapovat její vývoj a to, jak ve středověkých Čechách napříč různými společenskými vrstvami tato strategie úspěšně šířila přesvědčení, že Antikrist ovládl církev a blíží se konec světa.
Katharina Neusser z Ústavu matematiky a statistiky přírodovědecké fakulty se bude díky podpoře z interní grantové agentury zabývat geometrickými strukturami na varietách a využitím Cartanových spojitostí v diferenciální a komplexní algebraické geometrii.
Lenka Paštěková působí na lékařské fakultě ve výzkumné skupině Davida Šmajse a bude se věnovat výzkumu bakterie Treponema pallidum subsp. pallidum, což je původce onemocnění syfilis. Chce stanovit genetickou heterogenitu treponemálních kmenů pěstovaných v podmínkách in vitro a porovnat růstové vlastnosti jednotlivých treponemálních kmenů.
Oxana Truhlářová z Katedry ruského jazyka a literatury pedagogické fakulty chce pokračovat v oboru srovnávací lingvistiky projektem, který se zaměřuje na analýzu učebnic ruského jazyka pro základní a střední školy, konkrétně na rozvíjení gramatických cvičení. Chce vytvořit vzdělávací materiály, jejichž cílem je zlepšit gramatické schopnosti studentů v ruském jazyce.
Jitka Vives působí v České sbírce mikroorganismů přírodovědecké fakulty a grant jí umožní pracovat na charakterizaci bakterií adaptovaných na chlad z antarktického prostředí. Výzkum povede ke komplexnějšímu pochopení mikrobiální struktury a jejích změn v reakci na různé podmínky prostředí.
„Všem řešitelkám srdečně blahopřeji a přeji úspěšné řešení projektů i efektivní skloubení jejich výzkumné práce s péčí o rodinu. A také všem dalším ženám – vědkyním přeji k Mezinárodnímu dni žen a dívek ve vědě hodně štěstí v pracovním i osobním životě a hodně vůle a odvahy zvládat všechny životní výzvy,“ doplnila prorektorka Šárka Pospíšilová.