Profesor Igor Zhoř vystudoval v Praze a působil v Brně jako pedagog a teoretik. Svou prací významně ovlivnil umělecký život města i vývoj výtvarné pedagogiky na Masarykově univerzitě. „Igor Zhoř byl člověk s aurou. Od první vteřiny, od prvního setkání bylo každému jasné, že přichází muž, z nějž vyzařuje nadhled, zkušenost, důvtip, ale také lidský cit,” zavzpomínal Radek Horáček. Při příležitosti stého výročí Zhořova narození vydalo nakladatelství Masarykovy univerzity Munipress knihu „Výtvarné Brno Igora Zhoře 1957–1997”, jejímiž autory jsou právě Radek Horáček a Markéta Peringerová.
Realizace pamětní desky má za sebou dlouhou cestu. „Námět vytvořit pamětní desku pro spisovatele Antonína Zhoře a jeho syna teoretika Igora Zhoře zveřejnili snad už před patnácti lety Zhořovi přátelé. První pokusy jsme učinili před deseti lety, ale dobrý záměr se podařil až ke stému výročí za vstřícné pomoci Tomáše Štěpánka z odboru kultury brněnského magistrátu,” upřesnil Horáček. Pamětní deska na domě v Krondlově ulici číslo 4 v Masarykově čtvrti nyní připomíná nejen Igora Zhoře (1925–1997), který v 90. letech působil také jako pedagog a proděkan Pedagogické fakulty MU, ale i jeho otce Antonína Zhoře, spisovatele a nakladatele dětské literatury. Autorem desky je akademický sochař Jiří Sobotka. Slavnostní odhalení se uskutečnilo v neděli 9. března.
Průkopník moderního umění v době nesvobody
Igor Zhoř začal v 50. letech významně formovat brněnskou uměleckou scénu. Stal se zakladatelem důležitých uměleckých uskupení – Profil 58 a sdružení Mladí přátelé výtvarného umění. Podle Horáčka jeho aktivity vždy směřovaly k podpoře inovativního umění. „Jednalo se o podporu prezentace progresivních osobností, umělců a umělkyň, kteří svou tvorbou překračují hranice dosud ustálených podob výtvarného projevu. Takže tam, kde byl Zhoř, byla jistota avantgardy, novátorství a profesionality,” vysvětlil Horáček.
Zhořovu slibně se rozvíjející kariéru přerušila normalizace. Po dvě desetiletí nesměl oficiálně publikovat ani vyučovat na vysoké škole. I v tomto obtížném období však zůstal v kontaktu s uměleckou komunitou. „I když nemohl oficiálně publikovat a působit na vysoké škole, i v době zákazu byl v kontaktu s tolika osobnostmi, že aktuální provoz umění a tendence ve školství bedlivě sledoval. Proto mohl po návratu na Masarykovu univerzitu ihned posunout katedru výtvarné výchovy k nejaktuálnějším uměleckým i pedagogickým tendencím.”
Na začátku 90. let se stal proděkanem Pedagogické fakulty MU. „Podílel se na proměnách studijních plánů i celkové organizaci studia,” popsal Horáček. Jeho přínosem bylo třeba i zavedení nových přístupů ve výtvarné pedagogice. „Jako vedoucí katedry vnesl do práce katedry výtvarné výchovy mnoho inovačních prvků, především zaměření na aktuální umění a jeho zprostředkování. Také na katedru získal profesionální umělce a umělkyně.” Tehdy také Zhoř zorganizoval výtvarnou soutěž na vytvoření sochy do vstupního prostoru fakulty. Vítězná práce Jana Ambrůze dodnes zdobí fakultní nádvoří.
Kniha a pozdrav Igoru Zhořovi
Publikace „Výtvarné Brno Igora Zhoře 1957–1997” mapuje Zhořův vliv na brněnskou výtvarnou scénu. „Usiloval jsem o to, aby kniha popsala důležité vývojové kroky v provozu umění, na nichž se Igor Zhoř podílel. Dělal jsem si naději, že se tím rozšíří okruh zájemců, kteří budou mít chuť si ji přečíst, protože je v ní zachyceno mnoho navazujících souvislostí,” přiblížil autor.
Při práci na knize odhalil Horáček i zajímavé skutečnosti: „Našel jsem spoustu upřesňujících skutečností a dokumentů. Především se ukázalo, že Igor Zhoř byl mnohem větší workoholik, než jsem si dosud myslel. Byl neuvěřitelně pracovitý.”
Odkaz Igora Zhoře Radek Horáček oživuje i v dalších profesních činnostech. „Svou vlastní odbornou prací se na něj snažím navazovat právě v zaměření na zprostředkování výtvarného umění. Například jsem v roce 2010 založil akci Týden výtvarné kultury – dnes Brno Art Week – jako poctu Igoru Zhořovi.”
Letošní 16. ročník Brno Art Week se uskuteční od 7. do 13. dubna 2025. Součástí programu bude i vernisáž výstavy „Pozdrav Igoru Zhořovi" v Domě umění města Brna, která začne 8. dubna.
Knihu o Igoru Zhořovi lze zakoupit v univerzitním obchodě Munishop.
Autorkou článku je studentka FSS a členka studentské redakce Magazínu M.
Fotogalerie: