Slavnostním otevřením závěrečné etapy výstavby Univerzitního kampusu Bohunice dokončila 23. září Masarykova univerzita osm let trvající program rozvoje své materiálně technické základny. Areál pro výuku, výzkum a vývoj, který stál pět miliard korun, je největší investicí do vysokého školství ve střední Evropě. Špičkově vybavené výukové a laboratorní prostory slouží pěti tisícům studentů a tisícovce akademických a vědeckých pracovníků tří fakult Masarykovy univerzity: lékařské, přírodovědecké a sportovních studií.

„Můžeme mít všichni radost z toho, že se po mnoha obtížích podařilo tento rozsáhlý a v mnoha směrech jedinečný projekt takto úspěšně realizovat. Uskutečněním myšlenky kampusu se Masarykově univerzitě podařilo splnit jeden z cílů zakladatelů univerzity vybudovat pro tuto významnou národní instituci důstojné zázemí. Kampus podstatným způsobem zlepšuje podmínky pro studenty a vědecké pracovníky. Vytvořili jsme zde infrastrukturu, která snese nejpřísnější mezinárodní měřítka v oblasti vzdělávání a výzkumu a umožňuje další rozvoj univerzity, města i celého regionu,“ řekl rektor MU Petr Fiala.
Architektonická koncepce kampusu vychází ze vzájemného propojení všech jeho částí. Základem jsou proto chodby a lávky spojující pavilony kampusu, ale také univerzitní městečko samotné s fakultní nemocnicí či nákupním centrem, v němž je umístěna také akademická restaurace. Foto: David Povolný.

Kampus Masarykovy univerzity tvoří celkem 24 výukových a výzkumných pavilonů. Součástí je také informační centrum s ústřední knihovnou a  studovnami, výukové centrum s aulou a posluchárnami a sportovní hala. Stravování nabízí akademická restaurace, kterou univerzita loni otevřela v prostorách obchodního centra Campus Square, jež je lávkou spojeno se vstupní budovou kampusu. V kryté lávce nad ulicí Kamenice mohou studenti a zaměstnanci využívat kavárnu s panoramatickým výhledem na areál kampusu.
Slavnostního stříhání pásky při otevření kampusu se mimo jiné zúčastnili (zprava) rektor MU Petr Fiala, náměstek hejtmana Jihomoravského kraje Václav Božek a kvestor MU Ladislav Janíček. Foto: David Povolný.

V blízkosti kampusu také brzy vznikne první část ubytovacích kapacit. Podle rektora Fialy bude postavená už do konce příštího roku soukromými investory. Brněnští zastupitelé navíc na začátku září schválili změnu územního plánu, která umožní až do kampusu prodloužit tramvajovou linku. Podle slov náměstka primátora Martina Andera by měla realizace následovat do dvou až tří let.

S kampusem by měly být v budoucnu propojeny také nové pavilony plánovaných center CEITEC, CETOCOEN a CESEB. Jejich stavbu by měla Masarykova univerzita financovat z evropských fondů.

Do nově postaveného areálu se postupně přestěhovala většina neklinických pracovišť lékařské fakulty. V historické budově na Komenského náměstí zůstaly pouze stomatologické obory a některé obory nelékařské. Z  přírodovědecké fakulty zatím využívají nový areál nejvíce studenti a  pedagogové z oborů biologie, chemie a biochemie. Od loňského podzimu sídlí v kampusu i fakulta sportovních studií. Sportovní hala se čtyřmi tělocvičnami slouží také pro výuku tělesné výchovy studentů ostatních fakult a pro výkonnostní i zájmový sport. Všechny prostory a přístupové cesty jsou bezbariérové. Zrakově postiženým studentům poskytuje podporu kombinace tří navigačních prvků, a to vodicí linie, zvukové a hmatové navigace.

Finanční náklady na stavbu
Náklady na stavbu celého kampusu, včetně rekonstrukce objektu MEDIPO III, který univerzita získala v devadesátých letech, jsou 5,159 miliardy korun, z toho dotace poskytnutá ze státního rozpočtu prostřednictvím ministerstva školství je 2,694 miliardy korun. Dalších 1,775 miliardy korun poskytl stát formou návratné finanční výpomoci, kterou bude Masarykova univerzita vracet v pravidelných splátkách v letech 2011 až 2030. Část prostředků na poskytnutí státní dotace a návratnou finanční výpomoc získal stát z půjčky Evropské investiční banky ve výši 95  milionů eur na období 25 let. Téměř 297 milionů korun poskytlo na inženýrské sítě a technickou infrastrukturu město Brno.

„Masarykova univerzita spolufinancovala výstavbu kampusu z vlastních zdrojů. Spolu s návratnou finanční výpomocí představuje podíl Masarykovy univerzity na financování kampusu 43 % celkových nákladů, což je v  českém vysokém školství zcela ojedinělé,“ uvedl kvestor Masarykovy univerzity Ladislav Janíček.

Kampus v číslech
5,159 miliardy korun stála celá stavba kampusu
37 tisíc m2 zastavěné plochy
24 výzkumných a výukových pavilonů
562 laboratoří
435 pracoven
325 učeben