Tou první je rozšíření týmu o lékaře a správce stanice. „Lékař se bude starat nejen o zdravotní stav posádky, ale bude uskutečňovat také samostatný vědecký program. Zaměří se na monitorování projevů zátěže členů posádky při různých činnostech, zejména dlouhém pobytu v terénu a typických expedičních činnostech,“ uvedl vedoucí výpravy Miloš Barták z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
Nově vznikla také pozice správce, který bude mít spolu se dvěma techniky na starosti správný chod všech energetických celků stanice a bude zodpovědný za zásobovaní potravinami a vodou.
Expedice má letos celkem jedenáct členů, přičemž sedm z nich je z Masarykovy univerzity. Kromě zmíněného lékaře, správce stanice a dvou techniků jsou to ještě dva klimatologové a rostlinný fyziolog. Ti všichni s sebou na stanici Johanna Gregora Mendela přivezli i nové vybavení. Finanční prostředky na jeho nákup získali vědci z projektu ministerstva školství s názvem CzechPolar. Jeho nositelem je na Masarykově univerzitě zakladatel antarktické stanice Pavel Prošek. „Během letošní expedice budou na stanici dopraveny a trvale umístěny nový stereomikroskop a optický mikroskop, předvážkové a analytické váhy a obvyklé technické vybavení umožňující běžnou laboratorní práci při zpracovávání vzorků,“ vyjmenoval ještě před odjezdem Barták a dodal, že spolu s dalšími specializovanými přístroji, které mají vědci na stanici už k dispozici, se tak rozšiřuje prostor pro mezinárodní vědeckou spolupráci při výzkumu ostrova a zvýšení počtu účastníků budoucích expedic.
Kolektiv vědců, do kterého jsou letos zapojeni také odborníci z České geologické služby nebo ornitolog z Univerzity Palackého, začne na Antarktidě s některými novými výzkumy a pokračuje i v těch dlouhodobých. Mezi dlouhodobé patří zkoumání klimatu ostrova Jamese Rosse s důrazem na sledování UV záření a jeho variability v čase nebo sledování dynamiky ledovců, která souvisí s globálními změnami klimatu. Na něm se bude podílet nejmladší účastník expedice, doktorský student geografie Tomáš Jagoš. Znovu se dostane i na rostlinofyziologické disciplíny. Vědci z Masarykovy univerzity totiž pokračují v dlouhodobém projektu, při němž pozorují vliv manipulovaného oteplování na mechy a lišejníky.
Na práci mají vědci přibližně dva měsíce. Zpět do České republiky by se měli vrátit koncem února.